BLÁHA, Jiří: Návrh neznámé opony Apollón a Múzy
? Návrh neznámé opony? Apollón a Múzy
anonym, nedatováno (nezvěstné – soukromá sbírka?, fotografie v NM)
Ve sbírkách Národního muzea se nachází soubor skleněných negativů ze začátku 20. století, zachycující mimo jiné množství scénografických návrhů a divadelní ikonografie vůbec. Je mezi nimi i snímek kresby, označený – zřejmě Janem Portem – jako „Náčrtek k oponě? ,9 Mus a Apollo‘ (kolorovaná kresba) z majetku starožitníka prof. Josefa Havelky“. Že byla kresba návrhem k většímu dílu, dosvědčují kromě celkového charakteru i popisky po stranách určující budoucí barevnost jednotlivých částí, většinou v červené a zlaté.
Kresba zachycuje boha Apollóna uprostřed kruhu Múz. Identifikaci umožňuje množství atributů (kromě hudebních nástrojů Apollónovy labutě, Thaliina divadelní maska nebo lyra a malý Eros u nohou Erató). Podobný výjev je někdy označovaný jako Parnas – na úpatí této hory nedaleko Delft stál Apollónovi zasvěcený chrám se slavnou věštírnou. V popiscích na straně se ovšem objevuje i „Die Fama“. Personifikace dobré pověsti byla zobrazována jako mladá žena s trubkou a je možné, že autor kresby zde smísil několik témat a figur do jedné. Nebylo by to nic neobvyklého; antické předobrazy se ve výzdobě divadel už od 18. století mísily a postupně se měnily na nová zosobnění novodobých uměleckých oborů (srov. např. Ženíškovy personifikace umění na stropě Národního divadla).
Univerzální téma oslavy Apollóna a jeho prostřednictvím všech umění bylo v 18. století důležitým motivem divadelních opon a objevuje se na nich i po celé 19. století. Dlouho poté, co Apollón osobně z opon zdánlivě zmizel, zůstal v divadlech přítomen alespoň ve svých atributech: odkazem na něj, v pozdější době už často jistě nevědomým, je především obligátní lyra, lemovaná často věncem z vavřínu nebo slunečními paprsky, a umisťovaná na opony nebo nad portál v různých podobách ještě hluboko ve 20. století.
O kresbě z fotografie není nic dalšího známo, není jisté, že byla opravdu návrhem pro divadelní oponu a nemůžeme ani tvrdit, že pochází z českých zemí. Není možné vyloučit, že je to náčrt závěsného obrazu nebo tapisérie, kde se podobné výjevy také objevovaly. V každém případě má zobrazený výjev velmi blízko k divadelním oponám, na kterých se Apollón s Múzami objevoval v 18. století velmi často. Typické téma divadelních opon bylo také jistě hlavním důvodem, proč byla kresba, byť s otazníkem, zařazena do sbírky s divadelní tematikou. V Portově popisu rovněž navržené autorství Platzerovo je nutné odmítnout a jediným možným určením je vágní datace do 18. století.
Je jen málo pravděpodobné, že se kresbu v budoucnu podaří objevit; nemáme žádnou informaci o tom, jestli se dnes nachází v nějaké soukromé sbírce, nebo se poté, co byla zřejmě ve 20. letech 20. století vyfotografována ve sbírce obchodníka s uměním, nenávratně ztratila. I se všemi otazníky je ale její snímek zajímavým příspěvkem k ikonografii oblíbeného tématu, které hrálo důležitou roli v počátcích rozmachu malovaných opon a které odtud na konci 18. století znala velká část diváků veřejných divadel.
- Národní muzeum, Historické muzeum – divadelní oddělení, inv. č. H6p-11-2014, sign. vf1579
Pozn. JB:
- jak píšu i v textu, kresba nemusí být nutně návrhem opony, ale leccos tomu nasvědčuje (proto se také jistě ve sbírce divadelní ikonografie objevila); univerzálním tématem i tím, že se o ní nic dalšího neví (zatím), by možná mohla být vhodná i jako úvod nebo závěr nějaké širší úvahy o tématech opon?
(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
anonym, nedatováno (nezvěstné – soukromá sbírka?, fotografie v NM)
Ve sbírkách Národního muzea se nachází soubor skleněných negativů ze začátku 20. století, zachycující mimo jiné množství scénografických návrhů a divadelní ikonografie vůbec. Je mezi nimi i snímek kresby, označený – zřejmě Janem Portem – jako „Náčrtek k oponě? ,9 Mus a Apollo‘ (kolorovaná kresba) z majetku starožitníka prof. Josefa Havelky“. Že byla kresba návrhem k většímu dílu, dosvědčují kromě celkového charakteru i popisky po stranách určující budoucí barevnost jednotlivých částí, většinou v červené a zlaté.
Kresba zachycuje boha Apollóna uprostřed kruhu Múz. Identifikaci umožňuje množství atributů (kromě hudebních nástrojů Apollónovy labutě, Thaliina divadelní maska nebo lyra a malý Eros u nohou Erató). Podobný výjev je někdy označovaný jako Parnas – na úpatí této hory nedaleko Delft stál Apollónovi zasvěcený chrám se slavnou věštírnou. V popiscích na straně se ovšem objevuje i „Die Fama“. Personifikace dobré pověsti byla zobrazována jako mladá žena s trubkou a je možné, že autor kresby zde smísil několik témat a figur do jedné. Nebylo by to nic neobvyklého; antické předobrazy se ve výzdobě divadel už od 18. století mísily a postupně se měnily na nová zosobnění novodobých uměleckých oborů (srov. např. Ženíškovy personifikace umění na stropě Národního divadla).
Univerzální téma oslavy Apollóna a jeho prostřednictvím všech umění bylo v 18. století důležitým motivem divadelních opon a objevuje se na nich i po celé 19. století. Dlouho poté, co Apollón osobně z opon zdánlivě zmizel, zůstal v divadlech přítomen alespoň ve svých atributech: odkazem na něj, v pozdější době už často jistě nevědomým, je především obligátní lyra, lemovaná často věncem z vavřínu nebo slunečními paprsky, a umisťovaná na opony nebo nad portál v různých podobách ještě hluboko ve 20. století.
O kresbě z fotografie není nic dalšího známo, není jisté, že byla opravdu návrhem pro divadelní oponu a nemůžeme ani tvrdit, že pochází z českých zemí. Není možné vyloučit, že je to náčrt závěsného obrazu nebo tapisérie, kde se podobné výjevy také objevovaly. V každém případě má zobrazený výjev velmi blízko k divadelním oponám, na kterých se Apollón s Múzami objevoval v 18. století velmi často. Typické téma divadelních opon bylo také jistě hlavním důvodem, proč byla kresba, byť s otazníkem, zařazena do sbírky s divadelní tematikou. V Portově popisu rovněž navržené autorství Platzerovo je nutné odmítnout a jediným možným určením je vágní datace do 18. století.
Je jen málo pravděpodobné, že se kresbu v budoucnu podaří objevit; nemáme žádnou informaci o tom, jestli se dnes nachází v nějaké soukromé sbírce, nebo se poté, co byla zřejmě ve 20. letech 20. století vyfotografována ve sbírce obchodníka s uměním, nenávratně ztratila. I se všemi otazníky je ale její snímek zajímavým příspěvkem k ikonografii oblíbeného tématu, které hrálo důležitou roli v počátcích rozmachu malovaných opon a které odtud na konci 18. století znala velká část diváků veřejných divadel.
- Národní muzeum, Historické muzeum – divadelní oddělení, inv. č. H6p-11-2014, sign. vf1579
Pozn. JB:
- jak píšu i v textu, kresba nemusí být nutně návrhem opony, ale leccos tomu nasvědčuje (proto se také jistě ve sbírce divadelní ikonografie objevila); univerzálním tématem i tím, že se o ní nic dalšího neví (zatím), by možná mohla být vhodná i jako úvod nebo závěr nějaké širší úvahy o tématech opon?
(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.