Popovice, okres Uherské Hradiště
Divadlo - web obce (převzato1912)
Zprávu pro zápis do kroniky o počátcích osvětové činnosti v Popovicích připravil pekařský mistr František Špíšek, v které se uvádí, jak ochotnické divadlo již před první světovou válkou bylo základem osvětové práce v obci.Ve svém příspěvku napsal:
První ochotnické divadlo bylo sehráno v roce 1912 pod názvem. "Sedlák Trnka", neboli "Král v šatlavě". Primitivní předvedení této hry bylo na pódiu zhotoveném z prázdných sudů od piva a toto se také na počátku hry prolomilo. Kulisy byly závěsové, pohyblivé a opona ze zeleného plátna. Tuto činnost zavedl učitel Brychta s Aloisem Bečicou. sedláckým synkem, který vedl také obchůdek v čísle 18, vedle obchodnice Hrabalové v č. 38 a žida Pressla. Učitel Brychta spolu s učitelem Zakopalem (oba pocházeli z Hané) cvičili také s tehdejší mládeží, odrostlé škole, Českou besedu.
Herci tohoto předválečného ochotnického divadelního spolu byli:
Foltýn Jan in memoriam
Vlachynská Barbora in memorian
Juřicová Marie ve Vídni
Bečica Alois 18
Vaněk Jan 22
Laga František 90
V roce1917 začala divadelní čínnost po 5ti leté přestávce za vedení Františka Špíška(č. 32) jako 23 letého pekařského mistra v Popovicích spolu s Karlem Veselým, synem poslance z Nivnice, který se ve 12ti letém věku přistěhoval s matkou a sestrou na popovskou faru. Bylo to v roce 1913 a tento o 9 let mladší student z měšťanky, vyhledal u mne, Františka Špíška, kamarádství za účelem osvětové práce, tj. národních oslav a divadel. Již v září 1917 sehráli jsme divadelní hru "Potkalo je štěstí", v roce 1918 "Mlynář a jeho dítě", v roce 1919 "Čert a káča". Mimo to sehrál "Dorost" další hry jako "Pražské švadlenky, Šťastní otcové, Revírník Anton a jiné". Divadelní činnost se pak dále rozvíjela na hasiče, spolek "Orla" a křesťanských žen a zakotvila opět v učitelském sboru.
Již v roce 1919 mělo své vlastní razítko s nápisem: "Ochotnické divadlo v Popovicích", kterým ověřovalo své listiny. Ochotnické divadlo spolu s občany uspořádalo 28. října 1918 pěkný lampiónový průvod. Od roku 1920 bylo sehráno několik desítek her za režie Františka Špíška, z nich se uvádí:
Stroupežnický Naši furianti
Únanov Bílá cikánka
Šamberk Blázinec v 1. poschodí
Oliva Pojď na mé srdce
Turnovský Staří blázni
Fořt Tulácká krev
Trocnovský Krajánku vrať se
Cimler Statek našeho Franty
Bárta Bouřliváci naší vesnice
Socha Krajánkova nevěsta
Balák Mlynář a jeho dítě (po druhé)
Štolba Staré hříchy
opereta : Chudý písničkář a jiné.
Za režie Františka Nováka byly sehrány další hry, některé z nich v přírodě na zahradě u Potomáků, např. Madlenka z kovárny, Svatý Kopeček, Lešetínský kovář a jiné.
Roku 1944 ujímá se opět vedení učitel Josef Glac a do roku 1948 byly sehrány tyto hry
4.,5. a 11. III. veselohra Nevěsta dle receptu
9. a 10. IV. 1944 opereta Líbání se zakazuje
27. a 28.IV.1944 opereta Já jsem švec
Pro rodné lány
Seděla pod borovičkou
23. a 24. a30.III.1946 hra Národ pod křížem
1. a2. II. 1947 opereta Hospůdka u Markyty
15. a 16. III. 1947 veselohra Dědek pod pantoflem
13. IV. 1947 (2x) opereta Okolo rybníka
7.III. 1948 hra Partyzánka Věra
Po zřízení kina v obci v roce 1949 divadelní činnost ustala a v roce 1954 za vedení Antonína Bureše opět zahájili činnost Jiráskovou "Vojnarkou". Dne 19.3. sehráli mladí herci z ČSM hru: "Svatba s delegátkou"a 16.5. sehráli "staří" herci další hru "Třetí zvonění". Tito připravili svým vděčným návštěvníkům na závěr roku na místní poměry velmi náročnou Jiráskovu "Lucernu". Hra měla zdařilý průběh, byla hojně navštívena a odměněna zasloužilým potleskem. Tento úspěch bude pobídkou všem snaživým hercům-ochotníkům do další práce v roce 1955.
Zprávu pro zápis do kroniky o počátcích osvětové činnosti v Popovicích připravil pekařský mistr František Špíšek, v které se uvádí, jak ochotnické divadlo již před první světovou válkou bylo základem osvětové práce v obci.Ve svém příspěvku napsal:
První ochotnické divadlo bylo sehráno v roce 1912 pod názvem. "Sedlák Trnka", neboli "Král v šatlavě". Primitivní předvedení této hry bylo na pódiu zhotoveném z prázdných sudů od piva a toto se také na počátku hry prolomilo. Kulisy byly závěsové, pohyblivé a opona ze zeleného plátna. Tuto činnost zavedl učitel Brychta s Aloisem Bečicou. sedláckým synkem, který vedl také obchůdek v čísle 18, vedle obchodnice Hrabalové v č. 38 a žida Pressla. Učitel Brychta spolu s učitelem Zakopalem (oba pocházeli z Hané) cvičili také s tehdejší mládeží, odrostlé škole, Českou besedu.
Herci tohoto předválečného ochotnického divadelního spolu byli:
Foltýn Jan in memoriam
Vlachynská Barbora in memorian
Juřicová Marie ve Vídni
Bečica Alois 18
Vaněk Jan 22
Laga František 90
V roce1917 začala divadelní čínnost po 5ti leté přestávce za vedení Františka Špíška(č. 32) jako 23 letého pekařského mistra v Popovicích spolu s Karlem Veselým, synem poslance z Nivnice, který se ve 12ti letém věku přistěhoval s matkou a sestrou na popovskou faru. Bylo to v roce 1913 a tento o 9 let mladší student z měšťanky, vyhledal u mne, Františka Špíška, kamarádství za účelem osvětové práce, tj. národních oslav a divadel. Již v září 1917 sehráli jsme divadelní hru "Potkalo je štěstí", v roce 1918 "Mlynář a jeho dítě", v roce 1919 "Čert a káča". Mimo to sehrál "Dorost" další hry jako "Pražské švadlenky, Šťastní otcové, Revírník Anton a jiné". Divadelní činnost se pak dále rozvíjela na hasiče, spolek "Orla" a křesťanských žen a zakotvila opět v učitelském sboru.
Již v roce 1919 mělo své vlastní razítko s nápisem: "Ochotnické divadlo v Popovicích", kterým ověřovalo své listiny. Ochotnické divadlo spolu s občany uspořádalo 28. října 1918 pěkný lampiónový průvod. Od roku 1920 bylo sehráno několik desítek her za režie Františka Špíška, z nich se uvádí:
Stroupežnický Naši furianti
Únanov Bílá cikánka
Šamberk Blázinec v 1. poschodí
Oliva Pojď na mé srdce
Turnovský Staří blázni
Fořt Tulácká krev
Trocnovský Krajánku vrať se
Cimler Statek našeho Franty
Bárta Bouřliváci naší vesnice
Socha Krajánkova nevěsta
Balák Mlynář a jeho dítě (po druhé)
Štolba Staré hříchy
opereta : Chudý písničkář a jiné.
Za režie Františka Nováka byly sehrány další hry, některé z nich v přírodě na zahradě u Potomáků, např. Madlenka z kovárny, Svatý Kopeček, Lešetínský kovář a jiné.
Roku 1944 ujímá se opět vedení učitel Josef Glac a do roku 1948 byly sehrány tyto hry
4.,5. a 11. III. veselohra Nevěsta dle receptu
9. a 10. IV. 1944 opereta Líbání se zakazuje
27. a 28.IV.1944 opereta Já jsem švec
Pro rodné lány
Seděla pod borovičkou
23. a 24. a30.III.1946 hra Národ pod křížem
1. a2. II. 1947 opereta Hospůdka u Markyty
15. a 16. III. 1947 veselohra Dědek pod pantoflem
13. IV. 1947 (2x) opereta Okolo rybníka
7.III. 1948 hra Partyzánka Věra
Po zřízení kina v obci v roce 1949 divadelní činnost ustala a v roce 1954 za vedení Antonína Bureše opět zahájili činnost Jiráskovou "Vojnarkou". Dne 19.3. sehráli mladí herci z ČSM hru: "Svatba s delegátkou"a 16.5. sehráli "staří" herci další hru "Třetí zvonění". Tito připravili svým vděčným návštěvníkům na závěr roku na místní poměry velmi náročnou Jiráskovu "Lucernu". Hra měla zdařilý průběh, byla hojně navštívena a odměněna zasloužilým potleskem. Tento úspěch bude pobídkou všem snaživým hercům-ochotníkům do další práce v roce 1955.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.