Řezáčovi Jitka a Josef: O životě divadelním v Heřmanově Městci. Divadelní HROMADA, 2014, jaro-léto, s. 60-61
O ŽIVOTĚ DIVADELNÍM V HEŘMANOVĚ MĚSTCI
Dá se říci, že DS Heřman se znovu zrodil. Takže: po úspěšném tříletém reprízování pohádky Něco z Jana vytvoříme… možná i pohádku vyvstal v roce 2010 před divadelním souborem, tvořeným už pouhým rodinným klanem Řezáčových a Michalem Dziedzinským, opět starý známý problém - co dál?
Dostali jsme ale od městského úřadu krásný dárek - v novém multifunkčním centru velkou zkušebnu a samostatnou místnost s nábytkem na uskladnění divadelního fundusu, což nás po letech společného sdílení „krcálku“ na Staré radnici s Vlastislavem a městskou policií pokrok. Nastalo velké přehrabování ve skladovaných scénářích DILIA, leč marné. Dost nás „nakopl“ zájem několika mladých lidí, původně desíti, později šesti, kteří se chytli drápkem a projevili chuť, dát se do služeb ochotnického divadla.
Nemohli jsme je zklamat a tak zase pomohla náhoda. Pepa Řezáč se dočetl, že Česká televize chystá natáčení hororových povídek Miloslava Švandrlíka. A když může Česká televize, tak prý může i Heřman. Následovala cesta do městské knihovny, podrobné studium této Švandrlíkovy tvorby a pak Pepa, Michal a Patrik dali hlavy dohromady, upravovali, přepisovali, vymýšleli, znova upravovali, přepisovali a vymýšleli, a dramatizace Libry špiritusu byla na světě. A přidělit role, později přeobsadit, a mohlo se začít inscenovat, což při mládí a nezkušenosti nových členů souboru nebyla žádná sranda. 18. června 2011 proběhla premiéra hry pod názvem Libra špiritusu, možná spíš spiritus libri, aneb vše je otázka priorit. A obrovský a trochu nečekaný úspěch na krajské divadelní přehlídce Sněhový Brněnec, „vykopnutí“ až na celostátní přehlídku Krakonošův divadelní podzim 2012 do Vysokého nad Jizerou (tam nás zchladili jako kandrdase, ale všeho „do času“).
A pak Strašlivá zkáza rodiny průvodce po sopce aneb Spravedlivá odplata lehkomyslným labužníkům (3. 3. 2012), spíš jen taková „chuťovka“ pro místní heřmanoměstecké publikum. A najednou tu byl rok 2013 a výročí spolku - 165 let od začátku divadelní činnosti v Heřmanově Městci a 130 let od vzniku Divadelního souboru Heřman. Co s tím?
Samozřejmě musela být výstava a - nějaké představení! My, staříci, jsme začali omdlévat, ale opět nás zachránili „mladí“. Výstavy a doplnění kroniky se ujaly Kamila s Katkou a výsledek byl k vidění od 12. do 20. října 2013 v židovském dvojdomku.
Ale co zahrát? Konečně návrh: Jan Drda – Dalskabáty, hříšná ves. Bohužel jsme zjistili, že nemáme obsazení ani fundus. Nakonec nám Kamila podstrčila Čechovovy povídky, jejich úpravy Neila Simona a nastal osvědčený kolotoč – výběr vhodných povídek, čtení, škrtání, přepisování, úpravy... No, z původních autorů toho moc nezbylo, ale představení Utopenec bylo na světě. Premiéra byla 2. listopadu 2013. Tak trochu šlo o „předávání vesla“. Dosavadní režisérsko-scénáristické duo Dziedzinskyj - Řezáč už mělo jen hlas poradní, občas opoziční. Povznesli se ale nad heslo „hanba mužům, kterým žena vládne“ a plně se odevzdali s do rukou nové dvojici Janě Čurdové (dříve Řezáčové, režie) - Kamile Junové (scénář). 12. dubna 2014 na krajské přehlídce Sněhový Brněnec 2014 jsme sice svůj úspěch s Librou nezopakovali, ale nějaká ocenění si přece jen odnesli. V současné době se už soubor rozrostl na19 lidí, ale jestli vydrží všichni, toť ve hvězdách. A tzv. „staříci“, Jitka a Pepa Řezáčovi mají od letošního jara na krku „šedesátku“. A Katce Bínové se narodil syn Jáchym. A bude jedna svatba. A čeká se jedna, snad úspěšně složená maturita. A chystáme se na Nejkrásnější válku, to je ale zatím „v plenkách“, stejně jako Jáchym. A kdo ví, jestli to zase nebude trochu jinak. A tak zatím stále nabízíme případným zájemcům představení Utopenec.
Řezáčovi
Foto k dispozici na http://vojan.rajce.idnes.cz/
Divadlografie DS Heřman posledních desetiletí
Fimfárum (1989) Dospělí dětem, národní přehlídka Stráž pod Ralskem; Jiráskův Hronov; Výtečníci (1991); Trumf (1992); Tři sestry a jeden prsten (1993); Vodník Mařenka (1996); Vítr ve větvích sasafrasu (1997); Pověst o lichnické paní Miladě (1998); Léčba neklidem (1999); Drak (Drakovo) (2001); Průvodce po sopce (2003); Blesky paní McWilliamsové (2003); Trumf (2005); Něco z Jana vytvoříme…možná i pohádku (2008 – 2010; národní přehlídka divadla pro děti Rakovnická Popelka); Libra špiritusu, možná spíš špiritus libri aneb v še je otázka priorit (2011, XLIII. Národní přehlídka venkovských divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou Krakonošův divadelní podzim 2012); Strašlivá zkáza rodiny průvodce po sopce aneb Spravedlivá odplata lehkomyslným labužníkům (2012); Utopenec (2013)
Dá se říci, že DS Heřman se znovu zrodil. Takže: po úspěšném tříletém reprízování pohádky Něco z Jana vytvoříme… možná i pohádku vyvstal v roce 2010 před divadelním souborem, tvořeným už pouhým rodinným klanem Řezáčových a Michalem Dziedzinským, opět starý známý problém - co dál?
Dostali jsme ale od městského úřadu krásný dárek - v novém multifunkčním centru velkou zkušebnu a samostatnou místnost s nábytkem na uskladnění divadelního fundusu, což nás po letech společného sdílení „krcálku“ na Staré radnici s Vlastislavem a městskou policií pokrok. Nastalo velké přehrabování ve skladovaných scénářích DILIA, leč marné. Dost nás „nakopl“ zájem několika mladých lidí, původně desíti, později šesti, kteří se chytli drápkem a projevili chuť, dát se do služeb ochotnického divadla.
Nemohli jsme je zklamat a tak zase pomohla náhoda. Pepa Řezáč se dočetl, že Česká televize chystá natáčení hororových povídek Miloslava Švandrlíka. A když může Česká televize, tak prý může i Heřman. Následovala cesta do městské knihovny, podrobné studium této Švandrlíkovy tvorby a pak Pepa, Michal a Patrik dali hlavy dohromady, upravovali, přepisovali, vymýšleli, znova upravovali, přepisovali a vymýšleli, a dramatizace Libry špiritusu byla na světě. A přidělit role, později přeobsadit, a mohlo se začít inscenovat, což při mládí a nezkušenosti nových členů souboru nebyla žádná sranda. 18. června 2011 proběhla premiéra hry pod názvem Libra špiritusu, možná spíš spiritus libri, aneb vše je otázka priorit. A obrovský a trochu nečekaný úspěch na krajské divadelní přehlídce Sněhový Brněnec, „vykopnutí“ až na celostátní přehlídku Krakonošův divadelní podzim 2012 do Vysokého nad Jizerou (tam nás zchladili jako kandrdase, ale všeho „do času“).
A pak Strašlivá zkáza rodiny průvodce po sopce aneb Spravedlivá odplata lehkomyslným labužníkům (3. 3. 2012), spíš jen taková „chuťovka“ pro místní heřmanoměstecké publikum. A najednou tu byl rok 2013 a výročí spolku - 165 let od začátku divadelní činnosti v Heřmanově Městci a 130 let od vzniku Divadelního souboru Heřman. Co s tím?
Samozřejmě musela být výstava a - nějaké představení! My, staříci, jsme začali omdlévat, ale opět nás zachránili „mladí“. Výstavy a doplnění kroniky se ujaly Kamila s Katkou a výsledek byl k vidění od 12. do 20. října 2013 v židovském dvojdomku.
Ale co zahrát? Konečně návrh: Jan Drda – Dalskabáty, hříšná ves. Bohužel jsme zjistili, že nemáme obsazení ani fundus. Nakonec nám Kamila podstrčila Čechovovy povídky, jejich úpravy Neila Simona a nastal osvědčený kolotoč – výběr vhodných povídek, čtení, škrtání, přepisování, úpravy... No, z původních autorů toho moc nezbylo, ale představení Utopenec bylo na světě. Premiéra byla 2. listopadu 2013. Tak trochu šlo o „předávání vesla“. Dosavadní režisérsko-scénáristické duo Dziedzinskyj - Řezáč už mělo jen hlas poradní, občas opoziční. Povznesli se ale nad heslo „hanba mužům, kterým žena vládne“ a plně se odevzdali s do rukou nové dvojici Janě Čurdové (dříve Řezáčové, režie) - Kamile Junové (scénář). 12. dubna 2014 na krajské přehlídce Sněhový Brněnec 2014 jsme sice svůj úspěch s Librou nezopakovali, ale nějaká ocenění si přece jen odnesli. V současné době se už soubor rozrostl na19 lidí, ale jestli vydrží všichni, toť ve hvězdách. A tzv. „staříci“, Jitka a Pepa Řezáčovi mají od letošního jara na krku „šedesátku“. A Katce Bínové se narodil syn Jáchym. A bude jedna svatba. A čeká se jedna, snad úspěšně složená maturita. A chystáme se na Nejkrásnější válku, to je ale zatím „v plenkách“, stejně jako Jáchym. A kdo ví, jestli to zase nebude trochu jinak. A tak zatím stále nabízíme případným zájemcům představení Utopenec.
Řezáčovi
Foto k dispozici na http://vojan.rajce.idnes.cz/
Divadlografie DS Heřman posledních desetiletí
Fimfárum (1989) Dospělí dětem, národní přehlídka Stráž pod Ralskem; Jiráskův Hronov; Výtečníci (1991); Trumf (1992); Tři sestry a jeden prsten (1993); Vodník Mařenka (1996); Vítr ve větvích sasafrasu (1997); Pověst o lichnické paní Miladě (1998); Léčba neklidem (1999); Drak (Drakovo) (2001); Průvodce po sopce (2003); Blesky paní McWilliamsové (2003); Trumf (2005); Něco z Jana vytvoříme…možná i pohádku (2008 – 2010; národní přehlídka divadla pro děti Rakovnická Popelka); Libra špiritusu, možná spíš špiritus libri aneb v še je otázka priorit (2011, XLIII. Národní přehlídka venkovských divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou Krakonošův divadelní podzim 2012); Strašlivá zkáza rodiny průvodce po sopce aneb Spravedlivá odplata lehkomyslným labužníkům (2012); Utopenec (2013)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.