Exnarová, Alena: 10. loutkářská přehlídka v Chrudimi, Divadelní HROMADA, 2014, jaro-léto, s. 46
10. KRAJSKÁ LOUTKÁŘSKÁ PŘEHLÍDKA V CHRUDIMI
Konala se v sobotu 29. března na Malé scéně Divadla Karla Pippicha a viděli jsme celkem 12 inscenací a drobniček. Potěšitelné bylo, že si do divadla našlo cestu hodně rodičů s dětmi, takže bylo téměř plno. Podrobněji se zmíním pouze o inscenaci nominované a dvou doporučených (jinak odkazuji na podrobnější článek v Loutkáři č.2/2014). Co jsme tedy viděli: Libor Štumpf - Psí tanec (varietní číslo s marionetami na nitích), Jaroslav Filipi - Dlouhý, Široký, Bystrozraký (samostojné marionety), LS Ahoj Chrudim - Jak Kašpárek… (samostojné marionety, hlavy draka na nitích), LS Amigos Chrudim - Kůzlátka a vlk (maňásky), Jan Petráš - Honza hlídačem (loutky doplňkem klaunského výstupu), MY všichni, ZUŠ Nové Město na Moravě – Vyhořelí (černé igelity, malé loutky manekýni), Kacafírek Chrudim - Pohádky ze skládky (loutky na stole nad skládkou), Kacafírek Chrudim (skupina pracující s rozdělenou interpretací odkrytě voděnými marionetami) - Hráškové království, Trošťáci ZUŠ Žamberk - Etudy šatní (zajímavá práce s „šatními“ předměty na stole)
Inscenace doporučené programové radě k zařazení na LCH:
Potěšila nás Anička Polehňová z Hradce Králové svou etudou Kobra? Přichází na scénu s piknikovým košíkem, vytáhne z něj zobcovou flétnu, začíná hrát a najednou se z košíku vynoří loutka (kobra?), neviditelně zavěšená na zobcové flétně. Tančí, Anička s ní pohledem komunikuje. A pak má kobra problémy, tak jí dává umělé dýchání, oživí ji, kobra znovu tančí. Je to půvabná etuda. Anička vnímala publikum i jeho reakce, ale nenechala se vytočit pohybem v hledišti, kdy se někteří dospělí s dětmi opožděně vraceli z krátké přestávky.
Alojsky ZUŠ Žamberk (dvě dívky) zahrály čínskou pohádku Náš drahý oslík, o cestě tatínka s holčičkou na trh, o jejich proměnlivém vztahu k oslíku, který málem umřel, ale všechno se v dobré obrátilo. Hrají na malém paravánu – papírovém kopci, okolo něj, s malými loutečkami. Využívají xylofonu a činelků, pracují s půvabnými detaily, např. nad holčičkou letí motýlek). Interpretky na sebe slyší, komunikují, mají smysl pro rytmus a vývoj příběhu - tak jak tomu většinou u soborů pracujících pod vedením Olgy Strnadové bývá.
Inscenace nominovaná na LCH:
STEMIL, ZUŠ Střezina, Divadlo Jesličky Josefa Tejkla, Hradec Králové - inscenace Jiřího Polehni inspirovaná předlohou Josefa Kainara a nazvaná Ubu. Ubu? Ubu! Soubor se s touto inscenací loni zúčastnil krajské přehlídky v Hradci Králové, odkud byl doporučen na LCH, ale nebyl zařazen. Pozitiva inscenace zůstala zachována. Hraje se hadrovými manekýny, občas spodovými loutkami. Loutky odpovídají svým „krásně hnusným“ vzhledem a výrazem koncepci inscenace, vesměs zvládají rozehrávat stručnou a přímočarou slovní rovinu. Jejich „pokleslost“ je hezkým kontrastem k využitým panenkám a prvkům, evokujícím dětskou roztomilost. Téma krále Ubu (lačnost po moci, občanská konformita a zbabělost) je rozhodně silné svou nadčasovostí. Režisér se mohl opřít především o výborný loutkoherecký výkon představitele krále Ubu. Lépe než loni si loutkoherci poradili s využitím prostoru. Volbou tématu i jeho zpracováním jde o inscenaci rozhodně zajímavou a netuctovou. Proto se porota (Alena Exnarová, Jaroslav Jung a Petr Pištěk) rozhodla inscenaci nominovat na LCH.
Alena Exnarová
Konala se v sobotu 29. března na Malé scéně Divadla Karla Pippicha a viděli jsme celkem 12 inscenací a drobniček. Potěšitelné bylo, že si do divadla našlo cestu hodně rodičů s dětmi, takže bylo téměř plno. Podrobněji se zmíním pouze o inscenaci nominované a dvou doporučených (jinak odkazuji na podrobnější článek v Loutkáři č.2/2014). Co jsme tedy viděli: Libor Štumpf - Psí tanec (varietní číslo s marionetami na nitích), Jaroslav Filipi - Dlouhý, Široký, Bystrozraký (samostojné marionety), LS Ahoj Chrudim - Jak Kašpárek… (samostojné marionety, hlavy draka na nitích), LS Amigos Chrudim - Kůzlátka a vlk (maňásky), Jan Petráš - Honza hlídačem (loutky doplňkem klaunského výstupu), MY všichni, ZUŠ Nové Město na Moravě – Vyhořelí (černé igelity, malé loutky manekýni), Kacafírek Chrudim - Pohádky ze skládky (loutky na stole nad skládkou), Kacafírek Chrudim (skupina pracující s rozdělenou interpretací odkrytě voděnými marionetami) - Hráškové království, Trošťáci ZUŠ Žamberk - Etudy šatní (zajímavá práce s „šatními“ předměty na stole)
Inscenace doporučené programové radě k zařazení na LCH:
Potěšila nás Anička Polehňová z Hradce Králové svou etudou Kobra? Přichází na scénu s piknikovým košíkem, vytáhne z něj zobcovou flétnu, začíná hrát a najednou se z košíku vynoří loutka (kobra?), neviditelně zavěšená na zobcové flétně. Tančí, Anička s ní pohledem komunikuje. A pak má kobra problémy, tak jí dává umělé dýchání, oživí ji, kobra znovu tančí. Je to půvabná etuda. Anička vnímala publikum i jeho reakce, ale nenechala se vytočit pohybem v hledišti, kdy se někteří dospělí s dětmi opožděně vraceli z krátké přestávky.
Alojsky ZUŠ Žamberk (dvě dívky) zahrály čínskou pohádku Náš drahý oslík, o cestě tatínka s holčičkou na trh, o jejich proměnlivém vztahu k oslíku, který málem umřel, ale všechno se v dobré obrátilo. Hrají na malém paravánu – papírovém kopci, okolo něj, s malými loutečkami. Využívají xylofonu a činelků, pracují s půvabnými detaily, např. nad holčičkou letí motýlek). Interpretky na sebe slyší, komunikují, mají smysl pro rytmus a vývoj příběhu - tak jak tomu většinou u soborů pracujících pod vedením Olgy Strnadové bývá.
Inscenace nominovaná na LCH:
STEMIL, ZUŠ Střezina, Divadlo Jesličky Josefa Tejkla, Hradec Králové - inscenace Jiřího Polehni inspirovaná předlohou Josefa Kainara a nazvaná Ubu. Ubu? Ubu! Soubor se s touto inscenací loni zúčastnil krajské přehlídky v Hradci Králové, odkud byl doporučen na LCH, ale nebyl zařazen. Pozitiva inscenace zůstala zachována. Hraje se hadrovými manekýny, občas spodovými loutkami. Loutky odpovídají svým „krásně hnusným“ vzhledem a výrazem koncepci inscenace, vesměs zvládají rozehrávat stručnou a přímočarou slovní rovinu. Jejich „pokleslost“ je hezkým kontrastem k využitým panenkám a prvkům, evokujícím dětskou roztomilost. Téma krále Ubu (lačnost po moci, občanská konformita a zbabělost) je rozhodně silné svou nadčasovostí. Režisér se mohl opřít především o výborný loutkoherecký výkon představitele krále Ubu. Lépe než loni si loutkoherci poradili s využitím prostoru. Volbou tématu i jeho zpracováním jde o inscenaci rozhodně zajímavou a netuctovou. Proto se porota (Alena Exnarová, Jaroslav Jung a Petr Pištěk) rozhodla inscenaci nominovat na LCH.
Alena Exnarová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.