www 2000: Lotyšsko 1997
"DIVADLO (bez záruky) PRAHA"
Spélesprieks 1997
aneb
Jak jsme byli v Loty�sku
Snem ka�dého amatérského divadla je (snad) hrát, hrát divákovi, a absolutním vrcholem pověstného blaha je zahraniční vystoupení. Jednou (bylo to v květnu 1997) nám kdosi (byl to tajemník ARTAMA p. Tomas) nabídl mo�nost odjet do Loty�ska uvést v rámci festivalu Spélesprieks 97 na�i hru "Příběh". Jeliko� jiné, úspě�něj�í soubory odjet nechtěli, přijali jsme účast s hrdostí a chutí prezentovat sebe a své umění.
Je�tě před samotným odjezdem započaly skutečně horečné přípravy, které v první fázi vedly největ�í skeptiky k názoru, �e se vůbec nikam nepojede. Jednak ne v�ichni členové souboru byli my�lenkou na cestování do ciziny zrovna nad�eni, jednak někteří ji� na inkriminovaný termín měli sjednané jiné akce. Nezbývalo nám nic jiného, ne� začít narychlo přezku�ovat. Podařilo se. Pak jsme po neskutečném mno�ství telefonátů zjistili, �e nemáme dost peněz na to, abychom vezli kompletní scénu. Tak se znova začalo přezku�ovat. I uvědomili jsme si, �e nám některé momenty, které jsme byli nuceni pozměnit, nevycházejí s původní muzikou. Tak hurá do studia a přestříhat původní hudbu na verzi cizina. Pak u� zbývalo pouze pár formalit (narychlo nové pasy, poji�tění, vyměnit peníze, zabalit, nechat maminku napéct buchty) a vyrazili jsme.
Do Loty�ska takový amatérský soubor jako jsme my dorazí jednodu�e. Vlakem. Jízda trvá tři a třicet hodin, dá se vydr�et jen s vypětím v�ech fyzických i psychických sil a zkrotí i nejzarytěj�í nepřátele. Kouzlo cestování začíná ji� při koupi jízdenky, ke které musíte mít místenku (vozy jsou obvykle povinně místenkové), jen�e České dráhy Vám místenky nejsou schopny vystavit. Místenky "jednodu�e" koupíte na v�ech místech, kde budete přestupovat. Jen je potřeba naučit se polsky a litevsky. Je�tě jedna praktická rada - ne� vyrazíte, ujistěte v�echny členy souboru, �e nejedete do �ádné zaostalé části Ruska. Loty�sko je sice bývalou zemí "sovětské dobrovolné unie", pokud si ale myslíte, �e se domluvíte rusky, mýlíte se.
ĎBZ v Rize v Pra�ské ulici Po v�ech peripetiích cestování, které by vydali na obsáhlej�í materiál, ne� je těchto pár stránek, jsme dorazili do Rigy. Tam si nás pořadatelé festivalu vyzvedli a odvezli do nedalekého malebného Limba�i. Samotný festival byl ji� v pořadí čtvrtým a mimo nás se jej zúčastnily soubory z Loty�ska (celkem čtyři), po jednom pak z Litvy, Estonska a Finska. Program samotný byl dramaturgicky vyvá�ený, bez vá�něj�ích kolizí. Snad největ�ím překvapením v�ak byla bezchybná organizace. Tak perfektně zaji�těnou akci ba mohli pořadatelé některých na�ich přehlídek jen ti�e závidět. Zatímco organizace byla na �pičkové úrovni, inscenace samotné kvalitativně nijak nevybočovali z toho, co známe z přehlídek tuzemských - některá představení se nedala vydr�et do konce a u jiných jsme tleskali a kdyby to bylo mo�né tleskáme dodnes
Přípravu na�eho představení provázeli nemalé technické problémy, které s nevídanou �ikovností a ochotou ře�ili tamní technici. Proto�e jsme si pro na�i produkci vybraly jakýsi ne zcela dostavěný objekt, bylo nutné nainstalovat ve�kerou světelnou a zvukovou aparaturu. A věřte nebo nevěřte, ve�kerá technika, zjevně vyrobená na koleně a permanentně hrozící smrtelným polaskáním s elektrickým proudem, �lapala jak hodinky a my jsme dohráli do konce. Tleskali nám a prý jsme byli dobří.
Cesta domů uběhla bez sebemen�ích problémů, nepočítáme-li v to stále se opakující problémy s místenkami a nechápavé pohledy českých cestujících jedoucích ráno vlakem do práce. Pravda nevypadali jsme po tak dlouhé době ve vlaku zrovna nejčistěji. Ale byli jsme spokojení a plní nezapomenutelných zá�itků.
Spélesprieks 1997
aneb
Jak jsme byli v Loty�sku
Snem ka�dého amatérského divadla je (snad) hrát, hrát divákovi, a absolutním vrcholem pověstného blaha je zahraniční vystoupení. Jednou (bylo to v květnu 1997) nám kdosi (byl to tajemník ARTAMA p. Tomas) nabídl mo�nost odjet do Loty�ska uvést v rámci festivalu Spélesprieks 97 na�i hru "Příběh". Jeliko� jiné, úspě�něj�í soubory odjet nechtěli, přijali jsme účast s hrdostí a chutí prezentovat sebe a své umění.
Je�tě před samotným odjezdem započaly skutečně horečné přípravy, které v první fázi vedly největ�í skeptiky k názoru, �e se vůbec nikam nepojede. Jednak ne v�ichni členové souboru byli my�lenkou na cestování do ciziny zrovna nad�eni, jednak někteří ji� na inkriminovaný termín měli sjednané jiné akce. Nezbývalo nám nic jiného, ne� začít narychlo přezku�ovat. Podařilo se. Pak jsme po neskutečném mno�ství telefonátů zjistili, �e nemáme dost peněz na to, abychom vezli kompletní scénu. Tak se znova začalo přezku�ovat. I uvědomili jsme si, �e nám některé momenty, které jsme byli nuceni pozměnit, nevycházejí s původní muzikou. Tak hurá do studia a přestříhat původní hudbu na verzi cizina. Pak u� zbývalo pouze pár formalit (narychlo nové pasy, poji�tění, vyměnit peníze, zabalit, nechat maminku napéct buchty) a vyrazili jsme.
Do Loty�ska takový amatérský soubor jako jsme my dorazí jednodu�e. Vlakem. Jízda trvá tři a třicet hodin, dá se vydr�et jen s vypětím v�ech fyzických i psychických sil a zkrotí i nejzarytěj�í nepřátele. Kouzlo cestování začíná ji� při koupi jízdenky, ke které musíte mít místenku (vozy jsou obvykle povinně místenkové), jen�e České dráhy Vám místenky nejsou schopny vystavit. Místenky "jednodu�e" koupíte na v�ech místech, kde budete přestupovat. Jen je potřeba naučit se polsky a litevsky. Je�tě jedna praktická rada - ne� vyrazíte, ujistěte v�echny členy souboru, �e nejedete do �ádné zaostalé části Ruska. Loty�sko je sice bývalou zemí "sovětské dobrovolné unie", pokud si ale myslíte, �e se domluvíte rusky, mýlíte se.
ĎBZ v Rize v Pra�ské ulici Po v�ech peripetiích cestování, které by vydali na obsáhlej�í materiál, ne� je těchto pár stránek, jsme dorazili do Rigy. Tam si nás pořadatelé festivalu vyzvedli a odvezli do nedalekého malebného Limba�i. Samotný festival byl ji� v pořadí čtvrtým a mimo nás se jej zúčastnily soubory z Loty�ska (celkem čtyři), po jednom pak z Litvy, Estonska a Finska. Program samotný byl dramaturgicky vyvá�ený, bez vá�něj�ích kolizí. Snad největ�ím překvapením v�ak byla bezchybná organizace. Tak perfektně zaji�těnou akci ba mohli pořadatelé některých na�ich přehlídek jen ti�e závidět. Zatímco organizace byla na �pičkové úrovni, inscenace samotné kvalitativně nijak nevybočovali z toho, co známe z přehlídek tuzemských - některá představení se nedala vydr�et do konce a u jiných jsme tleskali a kdyby to bylo mo�né tleskáme dodnes
Přípravu na�eho představení provázeli nemalé technické problémy, které s nevídanou �ikovností a ochotou ře�ili tamní technici. Proto�e jsme si pro na�i produkci vybraly jakýsi ne zcela dostavěný objekt, bylo nutné nainstalovat ve�kerou světelnou a zvukovou aparaturu. A věřte nebo nevěřte, ve�kerá technika, zjevně vyrobená na koleně a permanentně hrozící smrtelným polaskáním s elektrickým proudem, �lapala jak hodinky a my jsme dohráli do konce. Tleskali nám a prý jsme byli dobří.
Cesta domů uběhla bez sebemen�ích problémů, nepočítáme-li v to stále se opakující problémy s místenkami a nechápavé pohledy českých cestujících jedoucích ráno vlakem do práce. Pravda nevypadali jsme po tak dlouhé době ve vlaku zrovna nejčistěji. Ale byli jsme spokojení a plní nezapomenutelných zá�itků.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.