RICHTER, Luděk: Svitavy, Dětská scéna 2012 - Recenze - Prolhaný Henry. Deník Dětské scény, č. 4., str. 91, 12.6.2012.
Bertíci, ZUŠ Žerotín Olomouc: Prolhaný Henry
Brian Jacques se v posledních patnácti letech stal jedním z nejinscenovanějších autorů divadla hraného dětmi díky elektrizujícímu napětí mezi realisticky podávanými tématy ze života současných dětí a fantaskními, bezmála pohádkovými motivy, vstupujícími do děje.
Udělat z příběhu o notoricky prolhaném Henrym grotesku, v níž lže už počurávající se (a mrckující) batole, či pohádku, v níž se archanděl Gabriel (v záhadném stříbřitém cylindru kabaretiéra) o Henryho sází s Luciferem, bere tomuto jiskření veškerou energii.
Problém je v tom, že se nepodařilo sdělit ani důvody Henryho potřeby lhát, ani jeho pozdější proměny. Henry lže, jak řečeno, od batolecího věku a přinejmenším od věku školního mu už věří nejvýše nová spolužačka, která ho ještě nezná. Henrymu to nikterak nevadí, a tak je jeho rozhodnutí zaprodat duši peklu za to, že všichni budou jeho lžím věřit, stejně málo zdůvodněné, jako o chvíli pozdější prohlášení, že už lhát nechce. Už vůbec nepochopitelné je, když ho anděl (ex machina) s právně i morálně pochybnými argumenty (smlouva nebyla podepsána krví a téměř negramotný ??? Henry ji ani nečetl) vyrve peklu ze spárů, načež Henry klidně pokračuje ve lhaní i vůči andělovi samotnému. V tom okamžiku nerozumím, o čem se vlastně hraje: o banálním faktu, že lhát se nemá? – když to vlastně nevadí???
Luděk Richter
Brian Jacques se v posledních patnácti letech stal jedním z nejinscenovanějších autorů divadla hraného dětmi díky elektrizujícímu napětí mezi realisticky podávanými tématy ze života současných dětí a fantaskními, bezmála pohádkovými motivy, vstupujícími do děje.
Udělat z příběhu o notoricky prolhaném Henrym grotesku, v níž lže už počurávající se (a mrckující) batole, či pohádku, v níž se archanděl Gabriel (v záhadném stříbřitém cylindru kabaretiéra) o Henryho sází s Luciferem, bere tomuto jiskření veškerou energii.
Problém je v tom, že se nepodařilo sdělit ani důvody Henryho potřeby lhát, ani jeho pozdější proměny. Henry lže, jak řečeno, od batolecího věku a přinejmenším od věku školního mu už věří nejvýše nová spolužačka, která ho ještě nezná. Henrymu to nikterak nevadí, a tak je jeho rozhodnutí zaprodat duši peklu za to, že všichni budou jeho lžím věřit, stejně málo zdůvodněné, jako o chvíli pozdější prohlášení, že už lhát nechce. Už vůbec nepochopitelné je, když ho anděl (ex machina) s právně i morálně pochybnými argumenty (smlouva nebyla podepsána krví a téměř negramotný ??? Henry ji ani nečetl) vyrve peklu ze spárů, načež Henry klidně pokračuje ve lhaní i vůči andělovi samotnému. V tom okamžiku nerozumím, o čem se vlastně hraje: o banálním faktu, že lhát se nemá? – když to vlastně nevadí???
Luděk Richter
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.