ZEMANČÍKOVÁ, Alena: Hodnocení přehlídky NA HRANĚ – Plasy 2012. AS 3/2012, s. 47.
Hodnocení přehlídky NA HRANĚ – Plasy 2012
Přehlídka představila výsledky práce dramatické výchovy, středoškolských souborů, vysokoškolského seskupení, dílko zcela nezávislé dvojice, divadelně-hudební mezinárodní projekt i inscenaci činoherního textu klasickými prostředky.
Tento ročník přehlídky přinesl řadu nových textů, vyslovujících se k současné situaci „města i světa“, uznávaného Viliama Klimáčka inscenovaly dokonce dva soubory, další dva (Příbram a Aš) objevily texty s generačním tématem. Zajímavým příspěvkem byly dvě poněkud anachronické, byť aktualizované inscenace souboru z Hop-Hop ZUŠ z Ostrova u Karlových Varů, kde se výborná herecká vybavenost a souhra souboru stala až samoúčelem a se sdělením se nejen minula, ale dokonce šla i proti němu. Objevily se sympatické, ale nedozkoušené nebo bezradné inscenace s nadějí na pokračování v tvorbě. Některé inscenace působily jako skici.
Nejvýše oceněny byly inscenace zřetelně reflektující nejen realitu zobrazovaného příběhu, ale i regionu a situace, v níž soubor pracuje (Karlovy Vary, Aš). Letošní ročník postrádal výraznější experiment, ale i v prostředcích vyrovnaný, dotažený tvar s jasným záměrem a velkou ambicí.
Díky nově otevřené kavárně na cestě mezi klášterem a kinem se letos podařilo mít příjemný prostor pro diskuse o inscenacích, které – asi také díky tomu – byly hojně navštívené a živé.
Je třeba ale také připomenout, že podmínky, v nichž se přehlídka koná, nejsou úplně vyhovující, sál kina ani prostor kláštera nejsou divadelními sály a nemohou vyhovět potřebám inscenací. Všichni – soubory i lektoři – se s tím snažili vyrovnat, výborně pracoval technický servis, díky němuž se dařilo dodržet harmonogram. To vše je však výsledkem zejména dobré vůle a pevného zdraví účastníků, objektivně je nápadné, že přehlídka by potřebovala víc financí a lepší zázemí.
Charakter přehlídky Na hraně je silně určen potřebou být spolu, soubory neodjíždějí, vzájemně se sledují a přátelsky konfrontují. Vzniká tak jakási amatérská soudržná kulturní alternativa, z níž ovšem vychází řada osobností do „velkého“ kulturního světa profesionálního divadla, médií, literatury i školství (včetně univerzitního). Podfinancovanost až chudoba tohoto tvůrčího prostředí je to, co bylo na letošní přehlídce nejvíc „na hraně“.
Alena Zemančíková
Přehlídka představila výsledky práce dramatické výchovy, středoškolských souborů, vysokoškolského seskupení, dílko zcela nezávislé dvojice, divadelně-hudební mezinárodní projekt i inscenaci činoherního textu klasickými prostředky.
Tento ročník přehlídky přinesl řadu nových textů, vyslovujících se k současné situaci „města i světa“, uznávaného Viliama Klimáčka inscenovaly dokonce dva soubory, další dva (Příbram a Aš) objevily texty s generačním tématem. Zajímavým příspěvkem byly dvě poněkud anachronické, byť aktualizované inscenace souboru z Hop-Hop ZUŠ z Ostrova u Karlových Varů, kde se výborná herecká vybavenost a souhra souboru stala až samoúčelem a se sdělením se nejen minula, ale dokonce šla i proti němu. Objevily se sympatické, ale nedozkoušené nebo bezradné inscenace s nadějí na pokračování v tvorbě. Některé inscenace působily jako skici.
Nejvýše oceněny byly inscenace zřetelně reflektující nejen realitu zobrazovaného příběhu, ale i regionu a situace, v níž soubor pracuje (Karlovy Vary, Aš). Letošní ročník postrádal výraznější experiment, ale i v prostředcích vyrovnaný, dotažený tvar s jasným záměrem a velkou ambicí.
Díky nově otevřené kavárně na cestě mezi klášterem a kinem se letos podařilo mít příjemný prostor pro diskuse o inscenacích, které – asi také díky tomu – byly hojně navštívené a živé.
Je třeba ale také připomenout, že podmínky, v nichž se přehlídka koná, nejsou úplně vyhovující, sál kina ani prostor kláštera nejsou divadelními sály a nemohou vyhovět potřebám inscenací. Všichni – soubory i lektoři – se s tím snažili vyrovnat, výborně pracoval technický servis, díky němuž se dařilo dodržet harmonogram. To vše je však výsledkem zejména dobré vůle a pevného zdraví účastníků, objektivně je nápadné, že přehlídka by potřebovala víc financí a lepší zázemí.
Charakter přehlídky Na hraně je silně určen potřebou být spolu, soubory neodjíždějí, vzájemně se sledují a přátelsky konfrontují. Vzniká tak jakási amatérská soudržná kulturní alternativa, z níž ovšem vychází řada osobností do „velkého“ kulturního světa profesionálního divadla, médií, literatury i školství (včetně univerzitního). Podfinancovanost až chudoba tohoto tvůrčího prostředí je to, co bylo na letošní přehlídce nejvíc „na hraně“.
Alena Zemančíková
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.