VRCHOVSKÝ, Ladislav: Čarodějnická zkouška, Divadlo Hanácké obce Prostějov, recenze, KP Hanácký divadelní máj Němčice nad Hanou 2012
Divadlo Hanácké obce Prostějov, H. Němcová, V. Vedral: Čarodějnická zkouška
Ladislav Vrchovský
Prostějovští ochotníci sáhli po předloze, která patří k tomu lepšímu, co se kontextu divadelních her pro děti nabízí, po hře Heleny Němcové a Václava Vedrala Matěj a čarodějnice. Předloha se blíží k žánru muzikálu, ale soubor Divadla Hanácké obce Prostějov ji hraje jako činoherní pohádku s písničkami. Inscenátoři odhalili i určité slabiny, spočívající v mnohomluvnosti textu a škrtali – tady ovšem nutno říci, že mohli škrtat ještě víc, zejména v první půli ve scénách z čarodějnické školy. Zvolený inscenační princip však bohužel příliš odkazuje na nechvalně známé nedělní televizní pohádky, a to ve všech komponentech, zvláště pak v herectví.
Příběh o čarodějnicích, které více než čarování láká možnost stát se lidmi, případně věnovat se blízké bytosti uvnitř vlastního světa, je autorkou napsán svižně s citem pro vztahy a dramatické situace a se snahou vyhnout se opisnosti. Také hudba Václava Vedrala je nápaditá, osobitá a rozvíjí hudební cítění dětí. Bohužel právě tyto kvality textu i původní hudby nejsou zvoleným pojetím ze strany souboru dále rozvíjeny a umocňovány, ba právě naopak. Původní hudební partitura dokonce vůbec není využívána. Občas dokonce z jeviště zazní věty, které ve hře nejsou a popisují děj, místo toho, aby se hlavně hrály situace a vztahy. Objeví se i hudební žánr rapu, ale v místě, kde jeho použití jde proti smyslu hry, a navíc v provedení odhalující interpretační slabiny - v tomto případě hereček.
Není-li pak herecké tvorby, není-li ze strany herců nabídka hereckých situací, pocitů a motivací, není možné vystavět ani situace režijní. A tak se vlastně dětský divák ani nedozví, proč jedna z mladých čarodějnic dostává šanci stát se vyvolenou milou mladého kováře Matěje, kromě zjištění, že se umyla a je hezká a že se snad i naučí vařit. Trochu málo pro rozhodnutí o společném životě …
Ve stěžejní chvíli hry, v okamžiku rozhodování hlavní postavy, mladé čarodějnice Kačizmy, zdali učinit onen rozhodující krok ze světa čarodějnic do světa lidí a jít za člověčenstvím a láskou, je proces rozhodnutí překryt otázkou, položenou dětem, a slova v tu chvíli jednajících postav zaniknou v křiku zaznívajícím z hlediště.
Prostějovský soubor je ovšem jinak herecky dobře vybaven, má schopnost rozeznat kvality textů při výběru předloh pro vlastní inscenace a projevuje hlubší zájem o práci v oblasti her hraných dospělými pro děti. To vše nabízí naději na další příjemná setkání uvnitř světa divadla – což ostatně potvrdil i Klub dětského diváka, který soubor pozval k dalšímu vystoupení v místním divadle.
Ladislav Vrchovský
Prostějovští ochotníci sáhli po předloze, která patří k tomu lepšímu, co se kontextu divadelních her pro děti nabízí, po hře Heleny Němcové a Václava Vedrala Matěj a čarodějnice. Předloha se blíží k žánru muzikálu, ale soubor Divadla Hanácké obce Prostějov ji hraje jako činoherní pohádku s písničkami. Inscenátoři odhalili i určité slabiny, spočívající v mnohomluvnosti textu a škrtali – tady ovšem nutno říci, že mohli škrtat ještě víc, zejména v první půli ve scénách z čarodějnické školy. Zvolený inscenační princip však bohužel příliš odkazuje na nechvalně známé nedělní televizní pohádky, a to ve všech komponentech, zvláště pak v herectví.
Příběh o čarodějnicích, které více než čarování láká možnost stát se lidmi, případně věnovat se blízké bytosti uvnitř vlastního světa, je autorkou napsán svižně s citem pro vztahy a dramatické situace a se snahou vyhnout se opisnosti. Také hudba Václava Vedrala je nápaditá, osobitá a rozvíjí hudební cítění dětí. Bohužel právě tyto kvality textu i původní hudby nejsou zvoleným pojetím ze strany souboru dále rozvíjeny a umocňovány, ba právě naopak. Původní hudební partitura dokonce vůbec není využívána. Občas dokonce z jeviště zazní věty, které ve hře nejsou a popisují děj, místo toho, aby se hlavně hrály situace a vztahy. Objeví se i hudební žánr rapu, ale v místě, kde jeho použití jde proti smyslu hry, a navíc v provedení odhalující interpretační slabiny - v tomto případě hereček.
Není-li pak herecké tvorby, není-li ze strany herců nabídka hereckých situací, pocitů a motivací, není možné vystavět ani situace režijní. A tak se vlastně dětský divák ani nedozví, proč jedna z mladých čarodějnic dostává šanci stát se vyvolenou milou mladého kováře Matěje, kromě zjištění, že se umyla a je hezká a že se snad i naučí vařit. Trochu málo pro rozhodnutí o společném životě …
Ve stěžejní chvíli hry, v okamžiku rozhodování hlavní postavy, mladé čarodějnice Kačizmy, zdali učinit onen rozhodující krok ze světa čarodějnic do světa lidí a jít za člověčenstvím a láskou, je proces rozhodnutí překryt otázkou, položenou dětem, a slova v tu chvíli jednajících postav zaniknou v křiku zaznívajícím z hlediště.
Prostějovský soubor je ovšem jinak herecky dobře vybaven, má schopnost rozeznat kvality textů při výběru předloh pro vlastní inscenace a projevuje hlubší zájem o práci v oblasti her hraných dospělými pro děti. To vše nabízí naději na další příjemná setkání uvnitř světa divadla – což ostatně potvrdil i Klub dětského diváka, který soubor pozval k dalšímu vystoupení v místním divadle.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.