www 2000 dějiny souboru
Skoro stručné dějiny
DIVADLA (bez záruky) PRAHA
(1991/92) Historie dne�ního DIVADLA (bez záruky) PRAHA se začala psát počátkem sezóny 1991/92. Soubor vznikl kompletní personální výměnou ji� dříve existujícího souboru, jeho� v�echny členy odvál čas do propadla amatérsko-divadelních dějin.
Tehdy na počátku nás bylo několik nad�enců, kteří ani neměli tu�ení, do čeho se vlastně pou�tí. Po dřívěj�ím souboru jsme zdědili zřizovatele, tak�e o na�e hmotné potřeby bylo na tehdej�í poměry velice dobře postaráno. Pustili jsme se tedy do práce. Dnes ji� víme, �e na�e troufalost byla bezbřehá, kdy� jsme si jako první titul zvolili aktovku Pavla Kohouta "Válka ve třetím poschodí". Krom toho, �e jsme toho mnoho nevěděli o divadle, neměli jsme také potuchy o mo�ném trestně právním postihu za poru�ování autorských práv. I stalo se, �e po telefonickém rozhovoru s autorem jsme hru odehráli pouze jako veřejnou generálku. Těch několik málo diváků, kteří ji viděli nás stra�ně chválili. No dnes víme své.
(1992/93) Dal�í divadelní sezónu jsme se tedy nejprve věnovali v�emo�ným hereckým cvičením o nich� jsme se dočetli v nějakých odborných publikacích, které jsme si kdesi sehnali. Začali jsme tu�it, �e to bez nějaké té průpravy nepůjde. V tomto jakoby předpřípravném stádiu jsme původně chtěli nějakou dobu setrvat, nicméně ná� zřizovatel nám sdělil, �e by nebylo od věci, kdyby divadelní soubor taky hrál divadlo. I nastudovali jsme happeningové představení "Poslední večeře páně J.K.". To se stalo prvním představením, které mělo v jeden večer premiéru a zároveň derniéru, tedy jakýmsi prototypem, ke kterému jsme se je�tě několikrát vrátili.
Druhou zále�itostí sezóny byla montá� textů, kterou jsme uváděli pod názvem "C2 H5 OH". Napadlo nás prostě pospojovat dramatické texty, které nás něčím zaujaly, v jedno celovečerní představení. Docela se to povedlo. No a kdy� u� jsme byli tak rozjetí, tak jsme si je�tě, jen tak pro potě�ení, udělali "Kapra v kapradí", o něm� jsme netu�ili, �e se k němu je�tě jednou vrátíme. Původně toti� bylo toto představení zařazeno do kategorie "ji�nikdyneopakovatelných".
(1993/94) Do dal�í sezóny jsme vstupovali ji� ve značně pozměněné sestavě, ale s jádrem věrných pro práci zapálených lidí. Vět�ina z nás prodělávala během přede�lé sezóny v�emo�né sebevzdělávací kurzy, které byly zaměřeny jak na práci hereckou, tak dramaturgicko-re�ijní. Tyto aktivity vyvrcholily a� v hostování několika členů souboru (J.Strejcovského, P.Nejedlého, M.Klenovcové a L.Jordanové) v absolventském představení studenta 4. ročníku re�ie na pra�ské DAMU. Jednalo se o Strindbergovu "Slečnu Julii", na jejím� re�ijním vedením pedagogicky spolupracoval prof. �těpánek. (Samo toto setkání bylo pro nás obrovskou �kolou!)
Díky zaneprázdněnosti části souboru zkou�ením na DAMU jsme v této sezóně pouze obnovili Kapra v kapradí a to pod mimořádně zdařilým a neotřelým názvem - "Kapr v kapradí II.".
(1994/95) Nicméně ji� v sezóně přede�lé jsme začali pracovat na hře slovenského dramatika Ivana Bukovčana "Luigiho srdce aneb poprava tupým mečem", která také v této sezóně měla premiéru. Proto�e jsme v té době byli nepoučitelní, co se týká autorských práv, tak vlastně datum oficiální premiéry bylo přeci jen o něco později. (Je pravda, �e od té doby skutečně dbáme na to, abychom ve�kerou potřebnou autorsko-právní agendu měli v naprostém pořádku! Čégro!)
A opět jen tak pro radost na�i a na�ich nejvěrněj�ích diváků jsme vyrobili, po dramaturgické stránce velice zajímavou inscenaci "Smrt klepe� klepe na dveře". Známý to text Woodyho Allena byl prvním textem, který byl z části re�írovaný někým jiným ne� kmenovým re�isérem a vedoucím souboru.
(1995/96) Tato sezóna se z hlediska dějepisného vyznačuje značným chaosem. Ne snad, �e bychom chtěli nějak překrucovat skutečnost, ale my sami si přesnou chronologickou posloupnost prostě přesně nepamatujeme. Kalendářně to �lo za sebou následovně: "Mučednictví Petra Oheye", "Luigiho srdce" a "Příběh". Jenom�e!
Na "Mučednictví" se začalo dělat někdy přede�lou sezónu a byla to práce velice náročná . Náročná proto, proto�e se nám opět pozměnilo personální slo�ení souboru a tro�ku srovnat výkony těch, co u� na tom jevi�ti něco odchodili s těmi, kteří tam stáli poprvé nám dalo dost zabrat. Příjemné to bylo z hlediska samotné inscenace. Z toho hledání výsledného tvaru.
Vlastně nás v té době provázel stálý nedostatek herců a hereček. Stále se opakující konkurzy sice přiná�ely nové tváře, ale vět�ina z nich záhy odcházela a ve�kerá práce se musela začít dělat znova. Díky této situaci jsme se také s "Mučednictvím" nemohli zúčastnit �ádné přehlídky a dodnes si myslíme, �e to byla velká �koda.
Premiéra "Luigiho srdce" byla skutečně jen papírová, nicméně jsme představení udr�ovali stále na repertoáru a bylo-li to jen trochu mo�né, hráli jsme ho kde se dalo.
"Příběh". To je titul, který má v na�ich dějinách velice specifické místo. Jednak je to inscenace ve které jsme se pustili na velice tenký a námi dosud neprobádaný led pohybového divadla, jednak se pro celou inscenaci dělala originální hudba v délce cca 70 minut, jednak je to inscenace která má největ�í počet repríz a v neposlední řadě jsme tuto inscenaci hráli poprvé i mimo na�i vlast. Stále je�tě ji máme na repertoáru a je�tě nějakou chvíli ji tam chceme udr�et.
(1996/97) No a konečně při�la krize! V této sezóně jsme se z rozličných důvodů (některé jsou snad a� nezveřejnitelné) dostali a� skutečně na dno na�ich sil. Mo�ná na tom má svoji vinu i jakási ponorková nemoc, mo�ná skutečně titul, který jsme si vybrali a kterému jsme po celou dobu příprav věřili, nebyl a� tak dobrý. Jak čas ukázal a odborná veřejnost řekla, inscenace "Jen hra" skutečně zázrakem nebyla. Nicméně v�echno zlé je pro něco dobré a ka�dý sám pro sebe si na této sezóně snad na�el něco dobrého.
I přes ty nemalé vnitrosouborové problémy se nám podařilo uskutečnit první ročník "Plesu amatérského divadla". Tato téměř megalomanská akce se konala ve v�ech prostorách Domu dětí a mláde�e - Karlínské Spektrum. Sjeli se sem zejména divadelníci a jejich přátelé. No a díky podivné atmosféře v souboru se to samozřejmě neobe�lo bez problémů, které na�těstí nebyly náv�těvníkům plesu patrné.
(1997/98) Tedy téměř �havá současnost. A myslíme �e dobrá. Odrazili jsme se od dna, při�li noví lidé, někteří, kteří nás opustili se vrátili a fungujeme dál. Nicméně ne v�echno bylo od počátku tak rů�ové.
Poprvé v dějinách začal soubor zkou�et ve dvou skupinách dva rozličné tituly. Jedna skupina pod re�ijním vedením Petra Nejedlého pracovala na přípravě hlavní inscenace sezóny. Jednalo se o text Raye Cooneyho "Dvojplo�ník v hotelu Westminster". Situačka jako hrom! Druhá skupina pod vedením Jana Strejcovského připravovala s nově příchozími adepty herectví Feydeauovu fra�ku "Nebo�ka panina matka". Tato inscenace měla mít pouze studijní charakter a nebylo jejím hlavním cílem její uvedení před diváky. Pak se ale v�echno zamotalo.
Skupina "Dvojplo�níku" se pro značné civilně-pracovní vytí�ení aktérů nějak nescházela a proto�e jsme si uvědomovali, �e po loňské sezóně potřebujeme prostě udělat inscenaci, přistoupilo se k razantnímu zásahu do dramaturgického plánu. "Nebo�ka panina matka" se přeobsadila, re�ie se ujal Jan Strejcovský a během necelých čtyř měsíců měla tato inscenace premiéru. A úspě�nou, heč.
No a abychom nezlenivěli a zahráli si i dal�í herci, připravili jsme je�tě "Velkou policejní pohádku". Poprvé jsme se tak pokusili oslovit i dětského diváka.
A abychom zůstali věrní začínající tradici, je�tě jsme stihli uspořádat druhý ročník "Plesu amatérského divadla", který byl o poznání pohodověj�í a klidněj�í. Také se nám podařilo, �e byl více zaměřen k divadlu ne� k tomu amatérismu.
DIVADLA (bez záruky) PRAHA
(1991/92) Historie dne�ního DIVADLA (bez záruky) PRAHA se začala psát počátkem sezóny 1991/92. Soubor vznikl kompletní personální výměnou ji� dříve existujícího souboru, jeho� v�echny členy odvál čas do propadla amatérsko-divadelních dějin.
Tehdy na počátku nás bylo několik nad�enců, kteří ani neměli tu�ení, do čeho se vlastně pou�tí. Po dřívěj�ím souboru jsme zdědili zřizovatele, tak�e o na�e hmotné potřeby bylo na tehdej�í poměry velice dobře postaráno. Pustili jsme se tedy do práce. Dnes ji� víme, �e na�e troufalost byla bezbřehá, kdy� jsme si jako první titul zvolili aktovku Pavla Kohouta "Válka ve třetím poschodí". Krom toho, �e jsme toho mnoho nevěděli o divadle, neměli jsme také potuchy o mo�ném trestně právním postihu za poru�ování autorských práv. I stalo se, �e po telefonickém rozhovoru s autorem jsme hru odehráli pouze jako veřejnou generálku. Těch několik málo diváků, kteří ji viděli nás stra�ně chválili. No dnes víme své.
(1992/93) Dal�í divadelní sezónu jsme se tedy nejprve věnovali v�emo�ným hereckým cvičením o nich� jsme se dočetli v nějakých odborných publikacích, které jsme si kdesi sehnali. Začali jsme tu�it, �e to bez nějaké té průpravy nepůjde. V tomto jakoby předpřípravném stádiu jsme původně chtěli nějakou dobu setrvat, nicméně ná� zřizovatel nám sdělil, �e by nebylo od věci, kdyby divadelní soubor taky hrál divadlo. I nastudovali jsme happeningové představení "Poslední večeře páně J.K.". To se stalo prvním představením, které mělo v jeden večer premiéru a zároveň derniéru, tedy jakýmsi prototypem, ke kterému jsme se je�tě několikrát vrátili.
Druhou zále�itostí sezóny byla montá� textů, kterou jsme uváděli pod názvem "C2 H5 OH". Napadlo nás prostě pospojovat dramatické texty, které nás něčím zaujaly, v jedno celovečerní představení. Docela se to povedlo. No a kdy� u� jsme byli tak rozjetí, tak jsme si je�tě, jen tak pro potě�ení, udělali "Kapra v kapradí", o něm� jsme netu�ili, �e se k němu je�tě jednou vrátíme. Původně toti� bylo toto představení zařazeno do kategorie "ji�nikdyneopakovatelných".
(1993/94) Do dal�í sezóny jsme vstupovali ji� ve značně pozměněné sestavě, ale s jádrem věrných pro práci zapálených lidí. Vět�ina z nás prodělávala během přede�lé sezóny v�emo�né sebevzdělávací kurzy, které byly zaměřeny jak na práci hereckou, tak dramaturgicko-re�ijní. Tyto aktivity vyvrcholily a� v hostování několika členů souboru (J.Strejcovského, P.Nejedlého, M.Klenovcové a L.Jordanové) v absolventském představení studenta 4. ročníku re�ie na pra�ské DAMU. Jednalo se o Strindbergovu "Slečnu Julii", na jejím� re�ijním vedením pedagogicky spolupracoval prof. �těpánek. (Samo toto setkání bylo pro nás obrovskou �kolou!)
Díky zaneprázdněnosti části souboru zkou�ením na DAMU jsme v této sezóně pouze obnovili Kapra v kapradí a to pod mimořádně zdařilým a neotřelým názvem - "Kapr v kapradí II.".
(1994/95) Nicméně ji� v sezóně přede�lé jsme začali pracovat na hře slovenského dramatika Ivana Bukovčana "Luigiho srdce aneb poprava tupým mečem", která také v této sezóně měla premiéru. Proto�e jsme v té době byli nepoučitelní, co se týká autorských práv, tak vlastně datum oficiální premiéry bylo přeci jen o něco později. (Je pravda, �e od té doby skutečně dbáme na to, abychom ve�kerou potřebnou autorsko-právní agendu měli v naprostém pořádku! Čégro!)
A opět jen tak pro radost na�i a na�ich nejvěrněj�ích diváků jsme vyrobili, po dramaturgické stránce velice zajímavou inscenaci "Smrt klepe� klepe na dveře". Známý to text Woodyho Allena byl prvním textem, který byl z části re�írovaný někým jiným ne� kmenovým re�isérem a vedoucím souboru.
(1995/96) Tato sezóna se z hlediska dějepisného vyznačuje značným chaosem. Ne snad, �e bychom chtěli nějak překrucovat skutečnost, ale my sami si přesnou chronologickou posloupnost prostě přesně nepamatujeme. Kalendářně to �lo za sebou následovně: "Mučednictví Petra Oheye", "Luigiho srdce" a "Příběh". Jenom�e!
Na "Mučednictví" se začalo dělat někdy přede�lou sezónu a byla to práce velice náročná . Náročná proto, proto�e se nám opět pozměnilo personální slo�ení souboru a tro�ku srovnat výkony těch, co u� na tom jevi�ti něco odchodili s těmi, kteří tam stáli poprvé nám dalo dost zabrat. Příjemné to bylo z hlediska samotné inscenace. Z toho hledání výsledného tvaru.
Vlastně nás v té době provázel stálý nedostatek herců a hereček. Stále se opakující konkurzy sice přiná�ely nové tváře, ale vět�ina z nich záhy odcházela a ve�kerá práce se musela začít dělat znova. Díky této situaci jsme se také s "Mučednictvím" nemohli zúčastnit �ádné přehlídky a dodnes si myslíme, �e to byla velká �koda.
Premiéra "Luigiho srdce" byla skutečně jen papírová, nicméně jsme představení udr�ovali stále na repertoáru a bylo-li to jen trochu mo�né, hráli jsme ho kde se dalo.
"Příběh". To je titul, který má v na�ich dějinách velice specifické místo. Jednak je to inscenace ve které jsme se pustili na velice tenký a námi dosud neprobádaný led pohybového divadla, jednak se pro celou inscenaci dělala originální hudba v délce cca 70 minut, jednak je to inscenace která má největ�í počet repríz a v neposlední řadě jsme tuto inscenaci hráli poprvé i mimo na�i vlast. Stále je�tě ji máme na repertoáru a je�tě nějakou chvíli ji tam chceme udr�et.
(1996/97) No a konečně při�la krize! V této sezóně jsme se z rozličných důvodů (některé jsou snad a� nezveřejnitelné) dostali a� skutečně na dno na�ich sil. Mo�ná na tom má svoji vinu i jakási ponorková nemoc, mo�ná skutečně titul, který jsme si vybrali a kterému jsme po celou dobu příprav věřili, nebyl a� tak dobrý. Jak čas ukázal a odborná veřejnost řekla, inscenace "Jen hra" skutečně zázrakem nebyla. Nicméně v�echno zlé je pro něco dobré a ka�dý sám pro sebe si na této sezóně snad na�el něco dobrého.
I přes ty nemalé vnitrosouborové problémy se nám podařilo uskutečnit první ročník "Plesu amatérského divadla". Tato téměř megalomanská akce se konala ve v�ech prostorách Domu dětí a mláde�e - Karlínské Spektrum. Sjeli se sem zejména divadelníci a jejich přátelé. No a díky podivné atmosféře v souboru se to samozřejmě neobe�lo bez problémů, které na�těstí nebyly náv�těvníkům plesu patrné.
(1997/98) Tedy téměř �havá současnost. A myslíme �e dobrá. Odrazili jsme se od dna, při�li noví lidé, někteří, kteří nás opustili se vrátili a fungujeme dál. Nicméně ne v�echno bylo od počátku tak rů�ové.
Poprvé v dějinách začal soubor zkou�et ve dvou skupinách dva rozličné tituly. Jedna skupina pod re�ijním vedením Petra Nejedlého pracovala na přípravě hlavní inscenace sezóny. Jednalo se o text Raye Cooneyho "Dvojplo�ník v hotelu Westminster". Situačka jako hrom! Druhá skupina pod vedením Jana Strejcovského připravovala s nově příchozími adepty herectví Feydeauovu fra�ku "Nebo�ka panina matka". Tato inscenace měla mít pouze studijní charakter a nebylo jejím hlavním cílem její uvedení před diváky. Pak se ale v�echno zamotalo.
Skupina "Dvojplo�níku" se pro značné civilně-pracovní vytí�ení aktérů nějak nescházela a proto�e jsme si uvědomovali, �e po loňské sezóně potřebujeme prostě udělat inscenaci, přistoupilo se k razantnímu zásahu do dramaturgického plánu. "Nebo�ka panina matka" se přeobsadila, re�ie se ujal Jan Strejcovský a během necelých čtyř měsíců měla tato inscenace premiéru. A úspě�nou, heč.
No a abychom nezlenivěli a zahráli si i dal�í herci, připravili jsme je�tě "Velkou policejní pohádku". Poprvé jsme se tak pokusili oslovit i dětského diváka.
A abychom zůstali věrní začínající tradici, je�tě jsme stihli uspořádat druhý ročník "Plesu amatérského divadla", který byl o poznání pohodověj�í a klidněj�í. Také se nám podařilo, �e byl více zaměřen k divadlu ne� k tomu amatérismu.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.