HRUŠKA, Jaromír: Krajská postupová přehlídka venkovských divadel Trhové Sviny 2013. Trhosvinenské listy 2013, č. 5, s. 9-10.
KRAJSKÁ POSTUPOVÁ
PŘEHLÍDKA VENKOVSKÝCH
DIVADEL TRHOVÉ SVINY 2013
Ve dnech 19. – 20. dubna 2013 se v Kulturním domě v Trhových Svinech uskutečnila Krajská postupová přehlídka divadelních souborů v kategorii venkovských divadel. Jako každoročně bylo jejím pořadatelem Městské kulturní středisko a Město Trhové Sviny. Tato divadelní přehlídka byla realizována za finanční podpory Jihočeského kraje a ve spolupráci s NIPOS – ARTAMA Praha.
Prvním představením letošního ročníku této přehlídky byla v pátek 19. dubna v 19.30 hodin inscenace Divadelního souboru Ludvíka Němce z Bystřice u Benešova, které se představilo s inscenací hry Marca Camolettiho „KDYŽ TY, TAK JÁ TAKY…“. Pokud jste se již seznámili s tvorbou tohoto velmi plodného komediografa, v podstatě vás nečeká nic nečekaného. Setkáváme se zde s „kuriózní „ manželskou nevěrou. Dvojice,
která spolu žije již řadu let, usoudí, že jejich život je příliš nudný, což je dovede až k myšlence, že si zpestří tento fádní život nevěrou. Komedie spíše konverzační postrádá jisté napětí již ve své předloze. Divákovi je téměř vše dopředu prozrazeno a museli bychom se dočkat opravdu originálního zpracování, abychom se v průběhu představení nenudili a nepředvídali jednotlivé události, které nastanou. Sám autor příliš nepřekvapuje a samotný závěr hry je tak slabý, že se ani nechce věřit, že by se ho mohl dopustit sám „velký“ Camoletti. Tolik tedy k předloze. Bohužel, interpretace textu je ještě slabší, než text sám. Herecky slušně vybavený soubor bojuje s nevyloženými situacemi a jejich výkon tím postrádá onu nutnou a tolik potřebnou konverzační lehkost.
Druhou inscenací letošní přehlídky bylo sobotní dopolední představení Divadelního spolku ROLNIČKA z Hořic na Šumavě, které uvedlo inscenaci pohádky Zdeňka Kozáka „ČESKÝ HONZA“. O této inscenaci jsem již referoval v recenzi k loňskému POHÁDKOVÉMU VÍKENDU, který se pravidelně koná v Českém Krumlově. Soubor se popasoval s tímto pohádkovým textem se ctí, ale nebyl schopen vyřešit problémy, které jsou v něm již napsány. Řada nelogičností, jak dramatických, situačních tak i slovních byla převedením na jeviště ještě zvýrazněna. Soubor však na inscenaci stále pracuje a hledá cestu, jak zahladit nectnosti předlohy.
Sobotní den pokračoval odpoledním představením Divadelního a osvětového spolku z Nadějkova, který se představil s hojně uváděnou detektivní parodií autora Normana Robinse „HROBKA S VYHLÍDKOU“. Přesto, že soubor v letošním ročníku působil herecky vyrovnanějším dojmem, nedošlo k výraznějšímu uchopení inscenačně. Přes veškeré přednosti inscenace, jako byla výborná výprava i kostýmy, nebyl naplněn především předepsaný žánr detektivní parodie. Ona směs detektivních klišé, ze kterých si autor bezuzdně „střílí“, a které používá hyperbolickým, tj. nadsazeným způsobem. A tak je třeba k tomuto textu a situacím, v něm se odehrávajících, přistupovat. Efektní, avšak neodůvodněný a neopodstatněný záměr s líčením, které ze všech postav v příběhu dělá „neživé“, není šťastný. Naopak. Pouze na půdorysu trochu zvláštní, byť řekněme zcela obyčejně vyhlížející komunity onoho bizarního domu, pak může parodicky působit jejich vyšinuté jednání v souvislosti s očekávaným dědictvím. Nicméně herectví bylo soustředěné a poctivé, bohužel však nasměrované významově trochu jinak, než by si předloha zasloužila. Spousta podtextů, které jednoznačně a systematicky odkazují k tradičnímu anglickému detektivnímu žánru, tak vyšlo naprázdno. Právě ony jsou však zdrojem nejen napětí, ale i neopakovatelného černého humoru, kterým je tato hra potenciálně přímo přesycena.
V sobotu 20. dubna v podvečer se nám též představil Divadelní spolek PIKY z Volyně s autorskou hrou režiséra a zároveň představitele hlavní role Miloslava Pikolona „PODZIM ŽIVOTA JE KRÁSNÝ“. Z výše uvedeného by se mohlo zdát,že Miloslav Pikolon poněkud přecenil své síly, když se rozhodl svůj text nejen inscenovat jako režisér, ale ještě navíc interpretovat jako herec a představitel hlavní role. Myslím, že to byl jediný možný způsob, jak dojít k výsledku, kterým je výše zmíněná inscenace. Zvláštní směsice slovního „anekdotického“ humoru, základní dramatická situace umístěná do domova důchodců a vztahy v něm, to všechno vyžaduje přesnou interpretaci s darem vdechnout tomuto textu život. A to se mu podařilo. Někdy až „troškovsky“ pojatý slovní humor dostává díky Pikolonově interpretaci přesnou míru, dostatečnou estetickou hodnotu a v neposlední řadě i lidský rozměr. Pikolonova inscenace nekáže, ale baví a provokuje k přemýšlení o svém jednání i chování ke svým blízkým. Přesto, že Miloslav Pikolon jednoznačně diktuje rytmus inscenace, kde se mu podařilo absolutně zúročit svoji dosavadní hereckou i pedagogickou kariéru, sekundující herci Pikolonovi stačí a hlavně mu věří. A Miloslav Pikolon je nezklamal, tak jako nezklame toho, kdo se přijde na představení této inscenace podívat. Jednoznačně se jednalo o nejsilnější divadelní, ale i divácký zážitek letošní přehlídky. S potěšením mohu konstatovat, že Divadelní spolek PIKY z Volyně je „zpět“ a v plné kondici.
Posledním představením přehlídky byla inscenace hry francouzského autora Patricka Haudecoeura „MÁTOVÝ NEBO CITRON“ Kulturního spolku Čestice. Populární hra z divadelního prostředí, která se tematicky nese na vlně touhy divadelníků znázorňovat parodicky svět tzv. „divadelního provozu“, trpěla velkou neznalostí toho, jak skutečně profesionální divadelní provoz funguje. Nestačí pouze pracovat slovně v systému „divadelních hlášek“, ale skutečně vytvořit systém vztahů mezi jasně nastavenými typy a charaktery „nesmyslně“ jednajících postav. Přes silný situační potenciál v druhé polovině inscenace, kdy probíhá samotná premiéra připravovaného a zkoušeného kusu, zůstává inscenace na půli cesty, ale vzhledem k výše uvedenému tomu ani nemohlo být jinak.
Odborná porota pracovala ve složení: Jiří Anderle – herec a režisér, Dagmar Roubalová - divadelní režisérka a produkční, Jaromír Hruška – divadelní režisér a dramaturg.
Výsledky a závěr odborné poroty:
Odborná porota ve výše uvedeném složení nominovala k postupu na národní přehlídku „KRAKONOŠŮV DIVADELNÍ PODZIM“ do Vysokého nad
Jizerou inscenaci:
Divadelního spolku PIKY z Volyně s autorskou hrou režiséra a zároveň představitele hlavní role Miloslava Pikolona „PODZIM ŽIVOTA JE KRÁSNÝ“.
Odborná porota nedoporučila do programu národní přehlídky žádnou z výše uvedených inscenací, neboť je přesvědčena, že žádná z nich nesplňuje její divadelní parametry.
Přesto, že inscenaci reprezentovaly žánrovou a stylovou pestrost, měla v letošním roce pouze průměrnou kvalitativní úroveň. Odborná porota dále udělila níže uvedené ceny:
Cena DS PIKI Volyně za inscenaci „Podzim života je krásný“.
Cena Miroslavu Pikolonovi za herecký výkon v roli Antonína ve hře „Podzim života je krásný“.
Cena Ireně Hartlové za herecký výkon v roli Sofie ve hře „Mátový nebo citron?“.
Čestné uznání Marii Neradové za herecký výkon v roli Brigitte ve hře „KDYŽ TY, TAK JÁ TAKY…“
Čestné uznání Mirce Dvořákové za herecký výkon v roli Moniky Tombové ve hře „HROBKA S VYHLÍDKOU“.
Čestné uznání Janu Zábranskému za herecký výkon v roli Juliena ve hře „Mátový nebo citron?“.
Poděkování za realizaci patří realizátorům a partnerům této přehlídky:
Františku Herbstovi – řediteli Městského kulturního střediska, NIPOS – ARTAMA Praha i všem ostatním, kteří se na úspěšném průběhu přehlídky podíleli, jak organizačně tak i technicky.
Přeji všem úspěšný rok 2013 a tvůrcům úspěšnou divadelní sezónu 2013 – 2014!
Jaromír Hruška
PŘEHLÍDKA VENKOVSKÝCH
DIVADEL TRHOVÉ SVINY 2013
Ve dnech 19. – 20. dubna 2013 se v Kulturním domě v Trhových Svinech uskutečnila Krajská postupová přehlídka divadelních souborů v kategorii venkovských divadel. Jako každoročně bylo jejím pořadatelem Městské kulturní středisko a Město Trhové Sviny. Tato divadelní přehlídka byla realizována za finanční podpory Jihočeského kraje a ve spolupráci s NIPOS – ARTAMA Praha.
Prvním představením letošního ročníku této přehlídky byla v pátek 19. dubna v 19.30 hodin inscenace Divadelního souboru Ludvíka Němce z Bystřice u Benešova, které se představilo s inscenací hry Marca Camolettiho „KDYŽ TY, TAK JÁ TAKY…“. Pokud jste se již seznámili s tvorbou tohoto velmi plodného komediografa, v podstatě vás nečeká nic nečekaného. Setkáváme se zde s „kuriózní „ manželskou nevěrou. Dvojice,
která spolu žije již řadu let, usoudí, že jejich život je příliš nudný, což je dovede až k myšlence, že si zpestří tento fádní život nevěrou. Komedie spíše konverzační postrádá jisté napětí již ve své předloze. Divákovi je téměř vše dopředu prozrazeno a museli bychom se dočkat opravdu originálního zpracování, abychom se v průběhu představení nenudili a nepředvídali jednotlivé události, které nastanou. Sám autor příliš nepřekvapuje a samotný závěr hry je tak slabý, že se ani nechce věřit, že by se ho mohl dopustit sám „velký“ Camoletti. Tolik tedy k předloze. Bohužel, interpretace textu je ještě slabší, než text sám. Herecky slušně vybavený soubor bojuje s nevyloženými situacemi a jejich výkon tím postrádá onu nutnou a tolik potřebnou konverzační lehkost.
Druhou inscenací letošní přehlídky bylo sobotní dopolední představení Divadelního spolku ROLNIČKA z Hořic na Šumavě, které uvedlo inscenaci pohádky Zdeňka Kozáka „ČESKÝ HONZA“. O této inscenaci jsem již referoval v recenzi k loňskému POHÁDKOVÉMU VÍKENDU, který se pravidelně koná v Českém Krumlově. Soubor se popasoval s tímto pohádkovým textem se ctí, ale nebyl schopen vyřešit problémy, které jsou v něm již napsány. Řada nelogičností, jak dramatických, situačních tak i slovních byla převedením na jeviště ještě zvýrazněna. Soubor však na inscenaci stále pracuje a hledá cestu, jak zahladit nectnosti předlohy.
Sobotní den pokračoval odpoledním představením Divadelního a osvětového spolku z Nadějkova, který se představil s hojně uváděnou detektivní parodií autora Normana Robinse „HROBKA S VYHLÍDKOU“. Přesto, že soubor v letošním ročníku působil herecky vyrovnanějším dojmem, nedošlo k výraznějšímu uchopení inscenačně. Přes veškeré přednosti inscenace, jako byla výborná výprava i kostýmy, nebyl naplněn především předepsaný žánr detektivní parodie. Ona směs detektivních klišé, ze kterých si autor bezuzdně „střílí“, a které používá hyperbolickým, tj. nadsazeným způsobem. A tak je třeba k tomuto textu a situacím, v něm se odehrávajících, přistupovat. Efektní, avšak neodůvodněný a neopodstatněný záměr s líčením, které ze všech postav v příběhu dělá „neživé“, není šťastný. Naopak. Pouze na půdorysu trochu zvláštní, byť řekněme zcela obyčejně vyhlížející komunity onoho bizarního domu, pak může parodicky působit jejich vyšinuté jednání v souvislosti s očekávaným dědictvím. Nicméně herectví bylo soustředěné a poctivé, bohužel však nasměrované významově trochu jinak, než by si předloha zasloužila. Spousta podtextů, které jednoznačně a systematicky odkazují k tradičnímu anglickému detektivnímu žánru, tak vyšlo naprázdno. Právě ony jsou však zdrojem nejen napětí, ale i neopakovatelného černého humoru, kterým je tato hra potenciálně přímo přesycena.
V sobotu 20. dubna v podvečer se nám též představil Divadelní spolek PIKY z Volyně s autorskou hrou režiséra a zároveň představitele hlavní role Miloslava Pikolona „PODZIM ŽIVOTA JE KRÁSNÝ“. Z výše uvedeného by se mohlo zdát,že Miloslav Pikolon poněkud přecenil své síly, když se rozhodl svůj text nejen inscenovat jako režisér, ale ještě navíc interpretovat jako herec a představitel hlavní role. Myslím, že to byl jediný možný způsob, jak dojít k výsledku, kterým je výše zmíněná inscenace. Zvláštní směsice slovního „anekdotického“ humoru, základní dramatická situace umístěná do domova důchodců a vztahy v něm, to všechno vyžaduje přesnou interpretaci s darem vdechnout tomuto textu život. A to se mu podařilo. Někdy až „troškovsky“ pojatý slovní humor dostává díky Pikolonově interpretaci přesnou míru, dostatečnou estetickou hodnotu a v neposlední řadě i lidský rozměr. Pikolonova inscenace nekáže, ale baví a provokuje k přemýšlení o svém jednání i chování ke svým blízkým. Přesto, že Miloslav Pikolon jednoznačně diktuje rytmus inscenace, kde se mu podařilo absolutně zúročit svoji dosavadní hereckou i pedagogickou kariéru, sekundující herci Pikolonovi stačí a hlavně mu věří. A Miloslav Pikolon je nezklamal, tak jako nezklame toho, kdo se přijde na představení této inscenace podívat. Jednoznačně se jednalo o nejsilnější divadelní, ale i divácký zážitek letošní přehlídky. S potěšením mohu konstatovat, že Divadelní spolek PIKY z Volyně je „zpět“ a v plné kondici.
Posledním představením přehlídky byla inscenace hry francouzského autora Patricka Haudecoeura „MÁTOVÝ NEBO CITRON“ Kulturního spolku Čestice. Populární hra z divadelního prostředí, která se tematicky nese na vlně touhy divadelníků znázorňovat parodicky svět tzv. „divadelního provozu“, trpěla velkou neznalostí toho, jak skutečně profesionální divadelní provoz funguje. Nestačí pouze pracovat slovně v systému „divadelních hlášek“, ale skutečně vytvořit systém vztahů mezi jasně nastavenými typy a charaktery „nesmyslně“ jednajících postav. Přes silný situační potenciál v druhé polovině inscenace, kdy probíhá samotná premiéra připravovaného a zkoušeného kusu, zůstává inscenace na půli cesty, ale vzhledem k výše uvedenému tomu ani nemohlo být jinak.
Odborná porota pracovala ve složení: Jiří Anderle – herec a režisér, Dagmar Roubalová - divadelní režisérka a produkční, Jaromír Hruška – divadelní režisér a dramaturg.
Výsledky a závěr odborné poroty:
Odborná porota ve výše uvedeném složení nominovala k postupu na národní přehlídku „KRAKONOŠŮV DIVADELNÍ PODZIM“ do Vysokého nad
Jizerou inscenaci:
Divadelního spolku PIKY z Volyně s autorskou hrou režiséra a zároveň představitele hlavní role Miloslava Pikolona „PODZIM ŽIVOTA JE KRÁSNÝ“.
Odborná porota nedoporučila do programu národní přehlídky žádnou z výše uvedených inscenací, neboť je přesvědčena, že žádná z nich nesplňuje její divadelní parametry.
Přesto, že inscenaci reprezentovaly žánrovou a stylovou pestrost, měla v letošním roce pouze průměrnou kvalitativní úroveň. Odborná porota dále udělila níže uvedené ceny:
Cena DS PIKI Volyně za inscenaci „Podzim života je krásný“.
Cena Miroslavu Pikolonovi za herecký výkon v roli Antonína ve hře „Podzim života je krásný“.
Cena Ireně Hartlové za herecký výkon v roli Sofie ve hře „Mátový nebo citron?“.
Čestné uznání Marii Neradové za herecký výkon v roli Brigitte ve hře „KDYŽ TY, TAK JÁ TAKY…“
Čestné uznání Mirce Dvořákové za herecký výkon v roli Moniky Tombové ve hře „HROBKA S VYHLÍDKOU“.
Čestné uznání Janu Zábranskému za herecký výkon v roli Juliena ve hře „Mátový nebo citron?“.
Poděkování za realizaci patří realizátorům a partnerům této přehlídky:
Františku Herbstovi – řediteli Městského kulturního střediska, NIPOS – ARTAMA Praha i všem ostatním, kteří se na úspěšném průběhu přehlídky podíleli, jak organizačně tak i technicky.
Přeji všem úspěšný rok 2013 a tvůrcům úspěšnou divadelní sezónu 2013 – 2014!
Jaromír Hruška
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.