OPLATEK, František: OTVÍRÁNÍ 26. – 27. BŘEZNA 2011 - O panence, která není pro každého. Deník Dětské scény č. 0, 10. 6. 2011.

Dětské studio z Prahy 3 pod vedením Lenky Tretiagové dokázalo velmi účinně a nenásilně propojit ve svém představení složku divadelní a pohybovou. A právě pohybová vyspělost dětí představovala jeden z výrazných kladů představení. Děti byly perfektně „napojeny“ na situace, vnímaly se navzájem a energii neztrácely ani ve sborových scénách. Dalším z nesporných kladů byla i skutečnost, že si soubor složený vesměs z menších dětí velmi dobře poradil s ošidností prostoru velkého sálu (rozlehlost, echo). Námětem inscenace je krátká povídka Zdeňka Šmída O panence, která není pro každého z knihy Strašidla a krásné panny. Dřevorubec se snaží osvobodit ze zakletí krásnou panenku – princeznu, kterou vyřezal za dřeva. Překoná podvakrát strach z lesních příšer, které jsou vlastně zakletou panenkou – tlusté žáby a saně, ale nakonec uteče před obrazem stáří své budoucí ženy. Soubor ztvárnil velmi působivě obraz vyřezávání panenky i obě „příšery“ s využitím balónků a frkaček. Poslední překážku – obraz budoucí manželky po čtyřiceti letech - představovala vedoucí souboru. Toto řešení se však ukázalo jako problematické – takto ztvárněný obraz nepředstavuje vlastně nic odpudivého a i nestylizovaný příchod této postavy na scénu z boku působí rozpačitě – obě předchozí podoby panenky totiž vycházely od ní. Dalším sporným momentem bylo i stanovení žánru inscenace – jedná se o humorný pohled na manželství, nebo o vážnou až fi lozofující úvahu o stáří člověka? Přes tyto uvedené výhrady jsme viděli představení velmi působivé, poskytující hrajícím dětem prostor ke tvořivému vyjádření a divákům pro fantazii.