LANGÁŠEK, Miroslav zemřel. Divadelní noviny, 24. září 2014
Miroslav Langášek
6. 8. 1927 Kyjov – 18. 9. 2014
Novinář, pracovník v kultuře a organizátor kulturních akcí specializující se především na loutkové divadlo, dlouholetý spolupracovník časopisu Loutkář, iniciátor festivalu Mateřinka.
Po úmrtí matky v roce 1930 (otec zemřel v roce 1944) vychován v rodině strýce, zvěrolékaře v Rožďalovicích u Jičína (o. Nymburk). Po maturitě na Vyšší průmyslové škole strojnické (1941–1946 Praha) studoval na novinářské fakultě VŠPS (1946-1950), dálkově pak na VŠE (1956-1961). V letech 1949-1956 byl vedoucím odd. kultury a Soutěže tvořivosti mládeže ÚV ČSM (v době vojenské služby 1952-1953 zástupce velitele Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého), v letech 1956–1969 šéfredaktor kulturních časopisů Ministerstva kultury v nakladatelství Orbis (v roce 1957 práce v programovém odd. Světového festivalu mládeže a studentstva v Moskvě). V letech 1969–1972 byl vedoucím redaktorem Čs. Loutkáře, následných šestnáct let (1972–1989) hotelovým recepčním. Po listopadu 1989 se vrátil do profesionální žurnalistiky. Postupně byl zástupcem šéfredaktora Práva lidu a Svobodného slova, pracoval v redakcích Týdne a nakonec časopisu Sokol. V roce 2000 odešel do důchodu, nadále však pro různé instutuce externě spolupracoval jako redaktor nebo jazykový poradce.
Celý život se zajímal o české loutkářství, aktivní byl především v amatérském hnutí. Svou praktickou činnost v amatérském divadelnictví začal (a taky skončil) v Rožďalovicích. Jako dítě za války hrál v ochotnickém spolku Melantrich (dětské role ve Strakonickém dudákovi a v Princezně Pampelišce), po válce v roce 1945 s mladými v SČM nastudoval voicebandovou sborovou recitaci Hrubínovy Jobovy noci a
v roce 1946 režijně připravil Drdovy Hrátky s čertem. Po příchodu na vysokoškolská studia do Prahy začal pracovat v tzv. Kulturním kádru ČSM, jehož hlavní činnost spočívala v organizování Soutěže tvořivosti mládeže (v letech 1954–1957 se jí účastnilo každoročně přes milion dětí a mládeže v různých uměleckých oborech).
Založil tradici Zpravodajů Loutkářské Chrudimi a několik prvních ročníků řídil práci redakce. V roce 1969 přišel s iniciativou pořádat celostátní přehlídku loutkářských inscenací pro děti předškolního věku Mateřinka, kterou pak v roce 1970 založil spolu s Naivním divadlem Liberec (a později přechodně i s Jihočeským loutkovým divadlem). V letech 1969 a 1970 redigoval Zpravodaj Jiráskova Hronova.
V době normalizace nemohl dlouho v kultuře pracovat vůbec, v 80. letech (do roku 1990) mu Středočeské krajské kulturní středisko aspoň umožnilo řídit Krajský poradní sbor pro loutky a organizovat po řadu let amatérské loutkářské školení. V průběhu let působil v porotách různých amatérských přehlídek na celostátní i nižší úrovni, po roce 1989 pak pravidelně při každoroční loutkářské přehlídce Prahy a Středočeského kraje.
Měl pět dcer, některé z nich jsou aktivní v kultuře – taneční teoretička, manažerka a produkční Táňa Langášková a odborná pracovnice ministerstva kultury Nataša Zichová. /PS: Rozhlasová redaktorka, dramaturgyně a autorka Alena Zemančíková - dcera druhé ženy M. L. PhDr M. Ruzhové./
Zemřel po krátké těžké nemoci.
Poslední rozloučení se koná v pátek 26. září v 11:30 hodin v nové obřadní síni v Praze na Olšanských hřbitovech.
Autor: Divadelní noviny
Publikováno: 24. Září, 2014
6. 8. 1927 Kyjov – 18. 9. 2014
Novinář, pracovník v kultuře a organizátor kulturních akcí specializující se především na loutkové divadlo, dlouholetý spolupracovník časopisu Loutkář, iniciátor festivalu Mateřinka.
Po úmrtí matky v roce 1930 (otec zemřel v roce 1944) vychován v rodině strýce, zvěrolékaře v Rožďalovicích u Jičína (o. Nymburk). Po maturitě na Vyšší průmyslové škole strojnické (1941–1946 Praha) studoval na novinářské fakultě VŠPS (1946-1950), dálkově pak na VŠE (1956-1961). V letech 1949-1956 byl vedoucím odd. kultury a Soutěže tvořivosti mládeže ÚV ČSM (v době vojenské služby 1952-1953 zástupce velitele Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého), v letech 1956–1969 šéfredaktor kulturních časopisů Ministerstva kultury v nakladatelství Orbis (v roce 1957 práce v programovém odd. Světového festivalu mládeže a studentstva v Moskvě). V letech 1969–1972 byl vedoucím redaktorem Čs. Loutkáře, následných šestnáct let (1972–1989) hotelovým recepčním. Po listopadu 1989 se vrátil do profesionální žurnalistiky. Postupně byl zástupcem šéfredaktora Práva lidu a Svobodného slova, pracoval v redakcích Týdne a nakonec časopisu Sokol. V roce 2000 odešel do důchodu, nadále však pro různé instutuce externě spolupracoval jako redaktor nebo jazykový poradce.
Celý život se zajímal o české loutkářství, aktivní byl především v amatérském hnutí. Svou praktickou činnost v amatérském divadelnictví začal (a taky skončil) v Rožďalovicích. Jako dítě za války hrál v ochotnickém spolku Melantrich (dětské role ve Strakonickém dudákovi a v Princezně Pampelišce), po válce v roce 1945 s mladými v SČM nastudoval voicebandovou sborovou recitaci Hrubínovy Jobovy noci a
v roce 1946 režijně připravil Drdovy Hrátky s čertem. Po příchodu na vysokoškolská studia do Prahy začal pracovat v tzv. Kulturním kádru ČSM, jehož hlavní činnost spočívala v organizování Soutěže tvořivosti mládeže (v letech 1954–1957 se jí účastnilo každoročně přes milion dětí a mládeže v různých uměleckých oborech).
Založil tradici Zpravodajů Loutkářské Chrudimi a několik prvních ročníků řídil práci redakce. V roce 1969 přišel s iniciativou pořádat celostátní přehlídku loutkářských inscenací pro děti předškolního věku Mateřinka, kterou pak v roce 1970 založil spolu s Naivním divadlem Liberec (a později přechodně i s Jihočeským loutkovým divadlem). V letech 1969 a 1970 redigoval Zpravodaj Jiráskova Hronova.
V době normalizace nemohl dlouho v kultuře pracovat vůbec, v 80. letech (do roku 1990) mu Středočeské krajské kulturní středisko aspoň umožnilo řídit Krajský poradní sbor pro loutky a organizovat po řadu let amatérské loutkářské školení. V průběhu let působil v porotách různých amatérských přehlídek na celostátní i nižší úrovni, po roce 1989 pak pravidelně při každoroční loutkářské přehlídce Prahy a Středočeského kraje.
Měl pět dcer, některé z nich jsou aktivní v kultuře – taneční teoretička, manažerka a produkční Táňa Langášková a odborná pracovnice ministerstva kultury Nataša Zichová. /PS: Rozhlasová redaktorka, dramaturgyně a autorka Alena Zemančíková - dcera druhé ženy M. L. PhDr M. Ruzhové./
Zemřel po krátké těžké nemoci.
Poslední rozloučení se koná v pátek 26. září v 11:30 hodin v nové obřadní síni v Praze na Olšanských hřbitovech.
Autor: Divadelní noviny
Publikováno: 24. Září, 2014
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.