Vlčkov, panorama Hradčan, opona Františka Váchy, s.a.
Zdroj: Vladimír Ureš, Cetoraz Foto Jiří Němec 2015
SYNECKÝ, Jakub: Vlčkov, sál hostince, opona s vedutou Hradčan, autor František Vácha, s. a. (asi před 1914), v soukromém vlastnictví
Opona o rozměrech 415 x 230 cm pro Vlčkov u Litomyšle byla objednána u vinohradského malíře Františka Váchy. Vznikla patrně ještě před první světovou válkou, protože popis na rubu uvádí jako malířovo bydliště pouze Vinohrady a ulici Palackého (toto pojmenování nesla do roku 1926) a český lev na ověnčeném znaku vrcholícím korunou v popředí obrazu nemá ještě podobu československého státního znaku.
Dílo se řadí k vedutám Prahy a Pražského Hradu, což je téma zastoupené na jevištích českého venkova dosti početně.
Pohled na Prahu je lemován dosti ledabyle provedenou drapérií sestávající ze dvou dílů, červenooranžové vnější a bílé vnitřní opony. Malíř patrně nebyl školený přímo jako dekoratér kulis.
Veduta sama překvapí značnou mírou stylizace zobrazovaných objektů, včetně nepřesností v proporcích a vzájemném vztahu u některých z nich. Tato stylizace však zřejmě není výtvarným záměrem, ale vznikla vzájemnou kombinací několika historických vedut Prahy, které malíř použil jako předlohy. Není tedy podáván pohled na současnou Prahu, nýbrž pokus evokovat historické město, i když poněkud neobratný.
Spodní okraj výjevu lemuje bordura s třapci, vytvářející iluzivní efekt opony v oponě. Obraz Prahy je tak diváku představován jako slavnostní tapisérie, zavěšená ve druhém plánu za opony lemující ji po stranách. Zde, nikoli při horním okraji, jak bývá obvyklé v pozdějších letech, je osově umístěn zmíněný znak Českého království, definující Prahu jako město královské.
Ač akcentování českého znaku upomíná jeho pozdější zdůrazňování na prvorepublikových oponách, včetně častého ověnčení, zde jeho použití spíše vychází ještě z myšlenkového okruhu národovectví doby rakouské.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Dílo se řadí k vedutám Prahy a Pražského Hradu, což je téma zastoupené na jevištích českého venkova dosti početně.
Pohled na Prahu je lemován dosti ledabyle provedenou drapérií sestávající ze dvou dílů, červenooranžové vnější a bílé vnitřní opony. Malíř patrně nebyl školený přímo jako dekoratér kulis.
Veduta sama překvapí značnou mírou stylizace zobrazovaných objektů, včetně nepřesností v proporcích a vzájemném vztahu u některých z nich. Tato stylizace však zřejmě není výtvarným záměrem, ale vznikla vzájemnou kombinací několika historických vedut Prahy, které malíř použil jako předlohy. Není tedy podáván pohled na současnou Prahu, nýbrž pokus evokovat historické město, i když poněkud neobratný.
Spodní okraj výjevu lemuje bordura s třapci, vytvářející iluzivní efekt opony v oponě. Obraz Prahy je tak diváku představován jako slavnostní tapisérie, zavěšená ve druhém plánu za opony lemující ji po stranách. Zde, nikoli při horním okraji, jak bývá obvyklé v pozdějších letech, je osově umístěn zmíněný znak Českého království, definující Prahu jako město královské.
Ač akcentování českého znaku upomíná jeho pozdější zdůrazňování na prvorepublikových oponách, včetně častého ověnčení, zde jeho použití spíše vychází ještě z myšlenkového okruhu národovectví doby rakouské.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.