Mladá Boleslav, LD Jitřenka, DLS Kašpárek, JAK TO VŠECHNO ZAČALO
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
In 10 let loutkářských souborů DDM Na výstavišti, Mladá Boleslav
I když je historie loutkářských souborů relativně mladá, její začátek musíme hledat v minulém století. A jak už to v historii chodí, svou roli zde zahrály i náhody. Za poměrně dlouhou dobu mého působení v Domě dětí a mládeže jsem měla to štěstí, že se mi splnilo docela dost, na první pohled nerealizovatelných, snů. K jejich naplnění vždy přispěli pracovití kolegové a příznivci, kteří těmto vizím více či méně věřili.
Sen o divadle ležel dlouho v šuplíku mojí fantazie a vykukoval ven v podobě dramatického kroužku, který jsem vedla v Klubu na Zámku. Výrazněji pak už v podobě lekcí dramatické výchovy, jež se staly stěžejním obsahem činnosti tehdy nově vzniklého oddělení dramatické výchovy. Loutkové Pohádky z kufru, které hrály moje kolegyně Libuše Šolcová, Hana Pelantová a Míla Langrová pro děti z mateřských škol, byly dalším nakročením k divadelnímu oboru. Ale bohužel zůstalo jen u nakročení.
Další události ovlivnila shoda náhod a okolností:
Na jaře v roce 1998 se na loutkové divadlo JITŘENKA se sídlem v Brně snesla pohroma. Rozhodnutím tehdejšího Magistrátu města Brna bylo divadélko zrušeno. Loutky osiřely a tehdejší ředitelka divadla paní Pavla Foralová spolu se svým otcem panem Františkem Pískem pro loutky hledali nové působiště. Zejména pan František Písek, zakladatel a významný režisér divadla Jitřenka, si přál, aby se loutky dostaly opět k divákům. Některé inscenace našly útočiště v chrudimském Muzeu loutek a zbývající fundus čekal na svůj ortel, který v podobných situacích nebývá bohužel příliš příznivý.
Tehdy se obrátil pan Písek na svého dlouholetého kolegu Jaroslava Vidlaře s žádostí, aby našel pro tento fundus uplatnění. Onen kolega nedlouho před těmito událostmi našel odvahu vstoupit ve svazek manželský a za životní partnerku si vybral právě mne a stal se tak zároveň i občanem Mladé Boleslavi.
A shodou okolností se v DDM nacházel sál a jeviště, našly se i skromné skladové prostory, a tak se v parném létě stěhovala do Mladé Boleslavi první část výbavy. Ta hromada věcí se nevešla ani na kamion s přívěsem a zcela zaplnila velký sál Domu dětí doslova až ke stropu. Prázdniny byly tedy ve znamení přebírání, třídění a likvidování všeho nepotřebného. Loutky a rekvizity vzorně uloženy zůstaly v depozitáři a čekaly na svou chvíli.
Ta závisela na tom, zda se najde pokračovatel jejich života. V létě 1999 jsme dokončili stěhování zbývajícího uměleckého i provozního materiálu z Brna. Je pravda, že jsme zaslechli mnoho pochybovačných názorů na to, k čemu bude to „harampádí“ sloužit.
Kromě toho, že přivezeným nábytkem se vybavil KDM v Benátkách nad Jizerou, zdál se zbývající materiál momentálně přebytečný a představy ředitelky DDM o klasickém loutkovém divadle připadaly většině spolupracovníků jako neuskutečnitelné sny. Snad pro některé akce s dětmi by se mohly loutky použít jako dekorace.
Ale shodou okolností v Domě dětí v té době začínal pracovat divadelní kroužek vedený paní Vlastou Šléglovou. Působil v Bakově nad Jizerou, odkud také děti pocházely, a byl zaměřený na činoherní dramatickou tvořivost – ale troška naděje, že by je mohly loutky zaujmout, zde byla. Později uvidíme, jak důležitou roli tato skupina dětí sehrála.
A další náhoda:
Někdejší členka brněnského souboru JITŘENKA Martina Večeřová se provdala do Mladé Boleslavi a přišla na konkurz žadatelů o pracovní místo právě do DDM. Ucházela se o místo chovatelky na oddělení přírodovědy a to také získala. Při konkurzním pohovoru však vyšly najevo i její umělecké ambice. Na tuto informaci jsem byla nesmírně vnímavá a bylo mi hned jasné, kde jejích zkušeností využít. Myslím, že i pro ni bylo milým překvapením, když v novém působišti našla výpravu z inscenací, ve kterých sama hrála. A tak „žačka“ loutkářského barda Františka Píska dostala šanci pokračovat v jeho díle.
Mgr. Hana Vidlařová
emeritní ředitelka
DDM „Na Výstavišti“ Mladá Boleslav
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
In 10 let loutkářských souborů DDM Na výstavišti, Mladá Boleslav
I když je historie loutkářských souborů relativně mladá, její začátek musíme hledat v minulém století. A jak už to v historii chodí, svou roli zde zahrály i náhody. Za poměrně dlouhou dobu mého působení v Domě dětí a mládeže jsem měla to štěstí, že se mi splnilo docela dost, na první pohled nerealizovatelných, snů. K jejich naplnění vždy přispěli pracovití kolegové a příznivci, kteří těmto vizím více či méně věřili.
Sen o divadle ležel dlouho v šuplíku mojí fantazie a vykukoval ven v podobě dramatického kroužku, který jsem vedla v Klubu na Zámku. Výrazněji pak už v podobě lekcí dramatické výchovy, jež se staly stěžejním obsahem činnosti tehdy nově vzniklého oddělení dramatické výchovy. Loutkové Pohádky z kufru, které hrály moje kolegyně Libuše Šolcová, Hana Pelantová a Míla Langrová pro děti z mateřských škol, byly dalším nakročením k divadelnímu oboru. Ale bohužel zůstalo jen u nakročení.
Další události ovlivnila shoda náhod a okolností:
Na jaře v roce 1998 se na loutkové divadlo JITŘENKA se sídlem v Brně snesla pohroma. Rozhodnutím tehdejšího Magistrátu města Brna bylo divadélko zrušeno. Loutky osiřely a tehdejší ředitelka divadla paní Pavla Foralová spolu se svým otcem panem Františkem Pískem pro loutky hledali nové působiště. Zejména pan František Písek, zakladatel a významný režisér divadla Jitřenka, si přál, aby se loutky dostaly opět k divákům. Některé inscenace našly útočiště v chrudimském Muzeu loutek a zbývající fundus čekal na svůj ortel, který v podobných situacích nebývá bohužel příliš příznivý.
Tehdy se obrátil pan Písek na svého dlouholetého kolegu Jaroslava Vidlaře s žádostí, aby našel pro tento fundus uplatnění. Onen kolega nedlouho před těmito událostmi našel odvahu vstoupit ve svazek manželský a za životní partnerku si vybral právě mne a stal se tak zároveň i občanem Mladé Boleslavi.
A shodou okolností se v DDM nacházel sál a jeviště, našly se i skromné skladové prostory, a tak se v parném létě stěhovala do Mladé Boleslavi první část výbavy. Ta hromada věcí se nevešla ani na kamion s přívěsem a zcela zaplnila velký sál Domu dětí doslova až ke stropu. Prázdniny byly tedy ve znamení přebírání, třídění a likvidování všeho nepotřebného. Loutky a rekvizity vzorně uloženy zůstaly v depozitáři a čekaly na svou chvíli.
Ta závisela na tom, zda se najde pokračovatel jejich života. V létě 1999 jsme dokončili stěhování zbývajícího uměleckého i provozního materiálu z Brna. Je pravda, že jsme zaslechli mnoho pochybovačných názorů na to, k čemu bude to „harampádí“ sloužit.
Kromě toho, že přivezeným nábytkem se vybavil KDM v Benátkách nad Jizerou, zdál se zbývající materiál momentálně přebytečný a představy ředitelky DDM o klasickém loutkovém divadle připadaly většině spolupracovníků jako neuskutečnitelné sny. Snad pro některé akce s dětmi by se mohly loutky použít jako dekorace.
Ale shodou okolností v Domě dětí v té době začínal pracovat divadelní kroužek vedený paní Vlastou Šléglovou. Působil v Bakově nad Jizerou, odkud také děti pocházely, a byl zaměřený na činoherní dramatickou tvořivost – ale troška naděje, že by je mohly loutky zaujmout, zde byla. Později uvidíme, jak důležitou roli tato skupina dětí sehrála.
A další náhoda:
Někdejší členka brněnského souboru JITŘENKA Martina Večeřová se provdala do Mladé Boleslavi a přišla na konkurz žadatelů o pracovní místo právě do DDM. Ucházela se o místo chovatelky na oddělení přírodovědy a to také získala. Při konkurzním pohovoru však vyšly najevo i její umělecké ambice. Na tuto informaci jsem byla nesmírně vnímavá a bylo mi hned jasné, kde jejích zkušeností využít. Myslím, že i pro ni bylo milým překvapením, když v novém působišti našla výpravu z inscenací, ve kterých sama hrála. A tak „žačka“ loutkářského barda Františka Píska dostala šanci pokračovat v jeho díle.
Mgr. Hana Vidlařová
emeritní ředitelka
DDM „Na Výstavišti“ Mladá Boleslav
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.