Hořelice, pátrání po oponě, čl. kronikáře Karla Jonáše pro místní zpravodaj, červenec 2012 , inf. o autorovi hledané opony Václavu Hošťálkovi

Z pera kronikáře

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu zpracovává dokumentaci malovaných opon divadelních souborů. Toto středisko zjistilo, že v Hořelici existovala také taková opona, kterou maloval pan Hošťálek pro divadelní spolek Pokrok v roce 1919. Žádné jiné informace středisko nemá, ale snaží se zjistit její osudy. Údajně zobrazuje náves v Hořelici. Z dostupných pramenů a z rozhovoru s dosud žijící dcerou pana Hošťálka se mi podařilo zjistit tato fakta.
Podle zápisů v kronice obce Hořelice byl v roce 1919 založen ochotnický divadelní spolek Pokrok, o jehož založení se zasloužili pánové Alois Šantora, Bohumil Macháček a také Václav Hošťálek. Posledně jmenovaný byl povoláním malíř pokojů a písma a měl hodně blízko k malování. Začal malovat kulisy k divadelním hrám a na oponu namaloval hořelickou náves (kostel Stětí sv. Jana Křtitele a obecnou školu). Dosud žijící tehdejší ochotníci si na tuto oponu pamatují a dodávají, že měli uprostřed udělanou dírku, aby viděli do hlediště, kolik přišlo lidí.
To jsou poslední zprávy, které o oponě existují. Fotografie se bohužel žádné nedochovaly. Pan Václav Hošťálek, autor opony, se narodil 1. září 1898. Při přípravě divadelního představení „Na statku a v chaloupce'', které sám režíroval, se poznal se svojí budoucí manželkou Marií Chalupovou, narozenou 19. ledna 1901 a v roce 1920 se vzali. Václav Hošťálek pocházel ze šesti dětí, sám pak měl dvě, staršího syna a o deset let mladší dceru. Bydleli v Hořelici v pronajatém domě s tím, že by ho v pozdější době odkoupili. To se mu nepovedlo, a tak se s rodinou přestěhoval do tehdy ještě sousední obce Dušníky. Protože se nepohodl se členy souboru Pokrok, přešel do divadelního souboru J.K. Tyl, který působil v restauraci U Červenků pod Homolí. Začal malovat kulisy i zde v divadle a stal se i vynikajícím nápovědou. V místě bydliště maloval i firmy obchodů. Známé byly především obchod s potravinami pana Svobody a papírnictví pana Kreuzera, kde namaloval i malé postavičky. Největší ranou pro pana Hošťálka bylo znárodnění jeho živnosti, což se projevilo především na jeho zdraví. Od roku 1964 pracoval ještě u Pražského stavebního podniku, který dostal mimořádnou zakázku, vymalovat Pražský hrad. Musel pracovat mnoho let, nebyl penzijně pojištěn a měl jen hodně malý důchod. Po těžké nemoci v roce 1969 zemřel.
Rozhodl jsem se uveřejnit tento článek v časopise Život v Rudné, protože stále mezi námi žijí starší občané, kteří by si mohli něco z historie divadelního spolku pamatovat a podělit se s námi o svoje vzpomínky. Dost možná, že někdo o malované oponě něco ví. Já jsem se pokoušel získat povolení od současného majitele restaurace Na Staré v Hořelici k prohlídce půdních prostor, ale zatím bezvýsledně. Pokud někdo nějaké informace o této věci máte, sdělte je, prosím, písemně nebo ústně kronikáři.

Karel Jonáš, kronikář
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':