DOUBRAVA, Jakub: Tartas Dobřany, postupová přehlídka dětského divadla pro plzeňský a karlovarský kraj – 20. - 22. 4. 2012. Deník Dětské scény, č. 0., str. 8 - 9, 8.6.2012.
Tartas Dobřany, postupová přehlídka dětského divadla pro plzeňský a Karlovarský kraj – 20. - 22. 4. 2012
Jako každoročně pořádalo občanské sdružení Johan ve spolupráci s NIPOS ARTAMA, s podporou ministerstva kultury, západočeského kraje a města Dobřany, ale hlavně v přátelských prostorách kulturního stánku Káčko, regionální přehlídku dětských divadelních, recitačních a loutkářských kolektivů. Bylo možno zhlédnout 13 inscenací různých žánrů (od muzikálového podání Noci na Karlštejně až po groteskovitě předvedené skeče v představení Klauniáda).
Různé způsoby práce i sdělení se projevovaly tu ve formě vycizelovaného pevného tvaru s jasnými konturami, pevnou formou i vedením nejmenších herců (Kocourek Modroočko, Pošťácká pohádka), tu v obrazově zajímavém rozpracovaném výtvarném divadle (Cesta do říše Agord), které samo bylo invenčně daleko zajímavější než plakátově působící knižní předloha Daniela Heviera. Práce některých pedagogů a jejich souborů směřuje k podívané s jasnými dílčími úkoly, důraz je kladen na svobodné autentické jednání malých herců (Kdo jsem?, Dívčí válka, Šalupa dobrodružství, Na kopřivu), k výsledné formě představení pak měla porota ještě několik připomínek či výzev pro budoucí práci (cíleněji připravit scénář, pracovat s tempem, rytmem či kontrasty, myslet i při procesu tvorby na diváka).
Někde vítězila forma nad sdělením, jinde sdělení jednoznačně přesáhlo jakoukoliv formu, ale důležité téma, vlastní dospívajícím protagonistům, prosakovalo téměř ve všech viděných představeních. Byla patrná touha najít si svou jedinečnou vlastní cestu v přehršli dění současného světa, v labyrintu vztahů, názorů a postojů.
Téma bojující dospívající jedinec ale i jedinec sám jako jedinečná osobnost versus masa či dav bylo klíčovým tématem hned tří viděných inscenací (Rósa, Sesterstvo aneb příběh z hobby kempu, Kudýš). V důsledku citlivého vedení a kolektivní autorské režie (která byla lektorským sborem vyzdvižena) v některých případech došlo k jistému naivnímu tónu či neujasněnému názoru, který z inscenací zazníval. Upřímnost a poctivost, s jakou přistoupily kolektivy k tomuto tématu, však ve výsledném vyznění převládla nad určitou disproporcí.
Jako nejvyváženější, nejautentičtější, invenčně bohaté, tvarem i formou čisté, křehké a s velikým osobním zaujetím odehrané představení porota ocenila inscenaci Malý Alenáš souboru Zatímbezejména z Plzně pod vedením Františka Kasky. Všichni diváci také ocenili jistou (ne však pietní) úctu k předloze a trefné vystižení humoru předlohy Ivana Vyskočila. Do širšího výběru na celostátní přehlídku byla doporučena Pošťácká pohádka souboru HOP-HOP z Ostrova.
Všichni „tartasící“ měli možnost vedle sebe vidět na jevišti soubory začínající i soubory mnoho let fungující pod zkušeným vedením pedagogů. Kouzlo celé přehlídky ale spočívalo ještě někde jinde, nad samotným programem a jednotlivými představeními. Byla to možnost setkávání a třídenní intenzivní spolužití všech účastníků. Věkový rozdíl členů souborů činil až deset let. Přátelská otevřená atmosféra vybízela ke vzájemné konfrontaci, sbírání zkušeností, všichni měli jedinečnou možnost tříbit si své názory a postoje k tématům jako svoboda, rozhodnost. Tato atmosféra právě umožňovala najít si to své jedinečné místo mezi všemi, podpořit osobnost a projev každého z účastníků.
K tomu sloužily i paralelně probíhající dílny různého zaměření (stínohra, středověk, staré pověsti české atd.), které vedli studenti Pedagogické fakulty Západočeské univerzity a které jsou již po několik let nedílnou součástí této přehlídky. Právě tam se všichni zúčastnění mohli potkávat a trochu jinak - osobněji se seznamovat, spolu si tvořit, diskutovat i všemožně „tartasit“. Zdá se, že Tartas jednoznačně přispívá nejen k rok od roku hojnější účasti plzeňského a karlovarského divadelního „potěru“ ale zasahuje nemalou měrou i do hloubi divadelního dění tohoto vzniklého a svébytně fungujícího podhoubí.
Jakub Doubrava
Inscenace Tartasu 2012:
Kocourek Modroočko – Divadýlko Strašidílko, Plzeň (ved. Anna Červená)
Kdo jsem? – NěKdy, Kdyně (ved. Dana Žáková)
Kudýš – Divadlo v KoŠi, Plzeň (ved. Ivana Loukotková)
Dívčí válka – BUDDETO!, Plzeň (ved. Michal Ston)
Pošťácká pohádka – HOP-HOP, Ostrov (ved. Irena Konývková)
Sesterstvo aneb příběh z Hobby kempu – Midliďky, Aš (ved. Pavla Hošková)
Říše Agord – Týnom Tánom, Klatovy (ved. Hana Švejdová)
Noc na Karlštejně – Karkulka, Chrást (ved. Jarmila Holátová)
Na kopřivu – Indiánky, Horažďovice (ved. Ivana Faltusová)
Rósa – Strašidla, Plzeň (ved. Anna Červená)
Malý Alenáš – jak se stal správcem snů – Zatímbezejména, Plzeň (ved. František Kaska)
Šalupa Dobrodružství – 2. středeční třída LDO Trnka, Plzeň (ved. Michal Ston)
Klauniáda – Bezmeni, Horažďovice (ved.Ivana Faltusová)
Jako každoročně pořádalo občanské sdružení Johan ve spolupráci s NIPOS ARTAMA, s podporou ministerstva kultury, západočeského kraje a města Dobřany, ale hlavně v přátelských prostorách kulturního stánku Káčko, regionální přehlídku dětských divadelních, recitačních a loutkářských kolektivů. Bylo možno zhlédnout 13 inscenací různých žánrů (od muzikálového podání Noci na Karlštejně až po groteskovitě předvedené skeče v představení Klauniáda).
Různé způsoby práce i sdělení se projevovaly tu ve formě vycizelovaného pevného tvaru s jasnými konturami, pevnou formou i vedením nejmenších herců (Kocourek Modroočko, Pošťácká pohádka), tu v obrazově zajímavém rozpracovaném výtvarném divadle (Cesta do říše Agord), které samo bylo invenčně daleko zajímavější než plakátově působící knižní předloha Daniela Heviera. Práce některých pedagogů a jejich souborů směřuje k podívané s jasnými dílčími úkoly, důraz je kladen na svobodné autentické jednání malých herců (Kdo jsem?, Dívčí válka, Šalupa dobrodružství, Na kopřivu), k výsledné formě představení pak měla porota ještě několik připomínek či výzev pro budoucí práci (cíleněji připravit scénář, pracovat s tempem, rytmem či kontrasty, myslet i při procesu tvorby na diváka).
Někde vítězila forma nad sdělením, jinde sdělení jednoznačně přesáhlo jakoukoliv formu, ale důležité téma, vlastní dospívajícím protagonistům, prosakovalo téměř ve všech viděných představeních. Byla patrná touha najít si svou jedinečnou vlastní cestu v přehršli dění současného světa, v labyrintu vztahů, názorů a postojů.
Téma bojující dospívající jedinec ale i jedinec sám jako jedinečná osobnost versus masa či dav bylo klíčovým tématem hned tří viděných inscenací (Rósa, Sesterstvo aneb příběh z hobby kempu, Kudýš). V důsledku citlivého vedení a kolektivní autorské režie (která byla lektorským sborem vyzdvižena) v některých případech došlo k jistému naivnímu tónu či neujasněnému názoru, který z inscenací zazníval. Upřímnost a poctivost, s jakou přistoupily kolektivy k tomuto tématu, však ve výsledném vyznění převládla nad určitou disproporcí.
Jako nejvyváženější, nejautentičtější, invenčně bohaté, tvarem i formou čisté, křehké a s velikým osobním zaujetím odehrané představení porota ocenila inscenaci Malý Alenáš souboru Zatímbezejména z Plzně pod vedením Františka Kasky. Všichni diváci také ocenili jistou (ne však pietní) úctu k předloze a trefné vystižení humoru předlohy Ivana Vyskočila. Do širšího výběru na celostátní přehlídku byla doporučena Pošťácká pohádka souboru HOP-HOP z Ostrova.
Všichni „tartasící“ měli možnost vedle sebe vidět na jevišti soubory začínající i soubory mnoho let fungující pod zkušeným vedením pedagogů. Kouzlo celé přehlídky ale spočívalo ještě někde jinde, nad samotným programem a jednotlivými představeními. Byla to možnost setkávání a třídenní intenzivní spolužití všech účastníků. Věkový rozdíl členů souborů činil až deset let. Přátelská otevřená atmosféra vybízela ke vzájemné konfrontaci, sbírání zkušeností, všichni měli jedinečnou možnost tříbit si své názory a postoje k tématům jako svoboda, rozhodnost. Tato atmosféra právě umožňovala najít si to své jedinečné místo mezi všemi, podpořit osobnost a projev každého z účastníků.
K tomu sloužily i paralelně probíhající dílny různého zaměření (stínohra, středověk, staré pověsti české atd.), které vedli studenti Pedagogické fakulty Západočeské univerzity a které jsou již po několik let nedílnou součástí této přehlídky. Právě tam se všichni zúčastnění mohli potkávat a trochu jinak - osobněji se seznamovat, spolu si tvořit, diskutovat i všemožně „tartasit“. Zdá se, že Tartas jednoznačně přispívá nejen k rok od roku hojnější účasti plzeňského a karlovarského divadelního „potěru“ ale zasahuje nemalou měrou i do hloubi divadelního dění tohoto vzniklého a svébytně fungujícího podhoubí.
Jakub Doubrava
Inscenace Tartasu 2012:
Kocourek Modroočko – Divadýlko Strašidílko, Plzeň (ved. Anna Červená)
Kdo jsem? – NěKdy, Kdyně (ved. Dana Žáková)
Kudýš – Divadlo v KoŠi, Plzeň (ved. Ivana Loukotková)
Dívčí válka – BUDDETO!, Plzeň (ved. Michal Ston)
Pošťácká pohádka – HOP-HOP, Ostrov (ved. Irena Konývková)
Sesterstvo aneb příběh z Hobby kempu – Midliďky, Aš (ved. Pavla Hošková)
Říše Agord – Týnom Tánom, Klatovy (ved. Hana Švejdová)
Noc na Karlštejně – Karkulka, Chrást (ved. Jarmila Holátová)
Na kopřivu – Indiánky, Horažďovice (ved. Ivana Faltusová)
Rósa – Strašidla, Plzeň (ved. Anna Červená)
Malý Alenáš – jak se stal správcem snů – Zatímbezejména, Plzeň (ved. František Kaska)
Šalupa Dobrodružství – 2. středeční třída LDO Trnka, Plzeň (ved. Michal Ston)
Klauniáda – Bezmeni, Horažďovice (ved.Ivana Faltusová)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.