HNILIČKA, Přemysl: Za Pavlem Vašíčkem (1951-2014). AS 20.3.2014-Aktuality.
Za Pavlem Vašíčkem (1951-2014)
Ve čtvrtek 20. 3. 2014 zemřel režisér Divydla, Cylindru a Divadla Prkno Pavel Vašíček. Tento článek je jen malou vzpomínkou na člověka, který dokázal rozdat spoustu radosti a divadelní inspirace. Rozloučení se bude konat ve čtvrtek 27. 3. 2014 v 16.00 hodin v brněnské kremační síni.
Činoherní
Hudební
Na Pavla Vašíčka bude každý vzpomínat po svém. Ti, co jej zažili ještě v letech šedesátých a pak v dobách normalizace, si vzpomenou na jeho činnost v Estrádním a divadelním souboru OUPT, na Divydlo, které v roce 1971 založil, na soubor Cylindr, který vytvořil v roce 1978, čtyři roky po zákazu Divydla. Mladší si jej pamatují ze souboru Maléry, který vznikl v roce 1989. Já jsem se s ním poprvé setkal v Klubu Leitnerka v druhé polovině devadesátých let: Divadlo Prkno z Veverské Bítýšky, jeho poslední divadelní láska, tam právě hrálo jeho inscenaci Macourkovy Hry na Zuzanku. Fascinovaně jsem zíral na tu směs humoru a vážnosti, na skvělou souhru herců a jednoduchost prostředků. Na osobnější kontakt však došlo až na prvním ročníku festivalu Na prknech, který s „Prkňáky“ zosnoval ve Veverské Bítýšce a na němž jsme s naším souborem Kočkodani také vystupovali. Asi jsme se mu zalíbili tak jako nám Prkno a jeho režie, protože jsme už zůstali ve stálém kontaktu – ať už jsme vystupovali pod hlavičkou Kočkodanů, TheAtrum Cmundi nebo Divadlo Čára.
Průběžně docházelo k hereckému propojování našich souborů – k oboustranné spokojenosti, budiž řečeno. I mne jednou pozval k hereckému hostování v Prkně. Rád jsem přijal, několikrát jsem už zaskakoval v zaběhnutých inscenacích a chtěl jsem být jednou při vzniku nové. Po dvou zkouškách jsem zděšeně uprchl. Pod režijním vedením Ladislava Stýbla jsem byl zvyklý na precizně vypracovaný režijní plán a vedení herců; to jsem u Pavla nenašel. Sledoval nás z křesla, jak si s textem poradíme, neřekl téměř žádnou režijní poznámku, nic si nezapsal, aby nás po zkoušce nasměroval… „Naším ideálem je jakési demokratické divadlo, i když to zase neznamená, že bychom zavrhovali jakékoliv vedení. Vždycky totiž je dobré mít někoho, kdo vidí celou věc zvenku, je – obrazně řečeno – nad ní. Z toho vychází i naše pojetí režie, ve kterém režisér pouze navrhuje jednotlivé nápady, ale nijak neomezuje tvůrčí práci herců. Řekl bych, že režisér je tady především pro ten vnější pohled a jako ´hlídač´ jednotné linie představení,“ řekl už v roce 1980 a tuto svou „strategii“ dodržoval. Nutno říci, že mi můj útěk z rozezkoušené inscenace nikdy ani slovem nevytkl.
Naše kontakty se nikdy nepřerušily, u tvůrčí práce jsme se ale znovu potkali až v roce 2011 při zkoušení Hrabalovin, pásma z povídek Bohumila Hrabala. Tři povídky (Diamantové očko, Lamertzovy jehly a Pábitele) chtěl propojit nahrávkou Hrabalových vzpomínek, které chtěl sám namluvit. Dohodli jsme se, že je natočí u mne; měl jsem totiž základní nahrávací vybavení. Ten den přišel včas, jak ale pozdě zjistil – bez brýlí. Půjčil jsem mu malou čtenářskou lupu a on pak v pokoji louskal jednotlivá slova z knížky, tenkou lupu v ruce téměř až u papíru. I díky tomu znějí ty nahrávky jako skutečné živé vzpomínky, jako by vyprávěl sám Hrabal…
Na zkoušky Hrabalovin a později Brechtovy Svatby (ta bude bohužel dozkoušena již bez něj) mne z Brna do Bítýšky vozil každý týden svým autem. Během té půlhodinky jsme vždycky stačili probrat mnoho – a vlastně zoufale málo. Mluvili jsme o divadle, rozhlasových hrách, rozezkoušených inscenacích i o Pavlových dávných divadelních zkušenostech… Poslední roky se ho držela zlá nemoc. Byl houževnatý, snad třikrát nad ní zvítězil a ona se vždy zákeřně vracela. Oporou mu byla jeho žena, kterou dříve i on statečně posiloval v její nemoci. Na ni teď myslím především.
Koncem března hraje Divadlo Prkno v Praze „Hrabaloviny“. Tentokrát poprvé se ozve z reproduktorů hlas Pavla Vašíčka – a poprvé to bude konzerva již neznějícího hlasu.
Vzpomínáme, Pavle.
Přemysl Hnilička
Ve čtvrtek 20. 3. 2014 zemřel režisér Divydla, Cylindru a Divadla Prkno Pavel Vašíček. Tento článek je jen malou vzpomínkou na člověka, který dokázal rozdat spoustu radosti a divadelní inspirace. Rozloučení se bude konat ve čtvrtek 27. 3. 2014 v 16.00 hodin v brněnské kremační síni.
Činoherní
Hudební
Na Pavla Vašíčka bude každý vzpomínat po svém. Ti, co jej zažili ještě v letech šedesátých a pak v dobách normalizace, si vzpomenou na jeho činnost v Estrádním a divadelním souboru OUPT, na Divydlo, které v roce 1971 založil, na soubor Cylindr, který vytvořil v roce 1978, čtyři roky po zákazu Divydla. Mladší si jej pamatují ze souboru Maléry, který vznikl v roce 1989. Já jsem se s ním poprvé setkal v Klubu Leitnerka v druhé polovině devadesátých let: Divadlo Prkno z Veverské Bítýšky, jeho poslední divadelní láska, tam právě hrálo jeho inscenaci Macourkovy Hry na Zuzanku. Fascinovaně jsem zíral na tu směs humoru a vážnosti, na skvělou souhru herců a jednoduchost prostředků. Na osobnější kontakt však došlo až na prvním ročníku festivalu Na prknech, který s „Prkňáky“ zosnoval ve Veverské Bítýšce a na němž jsme s naším souborem Kočkodani také vystupovali. Asi jsme se mu zalíbili tak jako nám Prkno a jeho režie, protože jsme už zůstali ve stálém kontaktu – ať už jsme vystupovali pod hlavičkou Kočkodanů, TheAtrum Cmundi nebo Divadlo Čára.
Průběžně docházelo k hereckému propojování našich souborů – k oboustranné spokojenosti, budiž řečeno. I mne jednou pozval k hereckému hostování v Prkně. Rád jsem přijal, několikrát jsem už zaskakoval v zaběhnutých inscenacích a chtěl jsem být jednou při vzniku nové. Po dvou zkouškách jsem zděšeně uprchl. Pod režijním vedením Ladislava Stýbla jsem byl zvyklý na precizně vypracovaný režijní plán a vedení herců; to jsem u Pavla nenašel. Sledoval nás z křesla, jak si s textem poradíme, neřekl téměř žádnou režijní poznámku, nic si nezapsal, aby nás po zkoušce nasměroval… „Naším ideálem je jakési demokratické divadlo, i když to zase neznamená, že bychom zavrhovali jakékoliv vedení. Vždycky totiž je dobré mít někoho, kdo vidí celou věc zvenku, je – obrazně řečeno – nad ní. Z toho vychází i naše pojetí režie, ve kterém režisér pouze navrhuje jednotlivé nápady, ale nijak neomezuje tvůrčí práci herců. Řekl bych, že režisér je tady především pro ten vnější pohled a jako ´hlídač´ jednotné linie představení,“ řekl už v roce 1980 a tuto svou „strategii“ dodržoval. Nutno říci, že mi můj útěk z rozezkoušené inscenace nikdy ani slovem nevytkl.
Naše kontakty se nikdy nepřerušily, u tvůrčí práce jsme se ale znovu potkali až v roce 2011 při zkoušení Hrabalovin, pásma z povídek Bohumila Hrabala. Tři povídky (Diamantové očko, Lamertzovy jehly a Pábitele) chtěl propojit nahrávkou Hrabalových vzpomínek, které chtěl sám namluvit. Dohodli jsme se, že je natočí u mne; měl jsem totiž základní nahrávací vybavení. Ten den přišel včas, jak ale pozdě zjistil – bez brýlí. Půjčil jsem mu malou čtenářskou lupu a on pak v pokoji louskal jednotlivá slova z knížky, tenkou lupu v ruce téměř až u papíru. I díky tomu znějí ty nahrávky jako skutečné živé vzpomínky, jako by vyprávěl sám Hrabal…
Na zkoušky Hrabalovin a později Brechtovy Svatby (ta bude bohužel dozkoušena již bez něj) mne z Brna do Bítýšky vozil každý týden svým autem. Během té půlhodinky jsme vždycky stačili probrat mnoho – a vlastně zoufale málo. Mluvili jsme o divadle, rozhlasových hrách, rozezkoušených inscenacích i o Pavlových dávných divadelních zkušenostech… Poslední roky se ho držela zlá nemoc. Byl houževnatý, snad třikrát nad ní zvítězil a ona se vždy zákeřně vracela. Oporou mu byla jeho žena, kterou dříve i on statečně posiloval v její nemoci. Na ni teď myslím především.
Koncem března hraje Divadlo Prkno v Praze „Hrabaloviny“. Tentokrát poprvé se ozve z reproduktorů hlas Pavla Vašíčka – a poprvé to bude konzerva již neznějícího hlasu.
Vzpomínáme, Pavle.
Přemysl Hnilička
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.