Divadelní soubor Lauriger - psáno a na webu souboru publikováno 2010
Divadelní soubor Lauriger byl založen studenty klasické filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy roku 1993 a prakticky od svého vzniku se zaměřuje na zpřístupňování latinského náboženského divadla. Připravil již inscenace více než patnácti her a na svém kontě má přes 80 představení. V prvních letech se soubor zaměřoval na provádění středověkých her a to jak čistě latinskojazyčných (Visitatio sepulchri, Miraculum resurrectionis beati Lazari, Ordo virtutum Hildegardy z Bingen), tak bilingvních (Sponsus nebo Wiener Passionsspiel, Trevírská hra tří Marií a Hra o vzkříšení Pána Ježíše Krista spojené do cyklu Historia salvationis). Hry byly uváděny v latině a pasáže psané v národních jazycích posléze přebásněny do moderní češtiny, významné místo v inscenacích měla též hudba.
V roce 2000 soubor poprvé obrátil svou pozornost k jezuitskému školskému divadlu jako významnému fenoménu české divadelní kultury doby baroka. Pro inscenování si zvolil hru Antonia Machka Angelus ad aras (Anděl u oltáře), kterou radikálně dramaturgicky upravil a zkrácený text převedl do moderní češtiny. Její provedení se stalo součástí pořadu přibližujícího oslavy kanonizace sv. Jana Nepomuckého Ad honorem S. Joannis Nepomuceni (premiéra 13. června 2001).
Po krátkém výletu do světa operety v podobě inscenace úpravy Orfea v podsvětí Jacquesa Offenbacha (premiéra 10. prosince 2003) se soubor k jezuitskému divadlu znovu vrátil přípravou inscenace školské hry Amor Doloris rivalis (Láska sokyní Bolesti) a drobné gratulační kantáty Votum melodicum (Hudební věnování, premiéra 26. dubna 2006, Zrcadlová kaple Klementina). Tentokrát však byl zvolen jiný dramaturgický i inscenační přístup, texty byly ponechány v latině a zejména při nastudování hry Amor Doloris rivalis se soubor pokusil uplatnit základní pravidla jevištního projevu, vyjádřená pro potřeby škol jedním z jezuitských dramatiků a pedagogů Franciscem Langem. Snaha o prohloubení znalostí současné inscenační praxe barokního divadla vedla část souboru k účasti na kursech barokního herectví pořádaných v rámci Letní školy staré hudby ve Valticích, které vedl francouzský herec a lektor barokního divadla Lorenzo Charoy. Na základě této zkušenosti se soubor rozhodl aplikovat zásady tzv. poučené interpretace barokního divadla na latinský materiál a připravit inscenaci dvou meziher – Mors et Cupido a Atalanta a Hypomanes – ze hry A. Engela o sv. Kateřině (premiéra 30. listopadu 2008 v Kutné Hoře). V současné době pracuje na uvedení celé této hry, jejíž část byla k vidění pod názvem Obrazy z legendy o sv. Kateřině v rámci Muzejní noci 12. června 2010 v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze.
V roce 2000 soubor poprvé obrátil svou pozornost k jezuitskému školskému divadlu jako významnému fenoménu české divadelní kultury doby baroka. Pro inscenování si zvolil hru Antonia Machka Angelus ad aras (Anděl u oltáře), kterou radikálně dramaturgicky upravil a zkrácený text převedl do moderní češtiny. Její provedení se stalo součástí pořadu přibližujícího oslavy kanonizace sv. Jana Nepomuckého Ad honorem S. Joannis Nepomuceni (premiéra 13. června 2001).
Po krátkém výletu do světa operety v podobě inscenace úpravy Orfea v podsvětí Jacquesa Offenbacha (premiéra 10. prosince 2003) se soubor k jezuitskému divadlu znovu vrátil přípravou inscenace školské hry Amor Doloris rivalis (Láska sokyní Bolesti) a drobné gratulační kantáty Votum melodicum (Hudební věnování, premiéra 26. dubna 2006, Zrcadlová kaple Klementina). Tentokrát však byl zvolen jiný dramaturgický i inscenační přístup, texty byly ponechány v latině a zejména při nastudování hry Amor Doloris rivalis se soubor pokusil uplatnit základní pravidla jevištního projevu, vyjádřená pro potřeby škol jedním z jezuitských dramatiků a pedagogů Franciscem Langem. Snaha o prohloubení znalostí současné inscenační praxe barokního divadla vedla část souboru k účasti na kursech barokního herectví pořádaných v rámci Letní školy staré hudby ve Valticích, které vedl francouzský herec a lektor barokního divadla Lorenzo Charoy. Na základě této zkušenosti se soubor rozhodl aplikovat zásady tzv. poučené interpretace barokního divadla na latinský materiál a připravit inscenaci dvou meziher – Mors et Cupido a Atalanta a Hypomanes – ze hry A. Engela o sv. Kateřině (premiéra 30. listopadu 2008 v Kutné Hoře). V současné době pracuje na uvedení celé této hry, jejíž část byla k vidění pod názvem Obrazy z legendy o sv. Kateřině v rámci Muzejní noci 12. června 2010 v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.