PURKRÁBEK, Pavel: Habartice, SDO, opona Libušina věštba, neznámý autor dle Mathauserova obrazu, asi 1910, v soukromém vlastnictví
Centrální obraz „Libušina věštba“ na oponě Spolku divadelních ochotníků v Habarticích vychází z dispozice na oponách ochotnických divadel často reprodukovaného populárního obrazu Josefa Mathausera. Neznámý autor opony nahradil řadu postav známých z Mathauserovy předlohy žlutozeleným stromovím, reprodukoval jen věštící Libuši a po jejím boku Přemysla, dále převzal jen postavu starce. Zachoval jejich gesta i kostýmy. Zvýraznil vidinu Prahy a perspektivu pohledu. Takový přístup k předloze je v tvorbě opon ojedinělý. Pod obraz umístil malbu pásu látkových girland, ty se pak opakují ve zvětšené podobě na druhém plánu opony. První plán tvoří malba červené opony, která vrhá stín na druhý a třetí plán malby a vytváří tak iluzi velkého jeviště. Celek opony měří 530 x 280 cm.
Lze konstatovat, že z hlediska krajinomalby, barevné perspektivy a kompozice prostoru, je opona velmi zkušeně a svižně namalována.
Je-li správný odhad časového původu opony, tak zcela odpovídá dobovému zpracování vrcholné fáze secese. Autorské uchopení známého motivu, kdy veduta a krajina eliminuje původní kompozici složenou z více postav je ku prospěchu věci, neboť to, co bylo konstatováno o malbě týkající se krajinného motivu, neplatí o figurálních motivech, ve kterých si autor už tak jistý rozhodně není.
Zatímco krajina je plnokrevnou a hodnotnou malbou, postavy jsou zpracovány spíše jako kolorovaná kresba a svým charakterem jsou spíše naivní, jakoby snad ani nebyly dílem autora krajinné části opony.
(Mgr. Pavel Purkrábek, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Pavel Purkrábek, s. 66 - 67.
Lze konstatovat, že z hlediska krajinomalby, barevné perspektivy a kompozice prostoru, je opona velmi zkušeně a svižně namalována.
Je-li správný odhad časového původu opony, tak zcela odpovídá dobovému zpracování vrcholné fáze secese. Autorské uchopení známého motivu, kdy veduta a krajina eliminuje původní kompozici složenou z více postav je ku prospěchu věci, neboť to, co bylo konstatováno o malbě týkající se krajinného motivu, neplatí o figurálních motivech, ve kterých si autor už tak jistý rozhodně není.
Zatímco krajina je plnokrevnou a hodnotnou malbou, postavy jsou zpracovány spíše jako kolorovaná kresba a svým charakterem jsou spíše naivní, jakoby snad ani nebyly dílem autora krajinné části opony.
(Mgr. Pavel Purkrábek, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Pavel Purkrábek, s. 66 - 67.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.