JÍROVÁ, Kateřina: Movie s pohyblivými obrázky a paní Likvidátor (Loutkářská Chrudim 3.7.2013). AS 4.7.2013-Loutkové.
Movie s pohyblivými obrázky a paní Likvidátor
Pátý den Loutkářské Chrudimi, pro mě závěrečný, byla středa 3. 7. 2013, a nás čekali loupežníci, pistolníci a nakonec mohutná Likvidátorka.
Mnohokrát a na různé způsoby zpracovanou ruskou pohádku o dvou nevlastních sestrách, Ivanovi a babě Jaze, tentokrát s názvem Aňuška a Marfuška, uvedl zkušený soubor Maminy z Jaroměře. Příjemné stolové divadlo jsme s mým dvouletým batoletem viděli v Muzeu loutkářských kultur. Představení trvalo třicet minut, herci hezky vodili loutky, loutky byly vkusné, a hudba byla povedená. Mé dítě mi první část pohádky vydrželo sedět klidně, ale pak se začalo dožadovat odchodu. Naštěstí přišel I. Mičkal s fotoaparátem s velkým teleobjektivem, a začal mačkat spoušť. Pachole jako u vytržení hledělo na cvakající přístroj, a tak jsme vydrželi až do konce. Tolik můj příspěvek o publiku mladším tří let.
Road Movie LS Na Holou z Hořovic již od příchodu do hlediště slibovala pěknou westernovou podívanou. Hleděli jsme na kukátkovou iluzivní scénu, sbitou z hnědě natřených prken, takže vypadala jako štít saloonu ve westernovém městečku. Avšak již předehra začala vzbuzovat obavy. Když se rozhrnula širokoúhlá opona, nakráčely na scénu postavy z filmu Limonádový Joe jako plošné loutky. V krátkosti byl pro připomenutí odehrán děj filmu, jakoby prvního dílu. Bylo zdůrazněno, že Winifred si vzala Joea pro peníze. Avšak jak se vyrovná Limonádový Joe s road movie? Ukázalo se, že nijak. O žádnou road movie se nejednalo. Další děj „Dvojky“ byl odehrán marionetami, ale loutky se spíše nešťastně pohybovaly po jevišti, a vše bylo řečeno v textu. Text byl proložen nejrůznějšími vtípky, které mnohdy s dějem nesouvisely, a vzbuzovaly otázku, jakému publiku je vlastně inscenace určena. Vzhledem k tomu, že Joeovu kariéru, dividendy a manželství zachrání sestra Tornádo, a to tím, že pošle Joea, značně zkouřeného, jako kurýra se zásilkou marihuany, asi tato podívaná nebyla určena dětem. Většina dospělého publika se však ošívala, protože slovní vtipy za každou cenu sice byly občas vyvedené, ale jako celek text nedával smysl. Nejlépe tak působily zadní prospekty scény, zvláště pak obraz arizonské polopouště ozářené zapadajícím sluncem. U levého portálu seděla dívka, která zřejmě zajišťovala obsluhu světel pro jevišťátko, a také hrála na buben. Dívka byla silně nasvícena, a tak její nasvětlená přítomnost dost rušila.
Hned po road movie následovali Loupežníci a zvířátka Spolku loutkářů Vozichet z Jablonec nad Nisou. Poněkud genderově nevyváženě hrála mužská část souboru záporné loupežníky, a dámská část souboru kladné hrdiny zvířátka. Představení bylo místy nepřehledné, ale velmi dynamické, s pěknými akčními scénami a rytmickou hudbou. Po Hořovické Road Movie to byla vítaná změna.
Pohyblivé obrázky Hany Voříškové a hudebního dua MUZIGA z Chocně malinko připomínaly Road Movie. Možná jsem seděla příliš daleko, ale tradiční Hančino papírové minidivadlo spojené s hudbou manželů Vedralových mě tentokrát příliš neoslovilo. Bylo příjemné sledovat další a další nápady s papírem, ale méně příjemné bylo poslouchat stále dokola celé představení melodii písně „Mary měla ovečku“, byť v různých variacích. Nepodařilo se mi odhalit, zda melodie měla nějakou souvislost s minipříběhy. Hančino papírové divadlo je mi mnohem milejší v komorním prostředí pro 2–3 diváky.
Pražská Budilova divadelní škola, kterou vede Vendula Burgerová, žačka Jacquese Lecoqa, přivezla do Chrudimi krátkou taneční inscenaci Mme Likvidátor. Taneční divadlo, které se odehrávalo v úzkém hranolu světla, hudba a pohyb hlavní postavy Mme Likvidátor a jejích dvou souputníků, bylo dobře propracované. Představení trvalo dvacet minut, a před začátkem dva černě odění posluhové Mme Likvidátor asi deset minut uváděli diváky do sálu. Zvýšili očekávání, co se bude vlastně dít. Ale paní Likvidátor nebyla zas tak nebezpečná, jak sliboval program a naznačovali posluhové.
V zájezdním hostinci Modrá hvězda se po besedě s porotou a představení Stromodivy divadla Facka konal loutkářský bál. Tentokrát pořadatelé zvolili jako hudební doprovod sólového kytaristu, se kterým publikum nebylo příliš spokojeno, a tak byl záhy vystřídán hudbymilovnou a početnou rodinou Vašíčkovou. Ostatně, jak se již jednou před lety přihodilo na loutkářském bále v Regionálním muzeu skupině Country Shock.
Kateřina Jírová
Pátý den Loutkářské Chrudimi, pro mě závěrečný, byla středa 3. 7. 2013, a nás čekali loupežníci, pistolníci a nakonec mohutná Likvidátorka.
Mnohokrát a na různé způsoby zpracovanou ruskou pohádku o dvou nevlastních sestrách, Ivanovi a babě Jaze, tentokrát s názvem Aňuška a Marfuška, uvedl zkušený soubor Maminy z Jaroměře. Příjemné stolové divadlo jsme s mým dvouletým batoletem viděli v Muzeu loutkářských kultur. Představení trvalo třicet minut, herci hezky vodili loutky, loutky byly vkusné, a hudba byla povedená. Mé dítě mi první část pohádky vydrželo sedět klidně, ale pak se začalo dožadovat odchodu. Naštěstí přišel I. Mičkal s fotoaparátem s velkým teleobjektivem, a začal mačkat spoušť. Pachole jako u vytržení hledělo na cvakající přístroj, a tak jsme vydrželi až do konce. Tolik můj příspěvek o publiku mladším tří let.
Road Movie LS Na Holou z Hořovic již od příchodu do hlediště slibovala pěknou westernovou podívanou. Hleděli jsme na kukátkovou iluzivní scénu, sbitou z hnědě natřených prken, takže vypadala jako štít saloonu ve westernovém městečku. Avšak již předehra začala vzbuzovat obavy. Když se rozhrnula širokoúhlá opona, nakráčely na scénu postavy z filmu Limonádový Joe jako plošné loutky. V krátkosti byl pro připomenutí odehrán děj filmu, jakoby prvního dílu. Bylo zdůrazněno, že Winifred si vzala Joea pro peníze. Avšak jak se vyrovná Limonádový Joe s road movie? Ukázalo se, že nijak. O žádnou road movie se nejednalo. Další děj „Dvojky“ byl odehrán marionetami, ale loutky se spíše nešťastně pohybovaly po jevišti, a vše bylo řečeno v textu. Text byl proložen nejrůznějšími vtípky, které mnohdy s dějem nesouvisely, a vzbuzovaly otázku, jakému publiku je vlastně inscenace určena. Vzhledem k tomu, že Joeovu kariéru, dividendy a manželství zachrání sestra Tornádo, a to tím, že pošle Joea, značně zkouřeného, jako kurýra se zásilkou marihuany, asi tato podívaná nebyla určena dětem. Většina dospělého publika se však ošívala, protože slovní vtipy za každou cenu sice byly občas vyvedené, ale jako celek text nedával smysl. Nejlépe tak působily zadní prospekty scény, zvláště pak obraz arizonské polopouště ozářené zapadajícím sluncem. U levého portálu seděla dívka, která zřejmě zajišťovala obsluhu světel pro jevišťátko, a také hrála na buben. Dívka byla silně nasvícena, a tak její nasvětlená přítomnost dost rušila.
Hned po road movie následovali Loupežníci a zvířátka Spolku loutkářů Vozichet z Jablonec nad Nisou. Poněkud genderově nevyváženě hrála mužská část souboru záporné loupežníky, a dámská část souboru kladné hrdiny zvířátka. Představení bylo místy nepřehledné, ale velmi dynamické, s pěknými akčními scénami a rytmickou hudbou. Po Hořovické Road Movie to byla vítaná změna.
Pohyblivé obrázky Hany Voříškové a hudebního dua MUZIGA z Chocně malinko připomínaly Road Movie. Možná jsem seděla příliš daleko, ale tradiční Hančino papírové minidivadlo spojené s hudbou manželů Vedralových mě tentokrát příliš neoslovilo. Bylo příjemné sledovat další a další nápady s papírem, ale méně příjemné bylo poslouchat stále dokola celé představení melodii písně „Mary měla ovečku“, byť v různých variacích. Nepodařilo se mi odhalit, zda melodie měla nějakou souvislost s minipříběhy. Hančino papírové divadlo je mi mnohem milejší v komorním prostředí pro 2–3 diváky.
Pražská Budilova divadelní škola, kterou vede Vendula Burgerová, žačka Jacquese Lecoqa, přivezla do Chrudimi krátkou taneční inscenaci Mme Likvidátor. Taneční divadlo, které se odehrávalo v úzkém hranolu světla, hudba a pohyb hlavní postavy Mme Likvidátor a jejích dvou souputníků, bylo dobře propracované. Představení trvalo dvacet minut, a před začátkem dva černě odění posluhové Mme Likvidátor asi deset minut uváděli diváky do sálu. Zvýšili očekávání, co se bude vlastně dít. Ale paní Likvidátor nebyla zas tak nebezpečná, jak sliboval program a naznačovali posluhové.
V zájezdním hostinci Modrá hvězda se po besedě s porotou a představení Stromodivy divadla Facka konal loutkářský bál. Tentokrát pořadatelé zvolili jako hudební doprovod sólového kytaristu, se kterým publikum nebylo příliš spokojeno, a tak byl záhy vystřídán hudbymilovnou a početnou rodinou Vašíčkovou. Ostatně, jak se již jednou před lety přihodilo na loutkářském bále v Regionálním muzeu skupině Country Shock.
Kateřina Jírová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.