Nositelé 2012

Nositelé ocenění Zlatý odznak J. K. Tyla za rok 2012

Tomáš Bartáček, * 1983, Ochotnické divadlo T. J. Sokol Pyšely
Nominace: Česká obec sokolská

Petr Pilát, * 1942, Ochotnické divadlo T. J. Sokol Pyšely
Nominace: Česká obec sokolská

Tereza Růžičková, * 1989, Ochotnické divadlo T. J. Sokol Pyšely a pěvecký sbor Gaudium Praha
Nominace: Česká obec sokolská

Pavel Urban, * 1974, Ochotnické divadlo T. J. Sokol Pyšely a pěvecký sbor Gaudium Praha
Nominace: Česká obec sokolská

Karel Bříza, * 1948, Divadelní soubor J. N. Štěpánek Chrudim
Nominace: Občanské sdružení divadelních ochotníků

Zdena Pávková, * 1933, Divadelní spolek Tyl Polička
Nominace: Občanské sdružení divadelních ochotníků

Ladislav Vrabec, * 1937, Divadelní spolek Tyl Polička
Nominace: Občanské sdružení divadelních ochotníků

Zina Hošková, * 1962, Divadelní soubor Dráček Brno
Nominace: Svaz českých divadelních ochotníků s Skupina amatérských loutkářů SČDO

Svatopluk Kouřil, * 1952, Divadelní soubor Dráček Brno
Nominace: Svaz českých divadelních ochotníků a Skupina amatérských loutkářů SČDO

Jaromír Kejzlar, * 1945, Divadelní soubor Domu kultury Krupka
Nominace: Svaz českých divadelních ochotníků

Jaroslav Vondruška, * 1946, Divadelní soubor Vojan Libice nad Cidlinou
Nominace: Svaz českých divadelních ochotníků

Jiřina Mejzlíková, * 1934, Divadlo Exil Pardubice
Nominace: Volné sdružení východočeských divadelníků

Milan Vodehnal, * 1932, Divadlo Exil Pardubice
Nominace: Volné sdružení východočeských divadelníků

Milada Pavlasová, * 1949, Divadelní soubor Eduarda Vojana Brněnec
Nominace: Volné sdružení východočeských divadelníků

-------------------------------------------------------------------------------------------

Tomáš Bartáček, Petr Pilát, Tereza Růžičková a Pavel Urban,
sólisté koprodukčního nastudování opery Prodaná nevěsta v gesci České obce sokolské
Navrhuje: ČOS
Formulace ocenění: za vzornou reprezentaci sokolského divadla zejména úlohami
Jeníka, Kecala, Mařenky a Vaška v koprodukčním nastudování Prodané nevěsty
Místo udělení: Praha, Divadlo ABC, 1. července 2012


Tomáš Bartáček, nar. 1983
Ochotnické divadlo T. J. Sokol Pyšely

Tomáš Bartáček maturoval na pražském gymnáziu Evropská (2003) se zaměřením na
hudební výchovu a současně absolvoval studium na Základní umělecké škole
v oboru hry na kontrabas. Studia dovršil na pedagogické fakultě Univerzity
Karlovy v Praze v oboru učitelství biologie a technická a informační výchova
pro základní a střední školy, kde roku 2011 získal titul Mgr. Vyučoval na
základní škole, působil jako vychovatel a lektor přípravných kursů, nyní
vyučuje na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální a na Střední odborné
škole pedagogické v Praze v téže budově, kde maturoval.
Od vzniku Spolku dobrovolných ochotnických liboherců při T. J. Sokol
v Pyšelích v roce 2003 se věnuje také amatérskému divadlu. Nejprve se uplatnil
hrou na kytaru v inscenaci Zpěvů sladké Francie, brzy však převzal také
činoherní role. V Křídlech našeho mládí hrál Gabulicu, v Malovaném na skle
vytvořil sugestivní postavu Ďábla (a živého kontrabasisty), v komediích Na
správné adrese a Náměstíčko nastudoval a hrál úlohy Bertranda a Astolfiho.
V sokolské koprodukční operní inscenaci Prodané nevěsty vytvořil mimořádně
přesvědčivým způsobem postavu Jeníka.


Petr Pilát, nar. 1942
Ochotnické divadlo T. J. Sokol Pyšely

Petr Pilát maturoval na Jedenáctileté střední škole v Benešově, poté
absolvoval studia oboru učitelství biologie a chemie pro střední školy na
přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1965), kde mu byl přiznán
titul Mgr. Celoživotně se zaměřil na práci s mladou generací – vyučoval chemii
a biologii na gymnáziu v Benešově, kde se roku 1990 stal zástupcem ředitele.
V této funkci působil až do odchodu na odpočinek.
Po vzniku Spolku dobrovolných ochotnických liboherců v Pyšelích v roce 2003
vstoupil velmi úspěšně na prkna sokolského amatérského divadla, kde nastudoval
a nabídl výrazné postavy Dovypravěče v Malovaném na skle, Pavla Russu
v Křídlech našeho mládí, Vypravěče v pásmu Víno, ženy a ... zpěvy sladké
Francie, Gérarda v komedii Na správné adrese a Fabricia Ritortiho
v Náměstíčku. Herecké zrání, muzikalitu, pěvecké schopnosti a komediální
talent pak uplatnil skvělým způsobem v koprodukční operní inscenaci Prodané
nevěsty, v níž vzorově vytvořil postavu dohazovače Kecala.


Tereza Růžičková, nar. 1989
Ochotnické divadlo T. J. Sokol Pyšely a pěvecký sbor Gaudium Praha

Tato rodačka z Ústí nad Labem je členkou a sólistkou smíšeného pěveckého sboru
Gaudium Praha I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a T. J. Sokol Praha –
Královské Vinohrady, jakož i pěvkyní a herečkou Ochotnického divadla T. J.
Sokol v Pyšelích.
Od svých šesti let působila ve sboru Radost Praha při Základní umělecké škole
v Šimáčkově ulici, jehož koncertní sbor vedl sbormistr ing. Vladimír Souček.
V téže umělecké škole tříbila také sólový zpěv u profesorky Markéty Dzunevy.
Po studiu na gymnáziu byla v roce 2008 přijata na pražskou konzervatoř, kde
nyní ukončuje čtvrtý ročník v oboru klasického zpěvu u profesorky Zuzany
Lászlóové. Vedle studia na konzervatoři působí v několika komorních hudebních
tělesech, ať už vokálních či instrumentálních s vokálním doprovodem, hostuje
ve Spolku dobrovolných ochotnických liboherců T. J. Sokol Pyšely, spolupracuje s Hudební
fakultou AMU v Praze i se Státní operou Praha. Zpěv je její velkou vášní, a
ona sama doufá, že i v budoucnu jí bude dáno se tomuto krásnému povolání
věnovat. Mařenka v Prodané nevěstě, podaná s neodolatelným půvabem
a pěveckou jistotou, je její první velkou rolí na operní scéně.


Pavel Urban, nar. 1974
Ochotnické divadlo T. J. Sokol Pyšely a pěvecký sbor Gaudium Praha

Pavel Urban se narodil roku 1974 v Praze. Je členem a sólistou smíšeného
pěveckého sboru Gaudium Praha I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a T. J.
Sokol Praha – Královské Vinohrady, a též hercem a pěvcem Spolku dobrovolných
ochotnických liboherců T. J. Sokol v Pyšelích.
Díky hudebnímu založení matky byl od útlého dětství – od šesti let – členem
Pražského dětského sboru pod vedením prof. Čestmíra Staška. Samostatně se
věnoval také hře na kytaru a na bicí nástroje. Po ukončení elektrotechnického
vzdělání pracuje jako systémový analytik v různých firmách, v současnosti v TV
Nova. Ve volném čase zpívá ve smíšeném pěveckém sboru Gaudium Praha, se kterým
pravidelně koncertuje po celé České republice i v zahraničí. Pro pěvecké a
nevšední herecké schopnosti byl vybrán pro roli Vaška v koprodukčním
nastudování Prodané nevěsty. Ačkoli šlo o jeho první divadelní úlohu, projevil
jejím podáním výjimečný talent a dosáhl tak velkého ohlasu, že proto přijal
nabídku i na další pěvecko-herecké role, z nichž na prvém místě stojí Jupiter
v Nebi na zemi. Souběžně se věnuje účinkování v souboru Divadlo a život pod
režijním vedením Milana Špaleho a činnosti v kapele Modrá synkopa, kde se
soustřeďuje na písničky Jaroslava Ježka ve speciálních aranžích. Věnuje se
také individuálnímu cestovaní po exotických zemích. V posledních letech
navštívil Čínu, Peru, Nový Zéland a země Jihovýchodní Asie.

---

Karel Bříza, nar. 1948
DS J. N. Štěpánek Chrudim
Navrhuje: OSDO

Loutky v devíti letech, "velké" divadlo od dvanácti let s pauzou na studia a
vojnu - to je Karel Bříza, herec malých i větších rolí v pohádkách i v hrách
pro dospělé, hlavně v komediích, ale i vážnějších kusech.
Skoro pro všechny inscenace chrudimských ochotníků vybírá a stříhá muziku,
pomáhá při výrobě kulis, před vynálezem digitální fotografie se staral o
fotodokumentaci představení, nyní z představení pořizuje videonahrávky.
Po režisérském kursu absolvoval též režijní a dramaturgické pokusy, které
v poslední době už převažují nad hraním.
Není sběratelem cen, i když na pár z nich je hrdý – např. ocenění za výběr
písniček V W v Rajském ostrově, cena za nejlepší ženský výkon v jím
režírovaném monodramatu Před půlnocí, a tak by bylo možné pokračovat.
Je představitelem amatérského divadla ve všech jeho podobách a složkách a je
mu plně oddaný.

Formulace ocenění: za celoživotní práci pro amatérské divadlo v Chrudimi a
regionu Pardubického kraje a nikdy nekončící lásku k divadlu
Místo udělení: v Chrudimi při některém představení amatérského divadla

---

Zina Hošková, nar. 1962
DS Dráček Brno
Navrhuje: SČDO a SAL

Zina Hošková se již od svého mládí věnovala divadlu. Ve škole pracovala s
pionýrským oddílem Šipka se zaměřením "mladý divadelník". V roce 1984
nastoupila jako učitelka na ZŠ v Plané u Mariánských Lázní, kde vedla
dramatický kroužek. S ním nastudovala několik pásem a autorskou pohádku Čertův
švagr. Po přestěhování do Zbirohu v roce 1992 nastoupila zde jako učitelka ZŠ
a současně vedla dramatický odbor na ZUŠ. Také se jí podařilo obnovit činnost
tamějšího amatérského divadla, kde se autorsky i režijně podílela na
představeních Čert a Káča, Vodnická panenka aj.
Roku 1996 se s manželem přestěhovala do Brna, kde začala učit na ZŠ Jana
Babáka a tam také učit dramatickou výchovu a vést dramatický kroužek.
Pravidelně připravuje děti na soutěž monologů a dialogů Kandrdásek a každý rok
s dětmi připravuje divadelní představení pro MŠ a rodiče (Čert a Káča, Za
zvířátky do pohádky, Popelka a další).
Od roku 1997 je členkou Divadla Dráček, kde hraje a také se autorsky podílí na
několika pohádkách. Se souborem se účastní přehlídek ve Žďáru nad Sázavou, kde
získala několik ocenění (2003 diplom za roli Písklete, 2004 cena dětského
diváka za roli princezny Meruňky, 2006 cena za herecký výkon v inscenaci Jak
Kašpárek naučil čerty zpívat).
V roce 2007 jí byl udělen Zlatý odznak SČDO za obětavou a vzornou práci ve
prospěch svazu. Od poslední oblastní konference SČDO v roce 2009 je aktivní
členkou předsednictva oblasti Jižní Morava. Stále se velmi aktivně věnuje
práci s dětmi a mládeží.
Udělení Zlatého odznaku J. K. Tyla jí bylo navrženo také s ohledem na životní
jubileum 50 let.

Formulace ocenění: za dlouholetou vynikající práci s dětmi a mládeží v oblasti ochotnického divadla
Místo udělení: Jarní sešlost Boleradice

---

Jaromír Kejzlar, nar. 1945
DS Domu kultury Krupka
Navrhuje: SČDO

JUDr. Jaromír Kejzlar se narodil 28. 5. 1945 v Kutné Hoře, rodina se však brzy
přestěhovala do Krupky - Unčína. Oba rodiče působili místním ochotnickém
souboru jako herci, otec později i jako režisér. Na jevišti se brzy ocitl i
Jaromír, nejprve v Jiráskově Vojnarce a pak už následovala řada dětských rolí
v pohádkách. První dospělou rolí byl v jeho sedmnácti letech alchymista Scotta
ve hře V W Golem. Dále účinkoval v hrách Mirandolina (Goldoni), Študáci a
kantoři (Žák), Lucerna (Jirásek) a Třírohý klobouk (Klicpera). V Molierově hře
Scapinova šibalství se už dočkal role titulní. 70. letech s příchodem
režisérky Jany Urbanové se Jaromír Kejzlar začal věnovat i přednesu poezie.
Účinkoval v řadě poetických pásem, z nichž nejúspěšnější byly Zpěvy sladké
Francie, kde se působil i jako zpěvák a kytarista. V pásmu Pokolení před
Petrem vystoupil i na národní přehlídce Wolkerův Prostějov.
V Divadelním souboru Domu kultury Krupka, jehož je téměř 40 let předsedou,
sehrál řadu významných rolí ve hrách Romeo, Julie a tma (Otčenášek), Zapomeňte
na Hérostrata (Gorin), Mladý muž a bílá velryba (Páral), Cesta Karla IV. do
Francie a zpět (Šotola), Bouře (Ostrovský), Hra na Otona (Jílek), Námluvy
(Čechov), Ženitba (Gogol), Kde kukačka hnízdo má (Wassermann), August August,
August (Kohout). Současně od roku 1986 účinkoval i v děčínských souborech ZK
Boletice, DS Březiny a Karel Čapek Děčín, kde účinkoval v řadě inscenací
zejména pod vedením nezapomenutelného Josefa Doležala.
Na JH 2004 se představil v zahajovacím představení Hadrián z Římsů V. K.
Klicpery, kterou uvedlo seskupení PŘINESLIH – Příležitostné nezávislé sdružení
liboherců (režie Fr. Klaška, herci z celé ČR).
Dnes Jaromír Kejzlar účinkuje v Krupce ve hře V. Havla Odcházení a v souboru
Čapek Děčín pod vedením Karly Vázlerové v Kapesních záhadách K. Čapka.
Od r. 1975 pracuje ve Svazu českých divadelních ochotníků, rok nato již jako
okresní funkcionář a po deseti letech v celostátních orgánech. V současné době
je místopředsedou Oblastního výboru České středohoří a členem sekretariátu
SČDO. Dále je vedoucím Klubu režisérů, který každoročně pořádá semináře na
Jiráskově Hronově a Krakonošově divadelním podzimu ve Vysokém nad Jizerou.
Řadu let působí též jako porotce na přehlídkách v Sadské, Josefově Dole a
dalších. Zejména ale zůstává věrný jevišti, na němž ztvárnil přes třicet
divadelních postav.

Formulace ocenění: za celoživotní přínos českému amatérskému divadlu
Místo udělení: Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou

---

Svatopluk Kouřil, nar. 1952
DS Dráček Brno
Navrhuje: SČDO a SAL

Svatopluk Kouřil je od roku 2008 členem Svazu českých divadelních ochotníků a
na oblastní konferenci svazu roku 2009 byl zvolen předsedou oblastní
organizace Jižní Morava.
V roce 1984 založil v Brně Divadlo Dráček, které se věnuje výhradně tvorbě pro
děti. S ním odehrál stovky představení po celé republice. Dodnes je jeho
vedoucím, režisérem i hercem. Je také autorem desítky původních divadelních
her a dramatizací. Se souborem se podvakrát zúčastnil celostátní přehlídky
divadla "Dospělí dětem" Popelka Rakovník.
Od roku 1985 byl členem divadelní sekce, která organizovala přehlídky v
Bechyni. Aktivně spolupracuje na organizaci divadelních přehlídek v Brně,
Hodoníně, Žďáru nad Sázavou a Boleradicích (monology a dialogy, činoherní a
hudební divadlo, studentské divadlo, divadlo pro děti i venkovské divadlo), ať
už jako porotce či organizátor.
Na přehlídkách a dalších festivalech obdržel mnohá ocenění za herecké výkony,
autorskou tvorbu, práci s dětmi a pro děti.
Aktivně pracuje v SČDO - předsednictvo oblasti Jižní Morava.
Udělení Zlatého odznaku J. K. Tyla mu bylo navrženo také s ohledem na životní
jubileum 60 let.

Formulace ocenění: za dlouholetý přínos české dramatické tvorbě pro děti a další významné působení v ochotnickém divadle
Místo udělení: Jarní sešlost Boleradice

---

Jiřina Mejzlíková, nar. 1934
Divadlo Exil Pardubice
Navrhuje: VSVD

Jiřina Mejzlíková začala s divadlem už jako jedenáctiletá školačka
v přeloučské Záložně. Po skončení zdravotnické školy a nástupu do pardubické
nemocnice začala hrát v tehdejším spolku ochotníků pod vedením primáře dr.
Stuchlíka, který velmi úzce spolupracoval s Východočeským divadlem Pardubice.
Pauzu od divadla si dala pouze během mateřské dovolené. Poté nastoupila do
Divadla mládeže, působícího na Hronovické scéně v Pardubicích. Poté její kroky
vedly do souboru Sokola Lázně Bohdaneč a dále do souboru Kulturního domu
Dubina v Pardubicích. Spolupracovala s režisérem Vladimírem Dvořákem, později
s Vladimírem Linduškou v Kulturním domě Dukla. Nutno ještě dodat, že když
Jiřina Mejzlíková pověsila na hřebík práci zdravotní sestry, našla si divadlo
i v profesním životě, když pracovala jako tajemnice souboru Východočeského
divadla. V době, kdy vzniklo Divadlo Exil, pozval ji ke spolupráci režisér
Petr Kouba. Jenom v něm Jiřina ztvárnila patnáct rolí, například Cilku
v Takové normální rodince, Ernu ve fekálním dramatu Prezidentky nebo
dobrosrdečnou Opalu v komedii Manžel pro Opalu. V současné době zkouší
inscenaci Rocker a dvě staré dámy, která bude mít premiéru začátkem května.
Jiřina Mejzlíková za své role získala řadu čestných uznání a hereckých cen.

Formulace ocenění: za dlouhodobou práci pro amatérské divadlo a celoživotní
mistrovství na jevištích souborů na Pardubicku
Místo udělení: v pátek 5. května v Divadle Exil při premiéře inscenace Rocker a dvě staré dámy

---

Zdena Pávková, nar. 1933
Divadelní spolek Tyl Polička
Navrhuje: OSDO

Zdena Pávková se narodila v Poličce jako páté dítě místního muzikanta a
ochotníka Ladislava Antese. Ve škole ráda recitovala a byla členkou dětského
pěveckého sboru. Hrát divadlo začala ve 4. třídě, a to pohádku Dvě Maryčky,
kde hrála jednu z titulních rolí. Na jevišti se trvale objevuje od roku 1955,
kdy hrála ve hře Půlnoční vlak. Od té doby láska k divadlu zvítězila a
prakticky nebylo ochotnické hry v Poličce, které by se Zdena neúčastnila. Jako
ty, na které se nezapomnělo, jmenujme: Na letním bytě, Strýček Váňa, Tartuffe,
Úklady a láska, Padělek, Liška a hrozny, Loupežník, Jsou živí – zpívají,
Příliš Štědrý večer, Tvrdohlavá žena, Lucerna, Anežka, Strakonický dudák,
Výslech po italsku, Dalskabáty, Měsíc nad řekou, Babička, Každý něco pro
vlast, Jak je důležité míti Filipa, Těžká Barbora... Pokud se neúčastnila
herecky, tedy alespoň jako inspice a podobně. Hrát divadlo pro ni bylo vždy
velkou ctí, radostí a všechny role přijímala s pokorou a zodpovědností.

Formulace ocenění: za celoživotní vynikající hereckou činnost a nikdy
nekončící lásku k divadlu
Místo udělení: některé podzimní ochotnické představení v Poličce

---

Milada Pavlasová, nar. 1949
DS Eduarda Vojana Brněnec
Navrhuje: VSVD

Milada Pavlasová (Míla, jak ji všichni bez ohledu na věk říkají, protože nemá
ráda, když jí někdo vyká) je herečkou, režisérkou a vedoucí souboru Eduarda
Vojana Brněnec a ředitelkou přehlídky Sněhový Brněnec. Na poli amatérského
divadla působí od roku 1981, od té doby sehrála řadu rolí, např. Plajznerka
(Dalskabáty, hříšná ves, 1981), Kordula (Strakonický dudák, 1985), Háta (Drak
je drak, 1989), Barbora Štětivcová (Na tý louce zelený, 1991), spisovatelka
Bakerová (Motýli, 2005), Lízalka (Maryša, 2007), Trčková (Světáci, 2010) a
další, jako režisérka nastudovala inscenace Toulavý kufr (1982), Dovolená
s rizikem (1993), Krakonošova zahrada (1996), Monsieur Amedée (1999),
nejnověji Komunismus (březen 2012).
Od 90. let je vedoucí souboru, od r. 2004 řídí tým, který pořádá regionální
divadelní přehlídku Pardubického kraje, Sněhový Brněnec, která má statut
licencované postupové přehlídky na Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad
Jizerou.
Na Sněhovém Brněnci získala čestná uznání za herecký výkon v roli Bakerové
(Motýli) a Lízalky (Maryša), je držitelkou čestného uznání za herecký výkon na
Krakonošově divadelním podzimu 2008 (Lízalka v Maryše) a v její režii získal
soubor cenu diváka Krakonošova divadelního podzimu 1999 (Monsieur Amedée).

Formulace ocenění: za dlouholetou úspěšnou hereckou a režijní práci, výchovu
mladé herecké generace a významný podíl na organizaci krajských postupových
přehlídek
Místo udělení: 18. nebo 19. května při derniéře inscenace Maryši

---

Milan Vodehnal, nar. 1932
Divadlo Exil Pardubice
Navrhuje: VSVD

Milan Vodehnal, narozený před osmdesáti lety v Pardubicích, si první roli
odbyl jako patnáctiletý na prknech v Ústí nad Orlicí. A pak už šel z role do
role. Objevil se u spolků v Strašnicích u Rokycan, v Klášterci nad Orlicí, kde
také poprvé v roce 1959 režíroval. Putoval po jevištích ve Vamberku, Bílé
Vodě, pak jej osud zavedl do Pardubic. Hrál a režíroval na scéně v Hronovické,
v Kulturním domě Dukla, v Bohdanči. Když začal pracovat v zázemí
Východočeského divadla Pardubice, tu a tam si zahrál i po boku profesionálů.
Během třinácti zdejších inscenací se setkal s režiséry Gustavem Skálou,
Františkem Laurinem, Janou Kališovou nebo Jiřím Seydlerem.
V amatérském Divadle Exil se objevil v roce 2000. A hned začal pracovat jako
herec i režisér. Ani v 80 letech nesedí Milan doma se složenýma rukama. Jako
Goodman z Limonádového Joea s exiláky dokonce absolvoval řadu náročných
zájezdů. Zachovává si stále svou noblesu a k amatérskému divadlu přistupuje
jako profesionál.
Milan Vodehnal za své role získal řadu čestných uznání a hereckých cen.

Formulace ocenění: za dlouhodobou práci pro amatérské divadlo a celoživotní
herecké i režisérské mistrovství na jevištích souborů východních Čech
Místo udělení: v pátek 5. května v Divadle Exil při premiéře inscenace Rocker a dvě staré dámy

---

Jaroslav Vondruška, nar. 1946
DS Vojan Libice nad Cidlinou
Navrhuje: SČDO

Ing. Jaroslav Vondruška se věnuje amatérské divadelní činnosti již od útlého
dětství. V Divadelním souboru Vojan v Libici nad Cidlinou jako jeho zakladatel
působí od roku 1968. Po celou dobu svého členství v souboru zastává funkce
herce, režiséra, dramaturga, scénografa a rovněž vedoucího souboru.
V letech 1978-80 absolvoval lidovou konzervatoř v oboru režie. Za dobu své
existence v souboru nastudoval 37 titulů, z nichž 24 režíroval a ve 29
inscenacích hrál. Stál v čele organizování přehlídek okresních, krajských i
národní přehlídky FEMAD (14 let v Libici nad Cidlinou).
Je dlouholetým funkcionářem nejvyšších orgánů Svazu českých divadelních
ochotníků, v současné době je místopředsedou svazu. Dále pracuje jako člen
odborné rady ARTAMA, člen redakční rady časopisu Amatérská scéna a tajemník
odborné poroty národní přehlídky venkovských divadelních souborů Krakonošův
divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou.
Za práci režiséra a herce získal řadu čestných uznání a cen, je nositelem
Zlatého odznaku SČDO, Čestného uznání Václava Klimenta Klicpery a držitelem
ocenění ministerstva kultury Vzorný pracovník kultury.

Formulace ocenění: za dlouholetou aktivní činnost v ochotnickém divadle a
zásluhy o jeho rozvoj
Místo udělení: Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou 2012

---

Ladislav Vrabec, nar. 1937
Divadelní spolek Tyl Polička
Navrhuje: OSDO

Ing. Ladislav Vrabec působí v Divadelním spolku Tyl (dřívějším JKP) od
padesátých let, nejprve jako herec, později jako režisér. Své nadání zdědil po
svém otci, který působil v řadách ochotníků už v předválečném období.
V době vysokoškolských studií působil v Brně ve vojenském divadelním souboru.
Za své tehdejší herecké výkony obdržel řadu diplomů, z nichž nejvýznamnější je
diplom z celostátní přehlídky armádních souborů v Mariánských Lázních za roli
Petra van Dama ve hře Deník Anny Frankové.
Od počátku 60. let se kromě hraní věnuje i režii. K jeho posledním inscenacím
patří Anežka (2002), Jak je důležité míti Filipa (2006), Kat a blázen (2008 –
2009), Lucerna (2009), Těžká Barbora (2010 – 2011), poslední tři v režijní
spolupráci se Zdeňkem Trnkou.
Přítel Láďa je vůdčí režisérskou osobností ve spolku, divadlem žije i dýchá.
Především díky němu zůstala zachována kontinuita ochotnické činnosti a kvalita
představení souboru se drží na dosažené úrovni. Za svůj život režijně
nastudoval dvacítku představení a ve třiceti hrál, což jsou čísla, která o něm
vypoví víc, než jakékoliv povídání. Vyjmenovat všechny jeho role a režisérské
počiny by zabralo víc místa, než unese tento dokument.

Formulace ocenění: za celoživotní organizátorskou, režijní a hereckou činnost
v ochotnickém divadle
Místo udělení: jedno z podzimních představení v rámci abonentního cyklu
v Tylově domě v Poličce