Jaká byla Třeboň poetická 2016? itrebon.cz.
Jaká byla Třeboň poetická 2016?
"Jsem hlava z kamene a odolávám času
mé oči hledí na věčnost i na mou zašlou krásu.
Kdo pravil, že kámen nemluví, a všichni uvěřili?
Zkus uslyšet můj hlas - pochopíš, že se mýlil.
Chci vyprávět svůj příběh a najít znovu jméno
prozradit tajemství, co v kameni je uzamčeno."
Báseň Marie Jirkové, která zazněla na přehlídce Třeboň poetická ve spojitosti s literární soutěží Třeboň vypráví... PŘÍBĚH HLAVY, jako by nevědomky předznamenala náladu letošní přehlídky. Na počátku přehlídky byla položena otázka, zda je poezie mrtvá, zda ji nikdo nečte a nikoho nezajímá a zda svět už poezii nepotřebuje. Odpovědí byl příslib, že na Třeboni poetické uvidíte plno krásných, zajímavých a šikovných lidí, co dobře ví, že je poezie stále živá a jediný, kdo musí obživnout, jsme my sami. Jaká byla skutečnost?
Do Třeboně se 19. a 20. 3. sjelo celkem 26 recitátorů, aby předneslo své texty nadšeným posluchačům a zkušeným porotcům. Letos výkony účastníků hodnotili Aleš Vrzák, Emilie Zámečníková a Alena Zemančíková. Jejich sobotní rozborový seminář trval téměř tři hodiny a ani v neděli o něj recitátoři nebyli ochuzeni. Říkáte si, že to musí být neúnosné a vyčerpávající? Naopak, posloucháte-li někoho, kdo vám má opravdu co říci a umí vás v životě posunout dál a správně nasměrovat, stává se pro vás toto setkání obohacujícím. Nadšené reakce hovořily za vše.
Někteří poetičtí nenasytové si dokonce nenechali ujít ani večerní guerillové rozsévání básní po městě, které se už při Třeboni poetické stalo tradicí. Těšili se přitom z představ, jakému nálezci udělají radost, zda někomu báseň sama spadne do náručí, sedne si na ni, nebo o ni zakopne. Básněmi byly tentokrát obdarovány i sochy. Že by si kamenné hlavy básně sami přivolaly, jak o tom vypráví úvodní báseň? Snad je tedy básně potěšily, zahřály u srdce a pohladily po duši, která je sice kamenná, ale... kdo ví?!
Za sobotním večerem udělalo krásnou poetickou tečku hudební vystoupení dívčího dua Melody Girls. V neděli pak proběhlo druhé kolo uměleckého přednesu, které vyvrcholilo oceněním těch nejlepších a předáváním účastnických listů.
Na Wolkrův Prostějov letos z Třeboně poetické postoupili Jiří Fencl, Karolína Hajná, Marta Hermannová, Anna Novotná a Aneta Švarcová. Zvláštní cenu poroty získali Lenka Weinerová, Markéta Uhlíková, Jan - Matyáš Buk, Minh Thang Pham a Veronika Batelková. Všem ostatním patří veliké poděkování za účast.
Přehlídky se zúčastnil také Vladimír Soldán, který se v loňském roce díky Třeboni poetické vrátil po 36 letech k uměleckému přednesu. Jelikož tenkrát postoupil na Wolkrův Prostějov, kde se stal jeho laureátem, měl letos postup zaručený. Přesto si nenechal třeboňskou přehlídku ujít a svými mimosoutěžními výkony nenechal nikoho na pochybách, že i letos bude v Prostějově zaslouženě. Jeho krásný text Michelangelo od Karla Šiktance, kterým shodou okolností uzavíral nedělní kolo recitace, nás jakoby obloukem vrátil opět ke kameni, jež promlouvá a ožívá…
Život - smrt - láska - krása - hra - ironie osudu - pochopení - odhodlání - zrada - smíření - umění - strach - souznění... Kolik dalších slov by vystihlo témata, která se objevila při letošní Třeboni poetické? A není toto všechno náhodou ten ŽIVOT? Ano, poezie opravdu není mrtvá... V Divadle J. K. Tyla to při Třeboni poetické i letos pořádně žilo!
"Jsem hlava z kamene a odolávám času
mé oči hledí na věčnost i na mou zašlou krásu.
Kdo pravil, že kámen nemluví, a všichni uvěřili?
Zkus uslyšet můj hlas - pochopíš, že se mýlil.
Chci vyprávět svůj příběh a najít znovu jméno
prozradit tajemství, co v kameni je uzamčeno."
Báseň Marie Jirkové, která zazněla na přehlídce Třeboň poetická ve spojitosti s literární soutěží Třeboň vypráví... PŘÍBĚH HLAVY, jako by nevědomky předznamenala náladu letošní přehlídky. Na počátku přehlídky byla položena otázka, zda je poezie mrtvá, zda ji nikdo nečte a nikoho nezajímá a zda svět už poezii nepotřebuje. Odpovědí byl příslib, že na Třeboni poetické uvidíte plno krásných, zajímavých a šikovných lidí, co dobře ví, že je poezie stále živá a jediný, kdo musí obživnout, jsme my sami. Jaká byla skutečnost?
Do Třeboně se 19. a 20. 3. sjelo celkem 26 recitátorů, aby předneslo své texty nadšeným posluchačům a zkušeným porotcům. Letos výkony účastníků hodnotili Aleš Vrzák, Emilie Zámečníková a Alena Zemančíková. Jejich sobotní rozborový seminář trval téměř tři hodiny a ani v neděli o něj recitátoři nebyli ochuzeni. Říkáte si, že to musí být neúnosné a vyčerpávající? Naopak, posloucháte-li někoho, kdo vám má opravdu co říci a umí vás v životě posunout dál a správně nasměrovat, stává se pro vás toto setkání obohacujícím. Nadšené reakce hovořily za vše.
Někteří poetičtí nenasytové si dokonce nenechali ujít ani večerní guerillové rozsévání básní po městě, které se už při Třeboni poetické stalo tradicí. Těšili se přitom z představ, jakému nálezci udělají radost, zda někomu báseň sama spadne do náručí, sedne si na ni, nebo o ni zakopne. Básněmi byly tentokrát obdarovány i sochy. Že by si kamenné hlavy básně sami přivolaly, jak o tom vypráví úvodní báseň? Snad je tedy básně potěšily, zahřály u srdce a pohladily po duši, která je sice kamenná, ale... kdo ví?!
Za sobotním večerem udělalo krásnou poetickou tečku hudební vystoupení dívčího dua Melody Girls. V neděli pak proběhlo druhé kolo uměleckého přednesu, které vyvrcholilo oceněním těch nejlepších a předáváním účastnických listů.
Na Wolkrův Prostějov letos z Třeboně poetické postoupili Jiří Fencl, Karolína Hajná, Marta Hermannová, Anna Novotná a Aneta Švarcová. Zvláštní cenu poroty získali Lenka Weinerová, Markéta Uhlíková, Jan - Matyáš Buk, Minh Thang Pham a Veronika Batelková. Všem ostatním patří veliké poděkování za účast.
Přehlídky se zúčastnil také Vladimír Soldán, který se v loňském roce díky Třeboni poetické vrátil po 36 letech k uměleckému přednesu. Jelikož tenkrát postoupil na Wolkrův Prostějov, kde se stal jeho laureátem, měl letos postup zaručený. Přesto si nenechal třeboňskou přehlídku ujít a svými mimosoutěžními výkony nenechal nikoho na pochybách, že i letos bude v Prostějově zaslouženě. Jeho krásný text Michelangelo od Karla Šiktance, kterým shodou okolností uzavíral nedělní kolo recitace, nás jakoby obloukem vrátil opět ke kameni, jež promlouvá a ožívá…
Život - smrt - láska - krása - hra - ironie osudu - pochopení - odhodlání - zrada - smíření - umění - strach - souznění... Kolik dalších slov by vystihlo témata, která se objevila při letošní Třeboni poetické? A není toto všechno náhodou ten ŽIVOT? Ano, poezie opravdu není mrtvá... V Divadle J. K. Tyla to při Třeboni poetické i letos pořádně žilo!
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.