VRCHOVSKÝ, Ladislav: Dačické kejklování 2015 aneb Převenclováno. AS 12.3.2015.
Dačické kejklování 2015 aneb Převenclováno
Letošní Dačické kejklování, jihočeská přehlídka amatérských divadelních souborů usilujících o postup na národní přehlídku Piknik Volyně 2015, měla v programu osm představení. Původně jich mělo být devět, pro nemoc bylo jedno zrušeno, a to byla také komedie, kterých tak zůstalo z celkového počtu šest. Zbývající dvě představení nabídla absurdní drama, a podle inscenátorů, kteří sami v programu určili žánr, také alegorické drama.
Činoherní | Experimentální | Krajské postupové přehlídky
Celek komedií tvořily: Marc Camolletti: DVA NA KANAPI v provedení souboru Divadlo STODOLA Jiříkovice, Michaela Doležalová/Roman Vencl: S HLAVOU V OBLACÍCH v podání Divadelního souboru AMADIS Brno, Pavel Němec: DOBA KAMENNÁ, kterou přivezl Bechyňský divadelní spolek Lužnice, Mirko Stieber: BLÁHA A VRCHLICKÁ v nastudování Divadla Spomal Malenice, Michaela Doleželová, Roman Vencl: KDYŽ SE ZHASNE, kterýžto titul si vybral DS Prácheňská scéna v Písku, a DOVOLENÁ PO ČESKU, další předloha z pera Romana Vencla, tentokrát v podání Scény mladých při DS Čelakovský Strakonice.
Celek doplnily inscenace absurdního dramatu VŮNĚ TŘEŠŇOVÝCH KVĚTŮ autorské dvojice Pavel Trtílek a Jan Krupa v podání Divadelního soubor TÁBOR, a alegorické drama (definice inscenačního týmu) MALÝ PRINC A. de S. Exupéryho, k jehož jevištnímu zpracování se odhodlal DS J.K. Tyl Č. Budějovice.
Jak se publikum mohlo přesvědčit, zejména na ochotnických jevištích velmi často uváděné tituly z autorské díly Doleželová/Vencl mají velmi různou kvalitu textu, převážně však, až na jejich nevydařenější komedii Když se zhasne, bohužel velmi nízkou. A to nic proti žánru tzv. lehké, nebo jak se v České republice vžilo, bulvární komedie. Tento divadelní žánr má plné oprávnění k existenci, ostatně otcové francouzské frašky Georges Feydeau a Eugene Labiche převážně nepsali nic jiného. Jejich následovníci však bohužel, Doleželovou a Vencla nevyjímaje, neoplývají takovými schopnostmi k sepsání komedií postavených s pomocí inteligentního humoru na přehledném příběhu, a tak je publikum stále častěji zavalováno snůškou rádoby veselých hlášek bez jakéhokoliv vztahu k obsahu či ději. Důkazem pro toto tvrzení je konfrontace titulů Když se zhasne, S hlavou v oblacích a Dovolená po česku, ke které díky „převenclování“ letošní dačické přehlídky došlo. S výjimkou titulu Když se zhasne, ve kterém se autoři nepokrytě hlásí k inspiraci z díla Woodyho Allena Central Park West, šlo o kusy, na které je možno bez lítosti použít termín, užívaný při popisu střevních problémů.
Velmi cenným dramaturgickým počinem je snaha Divadelního souboru Tábor přinést na ochotnické jeviště titul z pera Pavla Trtílka a jeho existenciální drama Vůně třešňových květů, napsané ve spolupráci s Janem Krupou. Tato brněnská autorská dvojice se zatím ke škodě českého divadla nezaslouženě pohybuje na okraji zájmů inscenátorů jak amatérských, tak profesionálních. A byť si táborští ochotníci úplně neporadili s nároky na scénování ne zcela jednoduché předlohy, (největší rezervy byly ve výkladu jednotlivých postav a v hledání poselství hry), bylo jejich představení zajímavé a přineslo velmi cenný podklad pro následnou debatu.
Stejně tak zajímavý byl výsledek snahy přenést na jeviště proslaveného Malého prince. Inscenace DS J. K. Tyl opět potvrdila zjištění, ke kterému nakonec dospěla většina inscenátorů tohoto titulu: bez vyjádření osobního vztahu k předloze je pokus o převyprávění celého tohoto Exupéryho díla předem odsouzen k nezdaru, neboť autor v předloze pracuje s vnitřní fantazií a obrazností, a konkretizace na jevišti tuto hlavní rovinu logicky ničí. Přesto však, jak sami členové souboru potvrdili, pouhé setkání s tímto dílem a proces nastudování pro jeviště přináší hodnoty, které nelze opomenout, stejně tak, jako všechny následné debaty o kvalitě a možnostech těchto inscenací. A proto bude jen dobře, když snahy o jevištní zpracování Malého prince nikdy (doufejme) neutichnou.
Vrcholem přehlídky se tak stala komedie Mirko Stiebera Bláha a Vrchlická. A soubor Spomal Malenice, který ji přivezl, byl zároveň velkým a milým překvapením. Inteligentní text s příběhem založeným na vstupní absurdní situaci, protkaný řadou vtipných a originálních slovních i situačních gagů, dal možnost k projevu bohaté škály hereckých prostředků. Tu šanci si oba představitelé dvojice na jevišti nenechali ujít. Porota pracující ve složení Pavlína Schejbalová, Milan Schejbal a Ladislav Vrchovský tak mohla udělit cenu Elišce Houzimové za herecký výkon v roli Vrchlické, cenu Jaroslavu Lukešovi za herecký výkon v roli Bláhy a cenu souboru Divadlo SPOMAL Malenice za inscenaci hry Bláha a Vrchlická s nominací do programu letošní národní přehlídky Piknik Volyně.
Autor: Ladislav Vrchovský
Letošní Dačické kejklování, jihočeská přehlídka amatérských divadelních souborů usilujících o postup na národní přehlídku Piknik Volyně 2015, měla v programu osm představení. Původně jich mělo být devět, pro nemoc bylo jedno zrušeno, a to byla také komedie, kterých tak zůstalo z celkového počtu šest. Zbývající dvě představení nabídla absurdní drama, a podle inscenátorů, kteří sami v programu určili žánr, také alegorické drama.
Činoherní | Experimentální | Krajské postupové přehlídky
Celek komedií tvořily: Marc Camolletti: DVA NA KANAPI v provedení souboru Divadlo STODOLA Jiříkovice, Michaela Doležalová/Roman Vencl: S HLAVOU V OBLACÍCH v podání Divadelního souboru AMADIS Brno, Pavel Němec: DOBA KAMENNÁ, kterou přivezl Bechyňský divadelní spolek Lužnice, Mirko Stieber: BLÁHA A VRCHLICKÁ v nastudování Divadla Spomal Malenice, Michaela Doleželová, Roman Vencl: KDYŽ SE ZHASNE, kterýžto titul si vybral DS Prácheňská scéna v Písku, a DOVOLENÁ PO ČESKU, další předloha z pera Romana Vencla, tentokrát v podání Scény mladých při DS Čelakovský Strakonice.
Celek doplnily inscenace absurdního dramatu VŮNĚ TŘEŠŇOVÝCH KVĚTŮ autorské dvojice Pavel Trtílek a Jan Krupa v podání Divadelního soubor TÁBOR, a alegorické drama (definice inscenačního týmu) MALÝ PRINC A. de S. Exupéryho, k jehož jevištnímu zpracování se odhodlal DS J.K. Tyl Č. Budějovice.
Jak se publikum mohlo přesvědčit, zejména na ochotnických jevištích velmi často uváděné tituly z autorské díly Doleželová/Vencl mají velmi různou kvalitu textu, převážně však, až na jejich nevydařenější komedii Když se zhasne, bohužel velmi nízkou. A to nic proti žánru tzv. lehké, nebo jak se v České republice vžilo, bulvární komedie. Tento divadelní žánr má plné oprávnění k existenci, ostatně otcové francouzské frašky Georges Feydeau a Eugene Labiche převážně nepsali nic jiného. Jejich následovníci však bohužel, Doleželovou a Vencla nevyjímaje, neoplývají takovými schopnostmi k sepsání komedií postavených s pomocí inteligentního humoru na přehledném příběhu, a tak je publikum stále častěji zavalováno snůškou rádoby veselých hlášek bez jakéhokoliv vztahu k obsahu či ději. Důkazem pro toto tvrzení je konfrontace titulů Když se zhasne, S hlavou v oblacích a Dovolená po česku, ke které díky „převenclování“ letošní dačické přehlídky došlo. S výjimkou titulu Když se zhasne, ve kterém se autoři nepokrytě hlásí k inspiraci z díla Woodyho Allena Central Park West, šlo o kusy, na které je možno bez lítosti použít termín, užívaný při popisu střevních problémů.
Velmi cenným dramaturgickým počinem je snaha Divadelního souboru Tábor přinést na ochotnické jeviště titul z pera Pavla Trtílka a jeho existenciální drama Vůně třešňových květů, napsané ve spolupráci s Janem Krupou. Tato brněnská autorská dvojice se zatím ke škodě českého divadla nezaslouženě pohybuje na okraji zájmů inscenátorů jak amatérských, tak profesionálních. A byť si táborští ochotníci úplně neporadili s nároky na scénování ne zcela jednoduché předlohy, (největší rezervy byly ve výkladu jednotlivých postav a v hledání poselství hry), bylo jejich představení zajímavé a přineslo velmi cenný podklad pro následnou debatu.
Stejně tak zajímavý byl výsledek snahy přenést na jeviště proslaveného Malého prince. Inscenace DS J. K. Tyl opět potvrdila zjištění, ke kterému nakonec dospěla většina inscenátorů tohoto titulu: bez vyjádření osobního vztahu k předloze je pokus o převyprávění celého tohoto Exupéryho díla předem odsouzen k nezdaru, neboť autor v předloze pracuje s vnitřní fantazií a obrazností, a konkretizace na jevišti tuto hlavní rovinu logicky ničí. Přesto však, jak sami členové souboru potvrdili, pouhé setkání s tímto dílem a proces nastudování pro jeviště přináší hodnoty, které nelze opomenout, stejně tak, jako všechny následné debaty o kvalitě a možnostech těchto inscenací. A proto bude jen dobře, když snahy o jevištní zpracování Malého prince nikdy (doufejme) neutichnou.
Vrcholem přehlídky se tak stala komedie Mirko Stiebera Bláha a Vrchlická. A soubor Spomal Malenice, který ji přivezl, byl zároveň velkým a milým překvapením. Inteligentní text s příběhem založeným na vstupní absurdní situaci, protkaný řadou vtipných a originálních slovních i situačních gagů, dal možnost k projevu bohaté škály hereckých prostředků. Tu šanci si oba představitelé dvojice na jevišti nenechali ujít. Porota pracující ve složení Pavlína Schejbalová, Milan Schejbal a Ladislav Vrchovský tak mohla udělit cenu Elišce Houzimové za herecký výkon v roli Vrchlické, cenu Jaroslavu Lukešovi za herecký výkon v roli Bláhy a cenu souboru Divadlo SPOMAL Malenice za inscenaci hry Bláha a Vrchlická s nominací do programu letošní národní přehlídky Piknik Volyně.
Autor: Ladislav Vrchovský
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.