Plzeň, JakoHost, Vl. GARDAVSKÝ: Jirotkův Saturnin ožil v Dialogu díky souboru JakoHost, recenze – Plzeňský deník 25. 9. 2017, příloha Kultura na říjen na s. 4
Jirotkův Saturnin ožil v Divadle Dialog
Divadelní soubor JakoHost nastudoval pro plzeňské Divadlo Dialog ve spolupráci se swingovou kapelou The Dixie Hot Licks jazzovou revui Saturnin. V rámci svých občasných divadelně-hudebních produkcí zařadil spolek už v roce 2012 do scénického leporela Kompotovaný večer dvě rozhlasové hříčky Zdeňka Jirotky. Nyní uvedl jeho asi vůbec nejoblíbenější český humoristický román v dramatizaci Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky a v dramaturgické úpravě Marie „Mušky“ Chmelíkové. Ta přemístila děj do prvorepublikové Plzně, Saturninův houseboat kotví na Radbuze, teta Kateřina bydlí v Doudlevcích, Leopold pracuje jako úředník ve Škodovce a diváci na to slyší. Pětasedmdesát let od vzniku románu nostalgické vzpomínání na staré zlaté časy stále funguje.
Mohlo by se zdát, že zábavné příhody mladého muže dobrého společenského postavení i vychování, kterému je vnucen sluha Saturnin, jenž způsobí v jeho dosud poklidném životě řadu překvapivých zvratů, jsou na divadelní jeviště nepřenosné. Není tomu tak. Jen je třeba obezřetně hledat kompromis, aby Jirotkův jazyk a jeho příběhy zatížené literárností nebrzdily přespříliš jevištní dění. Při vstupu diváků do sálu už hraje na scéně orchestr a herci na jevišti v prostředí kavárny tančí. Kapela a divadelníci jsou pak v inscenaci rovnocenní partneři, kde herci mezi jednotlivými hudebními vstupy připomínají klíčové události románu a kapela zas připamatuje čtrnáct nezapomenutelných dobových hitů, jako jsou například Jsem dívka v rytmu zrozená, Sám s děvčetem v dešti, Jen pro ten dnešní den, Už nikdy víc milovat nebudu či Svítá a dodává představení žádoucí temporytmus. Skladby většinou dobře navozují atmosféru děje, do něhož se zapojuje i zpěvačka Jana Mel Golianová, zatímco někteří herci si zase zazpívají.
Jako hlavní dějová linka se inscenací vine nesentimentální citové sbližování neprůbojného nešiky Leopolda Janského (Tomáš Tutter) s prostořekou a zásadovou automobilistkou s krásně modelovanýma nohama Barborou Terebovou (Marie „Muška“ Chmelíková). Jejich klíčící vztah pomáhá s dokonalým vystupováním anglického sluhy upevňovat Saturnin (Pavel Bárta). Komplikují ho naopak pohybově nadaný výrostek a začínající kuřák Milouš (Ondřej Beneš) a zásobou přísloví disponující akurátní teta Kateřina (Dáša Marovičová), to vše za asistence Leopoldova vitálního dědečka (Josef Pelech) a originálního glosátora doktora Vlacha (Robert Kotál Kunesch). Do mnoha postav i zvěře se převtěluje Radim Brejcha. Je škoda, že se soubor již poněkolikáté rozhodl pro kolektivní režii, pevnější režisérská ruka by mohla pomoci jednotlivé postavy ještě výrazněji odstínit.
Vladimír Gardavský
Divadelní soubor JakoHost nastudoval pro plzeňské Divadlo Dialog ve spolupráci se swingovou kapelou The Dixie Hot Licks jazzovou revui Saturnin. V rámci svých občasných divadelně-hudebních produkcí zařadil spolek už v roce 2012 do scénického leporela Kompotovaný večer dvě rozhlasové hříčky Zdeňka Jirotky. Nyní uvedl jeho asi vůbec nejoblíbenější český humoristický román v dramatizaci Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky a v dramaturgické úpravě Marie „Mušky“ Chmelíkové. Ta přemístila děj do prvorepublikové Plzně, Saturninův houseboat kotví na Radbuze, teta Kateřina bydlí v Doudlevcích, Leopold pracuje jako úředník ve Škodovce a diváci na to slyší. Pětasedmdesát let od vzniku románu nostalgické vzpomínání na staré zlaté časy stále funguje.
Mohlo by se zdát, že zábavné příhody mladého muže dobrého společenského postavení i vychování, kterému je vnucen sluha Saturnin, jenž způsobí v jeho dosud poklidném životě řadu překvapivých zvratů, jsou na divadelní jeviště nepřenosné. Není tomu tak. Jen je třeba obezřetně hledat kompromis, aby Jirotkův jazyk a jeho příběhy zatížené literárností nebrzdily přespříliš jevištní dění. Při vstupu diváků do sálu už hraje na scéně orchestr a herci na jevišti v prostředí kavárny tančí. Kapela a divadelníci jsou pak v inscenaci rovnocenní partneři, kde herci mezi jednotlivými hudebními vstupy připomínají klíčové události románu a kapela zas připamatuje čtrnáct nezapomenutelných dobových hitů, jako jsou například Jsem dívka v rytmu zrozená, Sám s děvčetem v dešti, Jen pro ten dnešní den, Už nikdy víc milovat nebudu či Svítá a dodává představení žádoucí temporytmus. Skladby většinou dobře navozují atmosféru děje, do něhož se zapojuje i zpěvačka Jana Mel Golianová, zatímco někteří herci si zase zazpívají.
Jako hlavní dějová linka se inscenací vine nesentimentální citové sbližování neprůbojného nešiky Leopolda Janského (Tomáš Tutter) s prostořekou a zásadovou automobilistkou s krásně modelovanýma nohama Barborou Terebovou (Marie „Muška“ Chmelíková). Jejich klíčící vztah pomáhá s dokonalým vystupováním anglického sluhy upevňovat Saturnin (Pavel Bárta). Komplikují ho naopak pohybově nadaný výrostek a začínající kuřák Milouš (Ondřej Beneš) a zásobou přísloví disponující akurátní teta Kateřina (Dáša Marovičová), to vše za asistence Leopoldova vitálního dědečka (Josef Pelech) a originálního glosátora doktora Vlacha (Robert Kotál Kunesch). Do mnoha postav i zvěře se převtěluje Radim Brejcha. Je škoda, že se soubor již poněkolikáté rozhodl pro kolektivní režii, pevnější režisérská ruka by mohla pomoci jednotlivé postavy ještě výrazněji odstínit.
Vladimír Gardavský
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.