Benátky, opona Setkání s hudbou, autor Antonín Vostřebal, 1867
Zdroj: Obec Benátky Foto Jiří Němec, září 2014
SYNECKÝ, Jakub: Benátky u Litomyšle, opona SDO, autor Antonín Vostřebal (?), 1867 (??)
Opona s alegorickým námětem setkání jinocha s hudbou je podle místního podání dílem učitele Antonína Vostřebala, který v Benátkách založil ochotnický spolek v roce 1867 a měl pro něj vymalovat i oponu.
V krajině s cestou směřující k městu na obzoru (podle místních to má být Litomyšl, pak by ale musela být silně schematizovaná) se mladík potkává s personifikací Hudby s harfou, nad jejíž hlavou se vznáší okřídlená postava Můzy či Slávy s věncem, celkově laděná do modravého nádechu. Obsahově tento výjev odpovídá konvenci životního rozcestí či povolání do služby Můz.
V souvislosti s touto malovanou oponou bylo poukázáno na to, že Smetanův dům v Litomyšli od roku 1904 zdobí opona Oslava hudby, dílo Františka Urbana, zručného secesního dekoratéra.
Kompozice obou děl je si nápadně podobná, u Urbana je však postav více a žádná z nich není tak akcentována jako benátecký izolovaný mladík. Urban se údajně mohl inspirovat při návštěvě Benátek pro svou kompozici.
Především je třeba konstatovat, že podobnost obou děl nejde do takových detailů, jak by se mohlo na první pohled zdát. Spíše se jedná o povšechnou kompoziční příbuznost, způsobenou volbou obdobného (nikoli totožného) námětu. Krom toho Urban byl profesionální výtvarník, svá díla připravoval a propracovával v předcházejících studiích, nikoli v podobě okamžité inspirace po náhodné návštěvě na místě samém.
Ale především: v případě opony pro Benátky její celkové pojednání, práce s barvou, barevnou skvrnou a pokročilost téměř vylučuje vznik k roku 1867 nebo krátce po něm, ještě před stavbou a výzdobou Národního dívadla v Praze. Dílo je třeba řadit do doby daleko pozdější.
Způsob podání, zejména krajiny, ukazuje jednoznačně ruku malíře, kterému se dostalo výtvarného poučení a školení vyššího, než bylo běžné při výtvarné přípravě učitelů na budoucí povolání. S vysokou kvalitou celku však kontrastuje určitá topornost postojů postav Hudby a zejména mladíka.
Nabízí se tedy otázka, zda původní opona, která by ovšem i tak musela být mladší než z konce 60. let 19. století, nebyla v době kolem přelomu století zcela přemalována, nejspíše právě pod dojmem opony spatřené při slavnostním otevření Smetanova domu v Litomyšli.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
V krajině s cestou směřující k městu na obzoru (podle místních to má být Litomyšl, pak by ale musela být silně schematizovaná) se mladík potkává s personifikací Hudby s harfou, nad jejíž hlavou se vznáší okřídlená postava Můzy či Slávy s věncem, celkově laděná do modravého nádechu. Obsahově tento výjev odpovídá konvenci životního rozcestí či povolání do služby Můz.
V souvislosti s touto malovanou oponou bylo poukázáno na to, že Smetanův dům v Litomyšli od roku 1904 zdobí opona Oslava hudby, dílo Františka Urbana, zručného secesního dekoratéra.
Kompozice obou děl je si nápadně podobná, u Urbana je však postav více a žádná z nich není tak akcentována jako benátecký izolovaný mladík. Urban se údajně mohl inspirovat při návštěvě Benátek pro svou kompozici.
Především je třeba konstatovat, že podobnost obou děl nejde do takových detailů, jak by se mohlo na první pohled zdát. Spíše se jedná o povšechnou kompoziční příbuznost, způsobenou volbou obdobného (nikoli totožného) námětu. Krom toho Urban byl profesionální výtvarník, svá díla připravoval a propracovával v předcházejících studiích, nikoli v podobě okamžité inspirace po náhodné návštěvě na místě samém.
Ale především: v případě opony pro Benátky její celkové pojednání, práce s barvou, barevnou skvrnou a pokročilost téměř vylučuje vznik k roku 1867 nebo krátce po něm, ještě před stavbou a výzdobou Národního dívadla v Praze. Dílo je třeba řadit do doby daleko pozdější.
Způsob podání, zejména krajiny, ukazuje jednoznačně ruku malíře, kterému se dostalo výtvarného poučení a školení vyššího, než bylo běžné při výtvarné přípravě učitelů na budoucí povolání. S vysokou kvalitou celku však kontrastuje určitá topornost postojů postav Hudby a zejména mladíka.
Nabízí se tedy otázka, zda původní opona, která by ovšem i tak musela být mladší než z konce 60. let 19. století, nebyla v době kolem přelomu století zcela přemalována, nejspíše právě pod dojmem opony spatřené při slavnostním otevření Smetanova domu v Litomyšli.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.