Vilémovice, o. Havlíčkův Brod - Historie ochotnického divadla
Veškerá kulturní činnost v obci byla soustředěna v pořádání divadelních představení již před druhou světovou válkou. Divadlo se hrávalo v hospodě u Rajdlů a později v hospodě u Klofáčů. Kromě několika her, jako od Klicpery Každý něco pro vlast, v paměti zůstává i hra Palackého třída 27. V březnu
1938 je založen nový ochotnický spolek a na scénu vstupuje veselohrou Zelené království. V ochotnické činnosti pokračují po celou dobu okupace. Vrcholem byla divadelní hra Maryša, kterou Vilémovičtí získávají soutěžní titul za nejlepší hru v tehdejším ledečském okrese.
Činnost dospělých nabírá na intenzitě, když do Vilémovic přichází nadšený a neúnavný divadelník Arnošt Hotovec, který se ujímá práce režiséra. Se svými bohatými zkušenostmi a dalšími ochotníky se uskutečňují hry jako Každý něco pro vlast, Slavnost lampionů, Třetí zvonění, Lucerna, Lakomec a jiné. Dosavadním vyvrcholením činnosti souboru je provedení hry Lakomec, s níž se v roce 1960 stávají vítězi okresního kola vesnických divadelních souborů a v roce 1961 hra Příliš Štědrý večer, rovněž získává první místo. V šedesátých letech se ve Vilémovicích pravidelně pořádaly Okresní divadelní festivaly. Kromě nezapomenutelných vynikajících hereckých výkonů většiny ochotníků patří mezi nejlepší Zdeněk Pavelka a Marie Havlínová.
V roce 1970, když se Arnošt Hotovec na nějaký čas odstěhoval z Vilémovic, režíruje Josef Váňa hru „Neočekávaný host“, je rovněž znamenitým maskérem a osvětlovačem. Po té se ujímá práce režiséra zkušený a zapálený divadelník Jiří Vaníček. Největší autoritou ochotníků ve Vilémovicích byl po celá léta místní učitel Bohumil Čuba. Další uskutečněná představení: Sylva, Vinice, Divotvorný klobouk, Chudák manžel, Kolébka, Mrtví daně neplatí, Sňatkový podvodník, Když ptáčka lapají, Senohrabské grácie, Nebezpečný věk, Obecní hrdina, Palackého třída, Moliér a další. Nesmíme také opomenout dětská školní divadelní představení. Bylo sehráno nespočet dětských divadelních představení a besídek. Jako například Za chlebem, Štědrý večer po pěti letech, Krakonošova medicína, Nanynka z Týnice, Zlaté jahody, Stříbrná studánka, Sněhurka a sedm mužíčků, Sestry a růže. V červnu 1961 na ukončení školního roku byla předvedena velkolepá dětská estráda. Program trval téměř tři hodiny. V té době obec čítá 204 obyvatel, přišlo 160 diváků, 35 dětí účinkovalo, může se tedy říci, že doma téměř nikdo nezůstal. V témže roce divadelní představení Medová pusa, hrálo se odpoledne i večer. Dále Neohrožený Mikeš, Krejčího milosti a taneční předvedení České besedy. Uzavřením místní školy v roce 1972 se malí ochotníci loučí se školou představením „Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlás- ce“.
V roce 1982 se opět ve větším začíná probouzet činnost ochotnického divadla. Po návratu z vojny, také zapálený divadelník Václav Vacek dává dohromady partu svazáků, Lenku a Václava Pavelkovy, Jiřího Vaníčka ml., Alenu, Marii a Zdenu Pavelkovy, Vlastu Těšínskou, Zdenu a Pavla Sarkányovy, Jaroslava Bubela, Evu Sekotovou, Martina Pavelku, Petru Janákovou a další. Požádali bývalého režiséra Arnošta Hotovce o spolupráci, který přijímá a vybírá hru Neohrožený Mikeš, která měla velký úspěch. Ještě téhož roku vybírají k nastudování další hru Třetí zvonění, která se vzhledem k nedostatkem času k nacvičování neuskutečnila. Ochotníci pokračovali až na jaře roku 1983 pohádkou o Sněhurce. Režijní taktovku přebírají manželé Zdena a Jiří Vaníčkovi. V roce 1984 byly nacvičeny tři pohádky – O zakletém kačerovi, O perníkové chaloupce, Jak se kašpárek stal králem. V dalším roce vybrána jedna velká pohádka o třech dějstvích Král 3333. V roce 1986 je tento ochotnický spolek oficiálně zaregistrován na OKS Havlíčkův Brod, jeho vedoucí a režisér je Jiří Vaníček st., práci s dětmi zastává Zdena Vaníčková, která je zároveň maskérkou a nápovědou. Václav Vacek se stává členem poradního sboru pro amatérské divadlo při Okresním kulturním středisku v Havlíčkově Brodě. V této době působily na okrese Havlíčků Brod čtyři divadelní amatérské soubory a vilémovický jako pátý, jediný vesnický soubor. Pro tento rok byla vybrána hra Dámy a husaři. V dalším roce nacvičují představení Rozbitý džbán. V roce 1987 bylo započato s nacvičováním hry Rajčatům se letos nedaří, tu se však nastudovat nepodařilo. Po příchodu roku 1989 přicházejí nové starosti a ochotnická činnost ubírá na intenzitě. Nadále však panuje odhodlání, že s plánovanou výstavbou nového kulturního domu ve Vilémovicích opět ochotnické divadlo naplno ožije.
(kráceno)
zdroje: archiv Zdeňka Pavelky a kniha "Vilémovice" od Václava Vacka a Františka Plevy
Odkazy
Historické fotografie z divadla 2008
Autoři: David a Jan Pavelkovi
1938 je založen nový ochotnický spolek a na scénu vstupuje veselohrou Zelené království. V ochotnické činnosti pokračují po celou dobu okupace. Vrcholem byla divadelní hra Maryša, kterou Vilémovičtí získávají soutěžní titul za nejlepší hru v tehdejším ledečském okrese.
Činnost dospělých nabírá na intenzitě, když do Vilémovic přichází nadšený a neúnavný divadelník Arnošt Hotovec, který se ujímá práce režiséra. Se svými bohatými zkušenostmi a dalšími ochotníky se uskutečňují hry jako Každý něco pro vlast, Slavnost lampionů, Třetí zvonění, Lucerna, Lakomec a jiné. Dosavadním vyvrcholením činnosti souboru je provedení hry Lakomec, s níž se v roce 1960 stávají vítězi okresního kola vesnických divadelních souborů a v roce 1961 hra Příliš Štědrý večer, rovněž získává první místo. V šedesátých letech se ve Vilémovicích pravidelně pořádaly Okresní divadelní festivaly. Kromě nezapomenutelných vynikajících hereckých výkonů většiny ochotníků patří mezi nejlepší Zdeněk Pavelka a Marie Havlínová.
V roce 1970, když se Arnošt Hotovec na nějaký čas odstěhoval z Vilémovic, režíruje Josef Váňa hru „Neočekávaný host“, je rovněž znamenitým maskérem a osvětlovačem. Po té se ujímá práce režiséra zkušený a zapálený divadelník Jiří Vaníček. Největší autoritou ochotníků ve Vilémovicích byl po celá léta místní učitel Bohumil Čuba. Další uskutečněná představení: Sylva, Vinice, Divotvorný klobouk, Chudák manžel, Kolébka, Mrtví daně neplatí, Sňatkový podvodník, Když ptáčka lapají, Senohrabské grácie, Nebezpečný věk, Obecní hrdina, Palackého třída, Moliér a další. Nesmíme také opomenout dětská školní divadelní představení. Bylo sehráno nespočet dětských divadelních představení a besídek. Jako například Za chlebem, Štědrý večer po pěti letech, Krakonošova medicína, Nanynka z Týnice, Zlaté jahody, Stříbrná studánka, Sněhurka a sedm mužíčků, Sestry a růže. V červnu 1961 na ukončení školního roku byla předvedena velkolepá dětská estráda. Program trval téměř tři hodiny. V té době obec čítá 204 obyvatel, přišlo 160 diváků, 35 dětí účinkovalo, může se tedy říci, že doma téměř nikdo nezůstal. V témže roce divadelní představení Medová pusa, hrálo se odpoledne i večer. Dále Neohrožený Mikeš, Krejčího milosti a taneční předvedení České besedy. Uzavřením místní školy v roce 1972 se malí ochotníci loučí se školou představením „Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlás- ce“.
V roce 1982 se opět ve větším začíná probouzet činnost ochotnického divadla. Po návratu z vojny, také zapálený divadelník Václav Vacek dává dohromady partu svazáků, Lenku a Václava Pavelkovy, Jiřího Vaníčka ml., Alenu, Marii a Zdenu Pavelkovy, Vlastu Těšínskou, Zdenu a Pavla Sarkányovy, Jaroslava Bubela, Evu Sekotovou, Martina Pavelku, Petru Janákovou a další. Požádali bývalého režiséra Arnošta Hotovce o spolupráci, který přijímá a vybírá hru Neohrožený Mikeš, která měla velký úspěch. Ještě téhož roku vybírají k nastudování další hru Třetí zvonění, která se vzhledem k nedostatkem času k nacvičování neuskutečnila. Ochotníci pokračovali až na jaře roku 1983 pohádkou o Sněhurce. Režijní taktovku přebírají manželé Zdena a Jiří Vaníčkovi. V roce 1984 byly nacvičeny tři pohádky – O zakletém kačerovi, O perníkové chaloupce, Jak se kašpárek stal králem. V dalším roce vybrána jedna velká pohádka o třech dějstvích Král 3333. V roce 1986 je tento ochotnický spolek oficiálně zaregistrován na OKS Havlíčkův Brod, jeho vedoucí a režisér je Jiří Vaníček st., práci s dětmi zastává Zdena Vaníčková, která je zároveň maskérkou a nápovědou. Václav Vacek se stává členem poradního sboru pro amatérské divadlo při Okresním kulturním středisku v Havlíčkově Brodě. V této době působily na okrese Havlíčků Brod čtyři divadelní amatérské soubory a vilémovický jako pátý, jediný vesnický soubor. Pro tento rok byla vybrána hra Dámy a husaři. V dalším roce nacvičují představení Rozbitý džbán. V roce 1987 bylo započato s nacvičováním hry Rajčatům se letos nedaří, tu se však nastudovat nepodařilo. Po příchodu roku 1989 přicházejí nové starosti a ochotnická činnost ubírá na intenzitě. Nadále však panuje odhodlání, že s plánovanou výstavbou nového kulturního domu ve Vilémovicích opět ochotnické divadlo naplno ožije.
(kráceno)
zdroje: archiv Zdeňka Pavelky a kniha "Vilémovice" od Václava Vacka a Františka Plevy
Odkazy
Historické fotografie z divadla 2008
Autoři: David a Jan Pavelkovi
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.