ČESKÁ LOUTKA - publikace - Tajemství loutek, recenze Reflex, 2011
Kniha Česká loutka, kterou nedávno vydalo nakladatelství KANT, je výborným příkladem, jak se dá spojit odborný a populární přístup. Málokdy se totiž povede, aby knížka, jež má badatelské ambice, zaujala stejně tak "insidery" jako lidi vstupující do daného fenoménu bez předchozí hlubší přípravy, ale toužící se dozvědět co nejvíce. Po výtvarné stránce pak mezi publikacemi zabývajícími se fenoménem loutkářství v období od konce osmnáctého století do začátku století jedenadvacátého stěží najdeme utěšenější dílo. Textovou část napsali Jaroslav Blecha a Pavel Jirásek. Rozsáhlé téma zpracovali ve třech základních kapitolách, kde vysvětlují proměny, jimiž loutkové divadlo a jeho tvůrci prošli. Nejprve se zabývají loutkami kočovných marionetářů, potom rodinným loutkovým divadlem a závěrečný oddíl je věnován tvůrcům loutek z řad umělců, kteří se jimi hojně zabývali v minulém století. Z okruhu výtvarníků - ačkoliv to vesměs neměli jako svůj hlavní obor - jsou představeny například kreace malíře a grafika Josefa Váchala, architekta Jiřího Krohy, designéra Ladislava Sutnara, ze současných umělců Milana Knížáka nebo Petra Nikla či Františka Skály.
V knize je zařazeno celkem dvě stě sedmdesát pět loutek. Všechny zdokumentoval fotograf Václav Jirásek - vůbec nejsou použity archív ní snímky, což je výjimečné a přispívá to k tomu, že publikaci vnímáme jako jeden ucelený příběh, a ne jako skladbu sesbíraných epizod. Drží pohromadě, každá stránka má svou vizuální kvalitu. Jirásek jednotlivé "kusy" nenásilně aranžoval, nasvěcoval, snažil se vystihnout jejich charakter, protože loutky se vyznačují tím, že vždy s příznačnou nadsázkou zastupují určitý lidský typ. Na straně třináct se píše: "Loutka nenapodobuje člověka, ale nahrazuje jej." Ačkoliv jsou fotografie komponované se zřetelem na jejich estetické vyznění, můžeme z nich pochopit také to, jak jsou konstruovány, jaká technika umožňovala jejich pohyb. Kniha ukazuje, že loutky v sobě mají něco neobyčejně vzrušujícího, bizarního a tajemného, něco, co jiné artefakty postrádají.
V knize je zařazeno celkem dvě stě sedmdesát pět loutek. Všechny zdokumentoval fotograf Václav Jirásek - vůbec nejsou použity archív ní snímky, což je výjimečné a přispívá to k tomu, že publikaci vnímáme jako jeden ucelený příběh, a ne jako skladbu sesbíraných epizod. Drží pohromadě, každá stránka má svou vizuální kvalitu. Jirásek jednotlivé "kusy" nenásilně aranžoval, nasvěcoval, snažil se vystihnout jejich charakter, protože loutky se vyznačují tím, že vždy s příznačnou nadsázkou zastupují určitý lidský typ. Na straně třináct se píše: "Loutka nenapodobuje člověka, ale nahrazuje jej." Ačkoliv jsou fotografie komponované se zřetelem na jejich estetické vyznění, můžeme z nich pochopit také to, jak jsou konstruovány, jaká technika umožňovala jejich pohyb. Kniha ukazuje, že loutky v sobě mají něco neobyčejně vzrušujícího, bizarního a tajemného, něco, co jiné artefakty postrádají.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.