OPLATKOVÁ REZKOVÁ, Kateřina: Dětská scéna 2012 Stochov - 21. – 22. 4. 2012 - Kohout světapán. Deník Dětské scény, č. 0., str. 6, 8.6.2012.
Divadelní Kroužek Paraplíčko (loutkové), Labyrint, SVČ Kladno – Kohout světapán
Kladenský soubor Paraplíčko patří mezi tradiční účastníky přehlídky a prezentuje se vesměs klasickými pohádkami v loutkovém pojetí. Letos sáhl jeho vedoucí po látce velmi frekventované a hojně inscenované – loutkové hře z totalitního období Kohout světapán. Jako hlavní divadelní prostředek zvolil soubor (stejně jako v minulých letech) plošné loutky upevněné na květináčích. A právě nakládání s těmito loutkami se v průběhu inscenace ukázalo jako problematické – jejich používání bylo často nefunkční a odporovalo zvolenému typu. Loutkoherci nezřídka natáčeli plošné loutky profilem k divákům, neobratně s nimi manipulovali tak, že odhalovali vnitřky květináčů apod. Zásadním problémem se také ukázalo nevyjasněné téma celé hry – zatímco v původním scénáři souhlasně s dobově poplatným trendem líný a despotický kohout vlastně umírá („Kdo nepracuje, ať nejí!“), soubor znejistil diváka nekonkrétním mudrováním kohouta o možném hledání jiných naivních slepic. Otázky vzbudilo i finále, kdy slunce vycházející i bez kohoutova zpěvu vlastně nevyšlo (respektive se neobjevila loutka, která ztvárňovala slunce na počátku hry). Ani další inscenační prvky (používání zbytečného mikroportu, vtíravá filmová hudba, tanec hvězd na nebi, estrádní zpěv) také příliš nepřispěly ke vkusu a úrovni představení.
Kladenský soubor Paraplíčko patří mezi tradiční účastníky přehlídky a prezentuje se vesměs klasickými pohádkami v loutkovém pojetí. Letos sáhl jeho vedoucí po látce velmi frekventované a hojně inscenované – loutkové hře z totalitního období Kohout světapán. Jako hlavní divadelní prostředek zvolil soubor (stejně jako v minulých letech) plošné loutky upevněné na květináčích. A právě nakládání s těmito loutkami se v průběhu inscenace ukázalo jako problematické – jejich používání bylo často nefunkční a odporovalo zvolenému typu. Loutkoherci nezřídka natáčeli plošné loutky profilem k divákům, neobratně s nimi manipulovali tak, že odhalovali vnitřky květináčů apod. Zásadním problémem se také ukázalo nevyjasněné téma celé hry – zatímco v původním scénáři souhlasně s dobově poplatným trendem líný a despotický kohout vlastně umírá („Kdo nepracuje, ať nejí!“), soubor znejistil diváka nekonkrétním mudrováním kohouta o možném hledání jiných naivních slepic. Otázky vzbudilo i finále, kdy slunce vycházející i bez kohoutova zpěvu vlastně nevyšlo (respektive se neobjevila loutka, která ztvárňovala slunce na počátku hry). Ani další inscenační prvky (používání zbytečného mikroportu, vtíravá filmová hudba, tanec hvězd na nebi, estrádní zpěv) také příliš nepřispěly ke vkusu a úrovni představení.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.