KLÁROVÁ, Lucie: PRAŽSKÉ POETICKÉ SETKÁNÍ 16. – 17. DUBNA 2011. Deník Dětské scény č. 0, 10. 6. 2011.
PRAŽSKÉ POETICKÉ SETKÁNÍ 16. – 17. DUBNA 2011 – DDM PRAHA 8
Krajské kolo recitační přehlídky Pražské poetické setkání proběhlo již tradičně na půdě DDM Praha 8 (Spirála). Po oba dny sledovala malé i větší recitátory a recitátorky (sešlo se jich téměř na 80) porota ve složení: Jiřina Lhotská, Gabriela Sittová a Lucie Klárová. Porotě se podařilo být v souladu s časovým rozvržením přehlídky, což někdy není úplně jednoduché. Trochu se to zamotalo až na úplný závěr nedělního pozdního odpoledne, kdy ji čekalo obtížnější rozhodování, kterého interpreta čtvrté. kategorie vyslat na Dětskou scénu do Svitav. Který text a jeho interpret by mohl být pro celonárodní přehlídku podnětný? Nakonec se porota dohodla na Tereze Svěrákové a Oskaru Hejlovi. Tereza Svěráková (Beatrice Rouerová: Poezie), kterou porota ocenila za inspirativní práci s textem, svým pojetím vytvořila mozaiku – nabídku stylů a přístupů k přednesu – a současně si udržela nadhled. O přednesu Oskara Helcla (Doc. RNDr. Růžena Kolářová: Co už víme o magnetickém poli) porota napsala: „Volba textu může na první pohled působit povrchně a se zacílením na efekt. Oskar ale dokázal interpretací pojmenovat své téma. S nadsázkou ukazuje, jak může deváťáky urážet „tón“, kterým k nim promlouvá učebnice, a způsob, jakým jsou jim vykládány fyzikální jevy. Oskar
zvolil přesný výraz a využil v textu míst, která umožňují vícevrstevnatý výklad, oslovení publika.“
Celkově se čtvrtá kategorie představila jako poslední v neděli odpoledne a jako skupina různorodá po stránce dramaturgické i interpretační. Převažovaly texty prozaické, což byl vůbec jeden z hlavních rysů starších kategorií.
Naopak první kategorie těch nejmladších, která v sobotu dopoledne celou přehlídku zahájila, byla skupinou velmi vyrovnanou a poslechli jsme si mnoho zajímavých recitátorů.
Druhá a třetí kategorie nepřinesla žádné dramaturgicky objevné texty, často byly bohužel pod věkovou úrovní recitátora. Přesto se ve druhé kategorii objevili i nadějní vypravěči, kteří dokázali zaujmout diváka.
Ostatně diváci. Také letos se do přehlídky zapojovali i oni, pro všechny recitátory totiž byly opět připraveny obálky, kam jim diváci mohli vpisovat své poznámky a vzkazy. Novinkou byly malé hádanky pro diváky v podobě živých obrazů, které připravili sami recitátoři v rámci krátkých doprovodných dílen pod vedením Jany Machalíkové.
A samozřejmě nechyběla důležitá část recitačního setkání na závěr každé kategorie, totiž společná debata s jednotlivými členy poroty, neboli poradci, jak se jim na Pražském poetickém setkání říká.
To vše snad dopomohlo k tomu, aby si recitátoři mohli odnést nejen malé symbolické knížečky na krk a případně ocenění, ale především řadu podnětů a zážitků z celého dne a chuť setkávat se s literaturou a diváky nadále.
Ze druhé kategorie postoupil Vlastimil Kaňka s textem Jana Wericha František Nebojsa, oceněný za přirozenost projevu a vypravěčské schopnosti, a Eliška Horáková s textem Františka Nepila Já Baryk a má vlaštovka, oceněná mimo jiné za přehledně vyprávěný příběh a přesný postoj vypravěče (Baryka) k řešenému problému.
Třetí kategorie vyslala Laru Přibylovou se Sedmou hlavou Miloše Macourka, protože interpretka dokázala přehledně provést posluchače příběhem, její projev je kultivovaný, sdělný a plastický.
Lucie Klárová
Krajské kolo recitační přehlídky Pražské poetické setkání proběhlo již tradičně na půdě DDM Praha 8 (Spirála). Po oba dny sledovala malé i větší recitátory a recitátorky (sešlo se jich téměř na 80) porota ve složení: Jiřina Lhotská, Gabriela Sittová a Lucie Klárová. Porotě se podařilo být v souladu s časovým rozvržením přehlídky, což někdy není úplně jednoduché. Trochu se to zamotalo až na úplný závěr nedělního pozdního odpoledne, kdy ji čekalo obtížnější rozhodování, kterého interpreta čtvrté. kategorie vyslat na Dětskou scénu do Svitav. Který text a jeho interpret by mohl být pro celonárodní přehlídku podnětný? Nakonec se porota dohodla na Tereze Svěrákové a Oskaru Hejlovi. Tereza Svěráková (Beatrice Rouerová: Poezie), kterou porota ocenila za inspirativní práci s textem, svým pojetím vytvořila mozaiku – nabídku stylů a přístupů k přednesu – a současně si udržela nadhled. O přednesu Oskara Helcla (Doc. RNDr. Růžena Kolářová: Co už víme o magnetickém poli) porota napsala: „Volba textu může na první pohled působit povrchně a se zacílením na efekt. Oskar ale dokázal interpretací pojmenovat své téma. S nadsázkou ukazuje, jak může deváťáky urážet „tón“, kterým k nim promlouvá učebnice, a způsob, jakým jsou jim vykládány fyzikální jevy. Oskar
zvolil přesný výraz a využil v textu míst, která umožňují vícevrstevnatý výklad, oslovení publika.“
Celkově se čtvrtá kategorie představila jako poslední v neděli odpoledne a jako skupina různorodá po stránce dramaturgické i interpretační. Převažovaly texty prozaické, což byl vůbec jeden z hlavních rysů starších kategorií.
Naopak první kategorie těch nejmladších, která v sobotu dopoledne celou přehlídku zahájila, byla skupinou velmi vyrovnanou a poslechli jsme si mnoho zajímavých recitátorů.
Druhá a třetí kategorie nepřinesla žádné dramaturgicky objevné texty, často byly bohužel pod věkovou úrovní recitátora. Přesto se ve druhé kategorii objevili i nadějní vypravěči, kteří dokázali zaujmout diváka.
Ostatně diváci. Také letos se do přehlídky zapojovali i oni, pro všechny recitátory totiž byly opět připraveny obálky, kam jim diváci mohli vpisovat své poznámky a vzkazy. Novinkou byly malé hádanky pro diváky v podobě živých obrazů, které připravili sami recitátoři v rámci krátkých doprovodných dílen pod vedením Jany Machalíkové.
A samozřejmě nechyběla důležitá část recitačního setkání na závěr každé kategorie, totiž společná debata s jednotlivými členy poroty, neboli poradci, jak se jim na Pražském poetickém setkání říká.
To vše snad dopomohlo k tomu, aby si recitátoři mohli odnést nejen malé symbolické knížečky na krk a případně ocenění, ale především řadu podnětů a zážitků z celého dne a chuť setkávat se s literaturou a diváky nadále.
Ze druhé kategorie postoupil Vlastimil Kaňka s textem Jana Wericha František Nebojsa, oceněný za přirozenost projevu a vypravěčské schopnosti, a Eliška Horáková s textem Františka Nepila Já Baryk a má vlaštovka, oceněná mimo jiné za přehledně vyprávěný příběh a přesný postoj vypravěče (Baryka) k řešenému problému.
Třetí kategorie vyslala Laru Přibylovou se Sedmou hlavou Miloše Macourka, protože interpretka dokázala přehledně provést posluchače příběhem, její projev je kultivovaný, sdělný a plastický.
Lucie Klárová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.