BLÁHA, Jiří: Plasy, zámecké divadlo a opona od fy Brioschi, Burghard a Kautsky (Vídeň), 1874, zničena
Plasy, zámecké divadlo
fa Brioschi, Burghard & Kautsky (Vídeň), 1874
nezachováno, zničeno po 1930 (určitě ne už po požáru 1894, jak píše Pömerl)
Plaský klášter, zrušený za josefínských reforem, se v roce 1826 stal majetkem knížat Metternichů. Od roku 1870 byl oblíbeným místem pobytu Richarda knížete Metternicha-Winneburga, do té doby rakouského velvyslance v Paříži. Z popudu jeho ženy, kněžny Pavlíny (1836–1921) bylo v bývalém klášterním konventu zřízeno také malé domácí divadlo. Podle Jana Porta hráli divadlo už v roce 1873 v nárožním rondelu konventu ředitel panství František Nebeský a doktor Stretti, což se kněžně tak zalíbilo, že v průběhu následujícího roku nechala vybudovat divadlo v sále bývalé klášterní knihovny.
Divadlo bylo údajně vybaveno „ředitelstvím Dvorní opery ve Vídni dle požadavků soudobé inscenační praxe“. První dekorace (možná do prvního divadla v rondelu?) měly být přivezeny ze Schwarzenberského paláce ve Vídni, nové kulisy později dodala osvědčená vídeňská firma Brioschi, Burghart & Kautsky. Zahajovací představení se podle Jana Pömerla konalo 3. listopadu 1874. Následovalo přinejmenším dvacet let živého divadelního provozu, většinou s lehčím zábavným repertoárem, doplněným také vlastní tvorbou knížete Richarda.
Jan Pömerl ve své zmínce o plaském divadle vycházel – aniž by je citoval – především z Portových informací. Nezaznamenal však Portovu zmínku o tom, že divadlo bylo v jeho době (tj. pravděpodobně na konci 20. let 20. století) stále zachováno, a mylně uvedl, že bylo zničeno v roce 1894 při požáru druhého patra konventu a už nebylo obnoveno. Z omylu ho však kromě Portovy zmínky usvědčuje také dochovaná fotografie divadla, podle malovaného znaku spuštěného nad portálem jistě z doby po vzniku Československa. Cvičební nářadí v hledišti přitom nasvědčuje tomu, že bylo divadlo v té době používáno už spíše k jiným účelům.
Fotografie zachycuje portál se spuštěnou oponou. Boční strany portálu zdobí kozel a divý muž s kyjem, nosiči knížecího erbu, který snad mohl být umístěn uprostřed nad portálem. Schůdky před pravou částí vedou k dvířkám v portálu a otvorem pod rampou je vidět do prostoru pro nápovědu. Na snímku je dobře viditelné opotřebování nepříliš trvanlivé plátěné výzdoby, jaká byla pro spíše provizorní domácí divadla typická.
Za průhledem dramaticky zřasenou rozhrnutou draperií s malovaným harlekýnem byl na oponě namalován pohled na plaský klášter od jihu. Pohled ze stejného místa zachycují i dobové fotografie, zachované např. i v tzv. metternichovském albu komorního knížecího fotografa z Plzně F. Nováka. Podobná fotografie nejspíš sloužila autorovi opony jako předloha (není pravděpodobné, že by si zaměstnaní vídeňští malíři přijeli místo zachytit sami). Jestli oponu namaloval přímo Jan Václav Kautský, mj. autor opony brněnského divadla na Veveří, nebo jen někdo z jeho dílny, není možné určit. Opona byla stejně jako celé divadlo zničena pravděpodobně nejpozději po druhé světové válce.
Lit.:
- Jan Port, rukopisné poznámky v pozůstalosti. Národní muzeum, Historické muzeum – divadelní oddělení, Pozůstalost Jana Porta, karton 15, inv. č. 118
- Jan Pömerl, Zámecká divadla v Čechách a na Moravě. Divadelní revue 3, 1992, č. 4, s. 3–24, zde s. 13–14 (bez uvedení zdrojů, ale zjevně podle Porta)
(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
fa Brioschi, Burghard & Kautsky (Vídeň), 1874
nezachováno, zničeno po 1930 (určitě ne už po požáru 1894, jak píše Pömerl)
Plaský klášter, zrušený za josefínských reforem, se v roce 1826 stal majetkem knížat Metternichů. Od roku 1870 byl oblíbeným místem pobytu Richarda knížete Metternicha-Winneburga, do té doby rakouského velvyslance v Paříži. Z popudu jeho ženy, kněžny Pavlíny (1836–1921) bylo v bývalém klášterním konventu zřízeno také malé domácí divadlo. Podle Jana Porta hráli divadlo už v roce 1873 v nárožním rondelu konventu ředitel panství František Nebeský a doktor Stretti, což se kněžně tak zalíbilo, že v průběhu následujícího roku nechala vybudovat divadlo v sále bývalé klášterní knihovny.
Divadlo bylo údajně vybaveno „ředitelstvím Dvorní opery ve Vídni dle požadavků soudobé inscenační praxe“. První dekorace (možná do prvního divadla v rondelu?) měly být přivezeny ze Schwarzenberského paláce ve Vídni, nové kulisy později dodala osvědčená vídeňská firma Brioschi, Burghart & Kautsky. Zahajovací představení se podle Jana Pömerla konalo 3. listopadu 1874. Následovalo přinejmenším dvacet let živého divadelního provozu, většinou s lehčím zábavným repertoárem, doplněným také vlastní tvorbou knížete Richarda.
Jan Pömerl ve své zmínce o plaském divadle vycházel – aniž by je citoval – především z Portových informací. Nezaznamenal však Portovu zmínku o tom, že divadlo bylo v jeho době (tj. pravděpodobně na konci 20. let 20. století) stále zachováno, a mylně uvedl, že bylo zničeno v roce 1894 při požáru druhého patra konventu a už nebylo obnoveno. Z omylu ho však kromě Portovy zmínky usvědčuje také dochovaná fotografie divadla, podle malovaného znaku spuštěného nad portálem jistě z doby po vzniku Československa. Cvičební nářadí v hledišti přitom nasvědčuje tomu, že bylo divadlo v té době používáno už spíše k jiným účelům.
Fotografie zachycuje portál se spuštěnou oponou. Boční strany portálu zdobí kozel a divý muž s kyjem, nosiči knížecího erbu, který snad mohl být umístěn uprostřed nad portálem. Schůdky před pravou částí vedou k dvířkám v portálu a otvorem pod rampou je vidět do prostoru pro nápovědu. Na snímku je dobře viditelné opotřebování nepříliš trvanlivé plátěné výzdoby, jaká byla pro spíše provizorní domácí divadla typická.
Za průhledem dramaticky zřasenou rozhrnutou draperií s malovaným harlekýnem byl na oponě namalován pohled na plaský klášter od jihu. Pohled ze stejného místa zachycují i dobové fotografie, zachované např. i v tzv. metternichovském albu komorního knížecího fotografa z Plzně F. Nováka. Podobná fotografie nejspíš sloužila autorovi opony jako předloha (není pravděpodobné, že by si zaměstnaní vídeňští malíři přijeli místo zachytit sami). Jestli oponu namaloval přímo Jan Václav Kautský, mj. autor opony brněnského divadla na Veveří, nebo jen někdo z jeho dílny, není možné určit. Opona byla stejně jako celé divadlo zničena pravděpodobně nejpozději po druhé světové válce.
Lit.:
- Jan Port, rukopisné poznámky v pozůstalosti. Národní muzeum, Historické muzeum – divadelní oddělení, Pozůstalost Jana Porta, karton 15, inv. č. 118
- Jan Pömerl, Zámecká divadla v Čechách a na Moravě. Divadelní revue 3, 1992, č. 4, s. 3–24, zde s. 13–14 (bez uvedení zdrojů, ale zjevně podle Porta)
(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.