Bavorov, Šumavan, návrh na oponu Jos. Jakší, 1895, Muzeum Vodňany
Zdroj: Muzeum a galerie Vodňany Foto Jiří Němec 2014
Bavorov, SDO Šumavan, opona Kde domov můj, autor Josef Jakší dle Josefa Mánesa, 1895
Zdroj: MÚ Bavorov Foto Jiří Němec říjen 2014
Bavorov, SDO Šumavan, detail opony Kde domov můj, autor Josef Jakší dle Josefa Mánesa, 1895
Zdroj: MÚ Bavorov Foto Jiří Němec říjen 2014
Bavorov, SDO Šumavan, detail opony Kde domov můj, autor Josef Jakší dle Josefa Mánesa, 1895
Zdroj: MÚ Bavorov Foto Jiří Němec říjen 2014
Bavorov, SDO Šumavan, detail opony Kde domov můj, autor Josef Jakší dle Josefa Mánesa, 1895
Zdroj: MÚ Bavorov Foto Jiří Němec říjen 2014
ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava: Bavorov, SDO Šumavan, opona Kde domov můj, autor Josef Jakší dle Josefa Mánesa, 1895, restaurována akad. mal. Jiřím Maškem a Tomášem Skořepou 2013, KD
Bavorovští ochotníci ze spolku Šumavan se od roku 1881 pyšnili novým krásným jevištěm, bohatou knihovnou i spolkovým praporem. Jejich představení byla úspěšná a společensky uznáváni byli i pro pořádání přednášek a výletů do okolí. V roce 1888 slavili 50. výročí své činnosti, a to je nejspíš přivedlo na myšlenku, že už jim chybí jen důstojná krásná malovaná opona. Její pořízení se přiblížilo, když byl místní rodák Josef Jakší v roce 1892 přijat na pražskou umělecko-průmyslovou školu, a to i přes nedostatky v předchozím vzdělání díky přímluvě Julia Zeyera, který poznal jeho nadání. Jakší právě začínal svou uměleckou dráhu, a nemohl být tedy drahý.
Student nabídku spolku přijal a roku 1895 odevzdal nejdříve návrh na oponu – akvarel se dochoval a je uložen ve vodňanském muzeu – a vzápětí i oponu celou, provedenou technikou klihové barvy a o rozměrech 405 x 245 cm. Její střed vyplňuje námět symbolizující harmonii dvou „protikladů“ – vpravo oráč, nalevo na koni sedící dívka s houslemi. Po stranách vertikální pásy s malbou zemědělského nářadí a medailonů s motivy práce ve čtyřech ročních obdobích. Nad obrazem znak Bavorova – červená růže Vítkovců ve stříbrném poli a pod obrazem nápis „Kde domov můj“. Předlohou byla Josefu Jakšímu litografie „Domov“ Josefa Mánesa, jenž ji vyhotovil v roce 1854 jako prémii pro Jednotu umělců výtvarných. Malba v ploše postranních medailonů a ve vertikálních pruzích opony je rovněž námět převzatý od Mánesa – z kalendářní desky Pražského orloje (z roku 1865, dnes je na orloji kopie).
Josef Jakší (1874–1908) absolvoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde ho vyučoval prof. F. Ženíšek a malíř J. Schikaneder, a později i AVU. Převážně byl figuralista – maloval lid jihočeského venkova, nevyhýbal se ani námětům náboženským, vlasteneckým a historickým. Jeho opona Bavorovským sloužila ještě v roce 1935. Na počátku 21. století však už byla zvlněná a místy mechanicky poškozená, s trhlinami. Malba byla zaprášená, s výraznou krakeláží, leckde i většími nánosy špíny a plísně či s vydrolenou barevnou vrstvou. Obecní úřad Bavorov se rozhodl zachránit tuto kulturní památku a spolu s KÚ Jihočeského kraje v roce 2013 investoval obnovení opony. Jejího restaurování se ujali akademičtí malíři Jiří Mašek a Tomáš Skořepa.
(PhDr. Vítězslava Šrámková, září 2016 – příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Student nabídku spolku přijal a roku 1895 odevzdal nejdříve návrh na oponu – akvarel se dochoval a je uložen ve vodňanském muzeu – a vzápětí i oponu celou, provedenou technikou klihové barvy a o rozměrech 405 x 245 cm. Její střed vyplňuje námět symbolizující harmonii dvou „protikladů“ – vpravo oráč, nalevo na koni sedící dívka s houslemi. Po stranách vertikální pásy s malbou zemědělského nářadí a medailonů s motivy práce ve čtyřech ročních obdobích. Nad obrazem znak Bavorova – červená růže Vítkovců ve stříbrném poli a pod obrazem nápis „Kde domov můj“. Předlohou byla Josefu Jakšímu litografie „Domov“ Josefa Mánesa, jenž ji vyhotovil v roce 1854 jako prémii pro Jednotu umělců výtvarných. Malba v ploše postranních medailonů a ve vertikálních pruzích opony je rovněž námět převzatý od Mánesa – z kalendářní desky Pražského orloje (z roku 1865, dnes je na orloji kopie).
Josef Jakší (1874–1908) absolvoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde ho vyučoval prof. F. Ženíšek a malíř J. Schikaneder, a později i AVU. Převážně byl figuralista – maloval lid jihočeského venkova, nevyhýbal se ani námětům náboženským, vlasteneckým a historickým. Jeho opona Bavorovským sloužila ještě v roce 1935. Na počátku 21. století však už byla zvlněná a místy mechanicky poškozená, s trhlinami. Malba byla zaprášená, s výraznou krakeláží, leckde i většími nánosy špíny a plísně či s vydrolenou barevnou vrstvou. Obecní úřad Bavorov se rozhodl zachránit tuto kulturní památku a spolu s KÚ Jihočeského kraje v roce 2013 investoval obnovení opony. Jejího restaurování se ujali akademičtí malíři Jiří Mašek a Tomáš Skořepa.
(PhDr. Vítězslava Šrámková, září 2016 – příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.