OPLATKOVÁ REZKOVÁ, Kateřina: Dětská scéna 2012 Stochov - 21. – 22. 4. 2012 - Tam, kde žijí divočiny. Deník Dětské scény, č. 0., str. 6, 8.6.2012. (viz
LDO ZUŠ Rakovník II. - Tam, kde žijí divočiny
Druhým představením rakovnického souboru byla dramatizace známého a dětskými soubory hojně inscenovaného textu Maurice Sendaka „Tam, kde žijí divočiny.“ Ačkoliv se jedná o velmi krátký tvar, text nabízí mnoho příležitostí k rozehrávání nosných situací a přináší pro děti aktuální a atraktivní téma zlobení. Vedoucí souboru zvolila tentokrát jednotné a funkční inscenační prostředky – nábytek v Maxově pokoji byl ztvárněn těly dětí, byla využita jedna plošná loutka lodě (nakládání s ní by však ještě bylo potřeba zpřesnit). Taktéž obsazení hlavní role nejmladším chlapcem představovalo klad inscenace. Největším problémem se ukázalo nedostatečné vybudování motivů nezbytných pro pravdivé jednání postav a řešení situací (nejasný vztah Maxe s matkou, nedostatečně nastolený problém v podobě Maxova zlobení, málo uvěřitelný závěr). Zvláště pak se jako málo motivovaný jevil důvod Maxova odplutí z ostrova – proč vlastně Max opouští lákavé zlobení a zatouží po domově. Touto nedotažeností se tak tříští téma celého příběhu i poučení pro Maxe i ostatní děti. Závěrem však nutno konstatovat, že vedoucí souboru si problematické rysy obou inscenací uvědomuje a soubor má nesporné předpoklady pro další úspěšný rozvoj.
Druhým představením rakovnického souboru byla dramatizace známého a dětskými soubory hojně inscenovaného textu Maurice Sendaka „Tam, kde žijí divočiny.“ Ačkoliv se jedná o velmi krátký tvar, text nabízí mnoho příležitostí k rozehrávání nosných situací a přináší pro děti aktuální a atraktivní téma zlobení. Vedoucí souboru zvolila tentokrát jednotné a funkční inscenační prostředky – nábytek v Maxově pokoji byl ztvárněn těly dětí, byla využita jedna plošná loutka lodě (nakládání s ní by však ještě bylo potřeba zpřesnit). Taktéž obsazení hlavní role nejmladším chlapcem představovalo klad inscenace. Největším problémem se ukázalo nedostatečné vybudování motivů nezbytných pro pravdivé jednání postav a řešení situací (nejasný vztah Maxe s matkou, nedostatečně nastolený problém v podobě Maxova zlobení, málo uvěřitelný závěr). Zvláště pak se jako málo motivovaný jevil důvod Maxova odplutí z ostrova – proč vlastně Max opouští lákavé zlobení a zatouží po domově. Touto nedotažeností se tak tříští téma celého příběhu i poučení pro Maxe i ostatní děti. Závěrem však nutno konstatovat, že vedoucí souboru si problematické rysy obou inscenací uvědomuje a soubor má nesporné předpoklady pro další úspěšný rozvoj.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.