RICHTER, Luděk: Svitavy, Dětská scéna 2012 – Recenze – Malý Alenáš. Deník Dětské scény, č. 5, str. 110–111, 13. 6. 2012
Zatímbezejména, Gymnázium Františka Křižíka, Plzeň: Malý Alenáš
Malý Alenáš patří mezi velmi oblíbené inscenační předlohy souborů starších dětí a mládeže. Stálo by za sociologické zkoumání, nakolik je enormní obliba absurdních a nonsensových textů zejména u mladých odrazem zmatenosti a nesrozumitelnosti současného světa či naopak pokusem o únik z něj do svobody představivosti a fantazie, případně pramení z něčeho úplně jiného.
Buď jak buď u Vyskočilova textu je otázka, nakolik je vůbec divadelně přístupný a nakolik jde o text čistě literární. Malých Alenášů jsem viděl na divadle zhruba deset a nemohu říci, že by mě některý z nich přesvědčil o divadelní potenci této předlohy. Jeho hlavní kvalitou, s níž stojí a padá, je totiž hra se slovy, v nichž se představy proměňují snadno, rychle a plynule na základě využívání jejich druhých významů či jejich spojování do významů nových (jako třeba už v samotném titulu: malý, ale náš - Malý Alenáš). Divadlo je však založeno na konkrétnosti: „kohoutek“ v něm je buď kur, nebo vodovodní zařízení, a proměnit se z jednoho v druhé před očima diváků na základě použití druhého významu není tak nadné.
Krom toho, spočívá-li ono základní kouzlo ve hře slov a se slovy, co k nim lze přidat jevištně – v obraze a zvuku? Ilustrovat je nemá smysl a jak řečeno ani nejde. Zmnožovat je proměnami významů v obraze či zvuku znamená odvádět pozornost od souvislostí předlohy, které začínají být až nesrozumitelné. Tu a tam lze použít principu doslovného výkladu slov, jak to Plzeňští vtipně činí při líčení, kterak Malý Alenáš padl do oka mouše; ale to je princip atomizování jednotlivostí, který zbržďuje děj.
Inscenace je poměrně nepřehledná, co do stavby poněkud monotónní, v temporytmu mdlá a v působení zdlouhavá. Věřím, že při premiéře či brzy po ní, kdy byli herci ještě rozechvělí vzrušením z nejistoty, mohla inscenace působit autenticky a živě. Ale jak už to tak bývá, tam, kde chybí pevný základ, závisí její působivost jen a jen na momentální náladě, která jednou je a jindy ne, či na jiné nahodilosti, na níž je těžko spoléhat.
Malý Alenáš patří mezi velmi oblíbené inscenační předlohy souborů starších dětí a mládeže. Stálo by za sociologické zkoumání, nakolik je enormní obliba absurdních a nonsensových textů zejména u mladých odrazem zmatenosti a nesrozumitelnosti současného světa či naopak pokusem o únik z něj do svobody představivosti a fantazie, případně pramení z něčeho úplně jiného.
Buď jak buď u Vyskočilova textu je otázka, nakolik je vůbec divadelně přístupný a nakolik jde o text čistě literární. Malých Alenášů jsem viděl na divadle zhruba deset a nemohu říci, že by mě některý z nich přesvědčil o divadelní potenci této předlohy. Jeho hlavní kvalitou, s níž stojí a padá, je totiž hra se slovy, v nichž se představy proměňují snadno, rychle a plynule na základě využívání jejich druhých významů či jejich spojování do významů nových (jako třeba už v samotném titulu: malý, ale náš - Malý Alenáš). Divadlo je však založeno na konkrétnosti: „kohoutek“ v něm je buď kur, nebo vodovodní zařízení, a proměnit se z jednoho v druhé před očima diváků na základě použití druhého významu není tak nadné.
Krom toho, spočívá-li ono základní kouzlo ve hře slov a se slovy, co k nim lze přidat jevištně – v obraze a zvuku? Ilustrovat je nemá smysl a jak řečeno ani nejde. Zmnožovat je proměnami významů v obraze či zvuku znamená odvádět pozornost od souvislostí předlohy, které začínají být až nesrozumitelné. Tu a tam lze použít principu doslovného výkladu slov, jak to Plzeňští vtipně činí při líčení, kterak Malý Alenáš padl do oka mouše; ale to je princip atomizování jednotlivostí, který zbržďuje děj.
Inscenace je poměrně nepřehledná, co do stavby poněkud monotónní, v temporytmu mdlá a v působení zdlouhavá. Věřím, že při premiéře či brzy po ní, kdy byli herci ještě rozechvělí vzrušením z nejistoty, mohla inscenace působit autenticky a živě. Ale jak už to tak bývá, tam, kde chybí pevný základ, závisí její působivost jen a jen na momentální náladě, která jednou je a jindy ne, či na jiné nahodilosti, na níž je těžko spoléhat.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.