PELÁN, Jiří: DOJMY A POJMY ANEB ... 14.DUBNA 2011 V UHERSKÉM HRADIŠTI. Deník Dětské scény č. 0, 10. 6. 2011.

DOJMY A POJMY ANEB PÉČE O DUŠIČKU NA KRAJSKÉM KOLE DĚTSKÉHO PŘEDNESU KONANÉM DNE 14.DUBNA 2011 V UHERSKÉM HRADIŠTI

Khaled Hosseini se ve svém autobiografi ckém románu „Lovec draků“ zmiňuje o hře ŠEDŽANGÍ neboli BITVA BÁSNÍ. Hru řídí učitel literatury. Ten zahajuje klání výzvou: „Zarecitovali jste verš z nějaké básně a Váš soupeř má 60 vteřin na to, aby odpověděl veršem začínajícím na stejné písmeno, jímž Váš verš končil.“

Jak myslí děti? Dítě myslí ze zkušenosti. Nemůže si ale vybrat, z jaké zkušenosti bude myslet. Musí vzít to, co je a o čem nebylo dopředu jasné, kdy a v jaké podobě to přichází. Jaká je dětská zkušenost? Je šťastná a bez problémů, nebo je to zkušenost neklidu a rozdírání duše? Co je pro dítě být sám sebou? Štěstí je úlevou od úkolů každodennosti, i když je spojeno s odpovědností. Je to odpovědnost, která dokáže zároveň čekat, trpělivě důvěřovat a přijímat události jako důležité zdroje informací a podnět k samostatnému rozhodování. Zkušenost, o které mluvíme, je úzce spojena se zážitky různého druhu: jsou to bezprostřední zážitky („tváří v tvář“) a také zážitky zprostředkované (literárním dílem, fi lmem, výtvarnem apod.). A možné zážitky (co může být, co žije jen v našich představách). Úvaha tedy upozorňuje na význam životní zkušenosti pro vnímání světa in abstracto i in concreto a zároveň i pro vnímání uměleckého díla. Přimlouvám se brát v úvahu vlastní literární tvorbu.

Menší děti (ve druhé kategorii) přicházejí s texty pohádek a povídek. Autoři (Jiří Žáček, Miloš Macourek, František Nepil, Emanuel Frynta, Branko Čopič a další) poskytují dosti příležitostí pro humorné vyprávění. Zároveň se vyžaduje pochopení příběhu a jeho domýšlení. Menší pochopení porušuje výstavbu přednesu, ztrátu vtipu, absenci pointy. Děti si zaslouží delší rozmluvu o knihách zvoleného autora i o vybraném textu. Osobní zkušenost dítěte při výběru textu i při práci s ním (tj. při práci na kompoziční výstavbě a ideovém vyznění) je nezastupitelná. Kateřina Hladíková recitovala Zpřeházenou povídku Branko Čopiče. Pamětně zvládnutý složitější text přednesla s novým prožitkem, dominantou jejího vystoupení byl humor, který graduje pochopením celku. Štěpán Válek si zvolil ke svému vystoupení text Ivana Vyskočila Malý Alenáš a dokázal si s ním hrát, gradovat význam textu a získat si tak posluchače.

Ve čtvrté kategorii se vydařilo těm, kteří měli šťastnou ruku s výběrem textu „na tělo“. Tak v textu Dietní program podle knihy Věry Ipserové se recitátorka Barbora Úlehlová s úsměvem a trochou ironie podívala do zrcadla sama na sebe a zvažovala tíhu svého problému s tělesnou váhou. Její rozvažování neulpívalo na povrchu věci. Dotkla se i rodícího citu k chlapci. Text se stává významným podnětem pro chápání světa, ale i sebe sama. Působivé bylo vystoupení Václava Kalluse, který předestřel obraz svého prvního rande v textu První rande Rudolfa Křesťana. Soudě podle odezvy v hledišti se v obrazu uviděl každý bez hranic věku. Tolik dojmy a pojmy, jak se objevily v průběhu recitačních vystoupení dětí a dospívajích přednašečů v Redutě v Uherském Hradišti. O průběh setkání se postaral pohostinně Dům dětí a mládeže Uherské Hradiště za pomoci šestičlenného lektorského sboru.
Jiří Pelán
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':