Šimek Emil, kulisa na výstavě
Zdroj: Prostřednictvím Genius loci Sudslava
Horní Jelení, o malíři Emilu Šimkovi, Ex Jelenské listy 2013, č. 5
Šimek Emil, Ex Jelenské listy 2013, č. 5
Dcera malíře Šimka vypráví...
O životě a práci malíře pana Emila Šimka nám něco pověděla
jeho dcera paní Oluša Hercíková, roz. Šimková: „Tento rok mi bude 90 let. Se svými rodiči a manželem jsem žila na Horním Jelení v ulici B. Němcové, nyní žiji v DPS. Můj tatínek přišel na Horní Jelení v roce 1920. Vyučil se malířem pokojů a divadelních dekorací. Poté pracoval v Kostelci n. Orlicí a v Praze. Před 1. sv. válkou i během ní sloužil v c.k. rakouské armádě 8 let. Za války pak na západní frontě v Itálii spolu se Srby a Chorvaty, které měl velmi rád. Už před vojnou miloval moji maminku Aničku a s tou se v roce 1920 vzali. Svoji živnost provozoval se svými pomocníky a učni na Jelení a v jeho okolí. Bylo nám dobře, v zimě hůře, byla to sezónní práce. Svoji práci měl rád a maloval i obrazy. Byl regionálním malířem, krajinářem. Svoji živnost ukončil v 50 letech minulého století. Naše městečko měl velmi rád. To dokazují jeho obrazy i zmínka o něm v knize, kterou napsal Mgr. J. Svatoš starší.“ Některé reprodukce obrazů pana E. Šimka byly ofotografovány a můžete si je prohlédnout v Obrazové kronice Horního Jelení od Mgr. J. Svatoše st., která je k nahlédnutí v městské knihovně.
J.J.
O Emilu Šimkovi
19.12.1890 – 10.02.1961
Pan Emil Šimek se narodil jako nejmladší dítě chalupníka Josefa Šimka v Nové Vsi u Plchůvek. Svůj přirozený talent a lásku ke kreslení projevoval už na obecné škole a v mládí ji plně rozvíjel a zdokonaloval. Později se vyučil malířem pokojů a této profesi se věnoval celý život. Po návratu z 1. světové války jako samostatný řemeslnický mistr, po převratu v r. 1948 pod Komunálními službami. Měl syna a dceru. Obdivoval tvorbu Jakuba Schikanedera i Joži Úprky a některé jeho obrazy jsou jimi inspirovány. Ctil také staré holandskémistry. V krajinářské tvorbě mu byl vzorem Antonín Slavíček, jako kreslíř Mikoláš Aleš. Velmi miloval tento náš kout Východních Čech a uměl poutavě vyprávět různé místní příběhy a pověsti. Z vyhlídky U Dubu spolehlivě pojmenoval všechny kopce i vesnice v dohledu. Často zajížděl i na Vysočinu a zachycoval zde do skicáře podobu mizejících lidových staveb. Malebná místa objížděl – pro dnešní generaci už zcela nepochopitelně – na kole. Podařilo se mu zachytit zde do skicáře podobu míst a staveb, které dnes známe jinak, pokud ještě existují. Postavy na jeho obrazech jsou vždy prostí lidé – husopaska, ženci, venkované. Svým uměním, odborně sice neškoleným, ale vlastní pílí pečlivě vycizelovaným, složil hold půvabu krajiny této části Čech, prostým lidem i věcem. Významným počinem je i kreslená podoba Horního Jelení z doby před 100 lety zachycená v jeho kronice. Neméně významnou složkou tvorby pana Šimka byla i spolupráce s divadelními ochotníky z okolí. Maloval kulisy pro jejich představení a namaloval též několik opon. Zřejmě poslední z nich je do dnešních dnů zachována v Trusnově. Nelze pominout, že byl prvním učitelem a důležitým inspirátorem svého synovce. Pozdějšího ak. malíře Jindřicha Šimka, žáka prof. O. Nejedlého. To on v něm rozpoznal talent a podpořil ho.
Pan Emil Šimek celý svůj dospělý život prožil na Horním Jelení a na místním hřbitově je i pochován
Dcera malíře Šimka vypráví...
O životě a práci malíře pana Emila Šimka nám něco pověděla
jeho dcera paní Oluša Hercíková, roz. Šimková: „Tento rok mi bude 90 let. Se svými rodiči a manželem jsem žila na Horním Jelení v ulici B. Němcové, nyní žiji v DPS. Můj tatínek přišel na Horní Jelení v roce 1920. Vyučil se malířem pokojů a divadelních dekorací. Poté pracoval v Kostelci n. Orlicí a v Praze. Před 1. sv. válkou i během ní sloužil v c.k. rakouské armádě 8 let. Za války pak na západní frontě v Itálii spolu se Srby a Chorvaty, které měl velmi rád. Už před vojnou miloval moji maminku Aničku a s tou se v roce 1920 vzali. Svoji živnost provozoval se svými pomocníky a učni na Jelení a v jeho okolí. Bylo nám dobře, v zimě hůře, byla to sezónní práce. Svoji práci měl rád a maloval i obrazy. Byl regionálním malířem, krajinářem. Svoji živnost ukončil v 50 letech minulého století. Naše městečko měl velmi rád. To dokazují jeho obrazy i zmínka o něm v knize, kterou napsal Mgr. J. Svatoš starší.“ Některé reprodukce obrazů pana E. Šimka byly ofotografovány a můžete si je prohlédnout v Obrazové kronice Horního Jelení od Mgr. J. Svatoše st., která je k nahlédnutí v městské knihovně.
J.J.
O Emilu Šimkovi
19.12.1890 – 10.02.1961
Pan Emil Šimek se narodil jako nejmladší dítě chalupníka Josefa Šimka v Nové Vsi u Plchůvek. Svůj přirozený talent a lásku ke kreslení projevoval už na obecné škole a v mládí ji plně rozvíjel a zdokonaloval. Později se vyučil malířem pokojů a této profesi se věnoval celý život. Po návratu z 1. světové války jako samostatný řemeslnický mistr, po převratu v r. 1948 pod Komunálními službami. Měl syna a dceru. Obdivoval tvorbu Jakuba Schikanedera i Joži Úprky a některé jeho obrazy jsou jimi inspirovány. Ctil také staré holandskémistry. V krajinářské tvorbě mu byl vzorem Antonín Slavíček, jako kreslíř Mikoláš Aleš. Velmi miloval tento náš kout Východních Čech a uměl poutavě vyprávět různé místní příběhy a pověsti. Z vyhlídky U Dubu spolehlivě pojmenoval všechny kopce i vesnice v dohledu. Často zajížděl i na Vysočinu a zachycoval zde do skicáře podobu mizejících lidových staveb. Malebná místa objížděl – pro dnešní generaci už zcela nepochopitelně – na kole. Podařilo se mu zachytit zde do skicáře podobu míst a staveb, které dnes známe jinak, pokud ještě existují. Postavy na jeho obrazech jsou vždy prostí lidé – husopaska, ženci, venkované. Svým uměním, odborně sice neškoleným, ale vlastní pílí pečlivě vycizelovaným, složil hold půvabu krajiny této části Čech, prostým lidem i věcem. Významným počinem je i kreslená podoba Horního Jelení z doby před 100 lety zachycená v jeho kronice. Neméně významnou složkou tvorby pana Šimka byla i spolupráce s divadelními ochotníky z okolí. Maloval kulisy pro jejich představení a namaloval též několik opon. Zřejmě poslední z nich je do dnešních dnů zachována v Trusnově. Nelze pominout, že byl prvním učitelem a důležitým inspirátorem svého synovce. Pozdějšího ak. malíře Jindřicha Šimka, žáka prof. O. Nejedlého. To on v něm rozpoznal talent a podpořil ho.
Pan Emil Šimek celý svůj dospělý život prožil na Horním Jelení a na místním hřbitově je i pochován
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.