I. festival zámeckých a klášterních divadel - anotace k inscenacím. AS 2011, novinky.
Chůdařská trilogie:
Křesťanské hodiny
„Geisslers na chůdách I“
První část ze tří krátkých pouličně-chůdařských představení, které vycházejí ze tří jazykových kultur evropského baroka (německé, italské a francouzské). Všechny inscenace jsou bilingvní.
Geisslers na chůdách I je pouliční prezentací barokního hodinového stroje (orloje), který původně stával v Praze a poté byl přemístěn do centra českého barokního umění – do lázní Kuks ve východních Čechách. Vtipnou formou na klasických dřevěných chůdách je představeno deset výjevů na motivy biblických příběhů, které byly podle dobových pramenů součástí zmiňovaného hodinového stroje – Křesťanských hodin.
Geisslerovské „znovuvybudování orloje“ je atraktivní pouliční představení doprovázené zasvěceným česko-německým výkladem (v případě zájmu i v dalších jazykových mutacích).
hrají: Vendula Štíchová/Kateřina Bohadlová (chůdy), Martin Bohadlo (chůdy), Petr Hašek/Michaela Váňová a Kristýna Matějová /Blanka Vávrová
překlad: Marie Skalická, Stanislav Bohadlo
scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten režie: Petr Hašek.
Hráč
„Geisslers na chůdách II“
Druhá část dvojjazyčné chůdařské trilogie – Hráč – vychází z francouzsko-italské barokní kultury a stylově navazuje na česko-německé Křesťanské hodiny.
Text Hráče (Le Joueur) je rozdělen do tří dějství a je typickým příkladem komického barokního intermezza, které bývalo součástí (a jakýmsi oddechovým časem) vážných tragických inscenací – zejména opery.
Hráč vypráví o věčném a nikdy neutuchajícím souboji mezi dvěma partnery - mužem a ženou. Jejich jednání se cyklicky opakuje jako pohyb oživlých figur na orloji.
Původně italsko- francouzský veršovaný text byl teprve nedávno znovuobjeven v hospitální knihovně v Kuksu jako součást obsáhlé sbírky komických intermezz a parodií nového italského divadla vydaného v Paříži roku 1731.
Geisslers Hofcomoedianten zde využívají prvky jarmarečního, pouličního a kramářského divadla, klasických dřevěných chůd, skákacích chůd a živého hudebního doprovodu na saxofon a buben.
hrají: Vendula Štíchová/Michaela Váňová a Kateřina Bohadlová jako Serpilla, Kristýna Matějová a Martin Bohadlo jako Baiocco
překlad: Kateřina Bohadlová, Stanislav Bohadlo.
scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten dramaturgie a hudební korepetice: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek.
Ptáčnice
„Geisslers na chůdách III“
Geisslers Hofcomoedianten vizuálně recitují báseň o nástrahách a úskalích milostných citů na dřevěných a skákacích chůdách.
V této třetí a závěrečné části tzv. Chůdařské trilogie se Geisslers Hofcomoedianten zaměřili na italskojazyčnou kulturu, která vedle německé a francouzské významně ovlivňovala rozvoj barokního umění u nás.
Z Itálie k nám vedle barokní opery, komedie dell´arte, architektury či sochařství proudily také vlivy italské literatury – zejména poezie. Na konci 16. století se v Itálii zrodil literární styl zvaný marinismus (podle jeho zakladatele Giambattisty Mariniho, 1569-1625), který čtenáře omračoval a oslňoval ohňostrojem metafor, důvtipných kombinací a slovních hříček, mnohdy i na úkor obsahu. Marini měl řadu následovníků a napodobitelů, k nimž patří také italsky píšící, původem francouzský básník Gilles Menage (1613-1692).
Báseň La Bella Uccellatrice (Krásná ptáčnice) barvitě líčí příběh krásné nymfy, která svým zpěvem láká a do sítí chytá ptáčky. V jedné z pastí však uvízne mladý pastýř, pasoucí nedaleko na louce ovečky…
hrají: Kristýna Matějová, Vendula Štíchová/Michaela Váňová, Kateřina Bohadlová a Martin Bohadlo
překlad a přebásnění textu: Kateřina Bohadlová
kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten
dramaturgie: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek.
Don Juan aneb Strašlivé hodování
„juanovsky zlá folklórní hra na motivy východočeské loutkové hry z XVIII. věku“
Don Juan – postava, která rezonuje téměř ve všech evropských kulturách (španělské, italské, francouzské, německé i české). Co se však stane, když donjuanství vpadne do jedné zapadlé vesnice ve východních Čechách, kde se sjíždějí bývalé kamarádky na svatbu jedné z nich? Dámská jízda po letech má svoje kouzlo i svoje úskalí, ale rozhodně je tam potřeba všechno „prodrat“!
Divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten, která se ve své dramaturgii orientuje na baroko a prosazuje nový barokně-divadelní styl, tentokrát sáhla po málo známém, velmi svérázném, neúplném a vůbec prvním dochovaném rukopisu východočeské loutkové hry z roku 1770 s původním názvem Strassliwi Hodowani nebo Don Jean, mordirz sweho pana bratra Dona Carlose v 3 dílích, nalezeném v archivu velkostatku Svobodných Hamrů. Výsledkem je donjuanovská stolní loutková hra s lidovými zpěvy, tanci, zvyklostmi a rčeními pro mladé, staré, citlivé i otrlé, slyšící i neslyšící, ale hlavně pro ženy!
Český folklór v evropském měřítku!
hrají:
Vendula Štíchová, Blanka Vávrová, Václav Chalupa, Ivana Machalová/Marie Štípková, Kristýna Matějová a Martin Bohadlo
dle české loutkové hry z XVIII. věku sepsali Geisslers Hofcomoedianten
dramaturgická spolupráce: Otakar Faifr
produkce: Marie Kolářová, Tomáš Michálek, Otakar Faifr
scéna: Geisslers Hofcomoedianten
kostýmy: Kristýna Šrolová, Hana Stehlíková
světla: Lukáš Brinda
hudební aranžmá východočeských lidových písní a korepetice: Matija Solce
režie: Petr Hašek.
Andromaché
“Geisslers matkám činoherně-komickou operní tragédii!”
Příběh bájné Andromaché se stal předlohou a námětem pro mnohá umělecká díla. Možná i proto se rozhodli Geisslers tento antický příběh matky, která je ochotna svému “výtvoru” obětovat vše, připomenout, vzít libreto barokní operní tragédie s fragmenty hudební partitury do své “řezbářské dílny” a “vyřezat” z něj činoherně-komickou operní tragédii.
V nedávné době se našlo kompletní operní libreto Apostola Zena s dochovanými devíti áriemi a předehrou k Bioniho opeře Andromaché z roku 1730. Děj opery se odehrává v mytických dobách po dobytí Tróje.
Andromaché, dcera thébského krále, je vdovou po trojském vládci Hektorovi, kterého zabil Achilles. Syn Achillův Pyrrhos, nový vládce Tróje, se však do své otrokyně Andromaché osudově zamiluje. Hnací silou dramatického příběhu je láska… nejtrvalejší je však láska mateřská!
Andromaché získala cenu za inscenaci na festivalu amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2009 a ve stejném roce na festivalu Divadelní Děčín obdržela cenu za inscenaci a za objevnou dramaturgii. Inscenace se dále stala zahajovacím inspirativním představením festivalu Loutkářská Chrudim 2009.
hrají:
Pyrrhos: Václav Chalupa, Andromaché: Kateřina Bohadlová, Odysseus: Martin Bohadlo , Hermione: Vendula Štíchová/Blanka Vávrová, Orestes: Aleš Pospíšil, Helenos: Kristýna Matějová, Zpívající model: Jana Klugarová
Odehrává se v Tróji.
překlad a přebásnění textů: Kateřina Bohadlová
dramaturgie a transkripce: Stanislav Bohadlo
úprava libreta : Geisslers Hofcomoedianten
hudební aranžmá: Stanislav Bohadlo
scéna: Geisslers Hofcomoedianten
kostýmy: Kristýna Šrolová
režie: Petr Hašek.
Fitzli Putzli
„divadelní road-movie o cestě ze života do smrti“
Tři společensky úspěšní muži (František Š., Antonín Š. a Josef Š.) se vydávají na svoji vysněnou dovolenou do pozemského ráje. „Výlet“ organizuje cestovní kancelář Fitzli Putzli, která své klienty veze na zasloužený odpočinek.
Tentokrát se Geisslers inspirovali barokní rytinou z počátku 18. století, kterou si ve svém boji za pravdu a spravedlnost objednal majitel kukského panství, mecenáš umění a zakladatel loveckého řádu sv. Huberta, František Antonín Josef hrabě Špork (1662-1738).
V Kuksu ve východních Čechách doposud stojí socha Herkomanna od Matyáše Bernarda Brauna, která symbolizovala patrona všech špatných právníků. Herkomann však měl také pomocníka – ďábelského notáře jménem Fitzli Putzli. Jeho socha stávala v Bokouši nedaleko Kuksu a bohužel se nedochovala.
Nadešel čas, aby se Fitzli Putzli vrátil a s pomocí Času odhalil skutečnou Pravdu. Zajímá však pravda vůbec někoho?
„Kde nesvár, mrzutost a hádka vládne, dobře je mi. Tak zvrhlá rozkoš přinese bolestné utrpení.“ Fitzli Putzli
Cena za inscenaci a zvláštní cena za scénografii na Východočeské přehlídce amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2010 Cena za herectví a cena za inscenaci na Divadelním Děčíně 2010
hrají: Fitzli Putzli – Ivana Machalová/Marie Štípková/Vendula Štíchová, František Š. – Martin Bohadlo, Antonín Š. – Václav Chalupa, Josef Š. – Aleš Pospíšil, Fitzli Putzli dámy: Kateřina Pomluvná – Kateřina Bohadlová/Michaela Váňová, Blanka Falešná – Blanka Vávrová, Kristýna Závistějíčková – Kristýna Matějová , Čas – Jana Klugarová/Tereza Sedláčková
sepsali: Geisslers Hofcomoedianten spolupráce na scénáři: Otakar Faifr, Michal Novák, Martin Bohadlo a Petr Hašek kostýmy: Kristýna Šrolová a Hana Stehlíková scéna: Geisslers auto hudební dramaturgie a korepetice: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek.
Ambrosia
„divadelně-interaktivní výstava“
Geisslers Hofcomoedianten zvou na netradiční inscenovanou výstavu, během níž diváci individuálně na vlastní pěst objevují a skládají jednu z nejstarších dochovaných jezuitských her na našem území. Pojednává o životě a díle sv. Ambrože a zprostředkovává autentický barokizující zážitek pokání.
Divadelně-interaktivní výstava o sv. Ambrožovi a pokání císaře Theodosia pro 9 hereckých exponátů, jezuitský zpěv a kurátora vznikla podle stejnojmenné jezuitské hry sv. Edmunda Kampiána (1540 – 1581), poprvé sehrané u příležitosti pražské korunovace císaře Rudolfa II. roku 1578.
Geisslers touto inscenací usilují o návrat dramatického umění zpět do kostelů, kde bylo evropské středověké divadlo doma.
Barvitý a různorodý herecký jarmark do každého svatostánku! Nebojme se kostelů a zpytujme svědomí! Kdo je přece bez viny?
Cena za divadelní projekt na festivalu Audimafor 2011 v Hradci Králové, vítězná inscenace 50. Šrámkova Písku 2011.
herecké exponáty v podání: informující Ivany Machalové/Marie Štípkové, stepující Blanky Vávrové, tančící Venduly Štíchové/Michaely Váňové, loutkářské Kristýny Matějové, melodramatického Václava Chalupy, dell´artovské Kateřiny Bohadlové, zpívající Terezy Sedláčkové, artistního Martina Bohadla a Aleše Pospíšila jako kurátora Ambrože
zpěv: vokální soubor Cum Ardore
s využitím překladu Petra Polehly sepsali: Geisslers Hofcomoedianten úprava textu: Petr Hašek dramaturgická spolupráce: Michal Novák a Otakar Faifr scénografie a grafický design: Michal Novák asistent režie: Štěpán Macura hudební spolupráce: Stanislav Bohadlo a Michael Pospíšil
režie: Petr Hašek.
fotografie k jednotlivým inscenacím na www.geisslers.cz
Křesťanské hodiny
„Geisslers na chůdách I“
První část ze tří krátkých pouličně-chůdařských představení, které vycházejí ze tří jazykových kultur evropského baroka (německé, italské a francouzské). Všechny inscenace jsou bilingvní.
Geisslers na chůdách I je pouliční prezentací barokního hodinového stroje (orloje), který původně stával v Praze a poté byl přemístěn do centra českého barokního umění – do lázní Kuks ve východních Čechách. Vtipnou formou na klasických dřevěných chůdách je představeno deset výjevů na motivy biblických příběhů, které byly podle dobových pramenů součástí zmiňovaného hodinového stroje – Křesťanských hodin.
Geisslerovské „znovuvybudování orloje“ je atraktivní pouliční představení doprovázené zasvěceným česko-německým výkladem (v případě zájmu i v dalších jazykových mutacích).
hrají: Vendula Štíchová/Kateřina Bohadlová (chůdy), Martin Bohadlo (chůdy), Petr Hašek/Michaela Váňová a Kristýna Matějová /Blanka Vávrová
překlad: Marie Skalická, Stanislav Bohadlo
scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten režie: Petr Hašek.
Hráč
„Geisslers na chůdách II“
Druhá část dvojjazyčné chůdařské trilogie – Hráč – vychází z francouzsko-italské barokní kultury a stylově navazuje na česko-německé Křesťanské hodiny.
Text Hráče (Le Joueur) je rozdělen do tří dějství a je typickým příkladem komického barokního intermezza, které bývalo součástí (a jakýmsi oddechovým časem) vážných tragických inscenací – zejména opery.
Hráč vypráví o věčném a nikdy neutuchajícím souboji mezi dvěma partnery - mužem a ženou. Jejich jednání se cyklicky opakuje jako pohyb oživlých figur na orloji.
Původně italsko- francouzský veršovaný text byl teprve nedávno znovuobjeven v hospitální knihovně v Kuksu jako součást obsáhlé sbírky komických intermezz a parodií nového italského divadla vydaného v Paříži roku 1731.
Geisslers Hofcomoedianten zde využívají prvky jarmarečního, pouličního a kramářského divadla, klasických dřevěných chůd, skákacích chůd a živého hudebního doprovodu na saxofon a buben.
hrají: Vendula Štíchová/Michaela Váňová a Kateřina Bohadlová jako Serpilla, Kristýna Matějová a Martin Bohadlo jako Baiocco
překlad: Kateřina Bohadlová, Stanislav Bohadlo.
scéna, kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten dramaturgie a hudební korepetice: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek.
Ptáčnice
„Geisslers na chůdách III“
Geisslers Hofcomoedianten vizuálně recitují báseň o nástrahách a úskalích milostných citů na dřevěných a skákacích chůdách.
V této třetí a závěrečné části tzv. Chůdařské trilogie se Geisslers Hofcomoedianten zaměřili na italskojazyčnou kulturu, která vedle německé a francouzské významně ovlivňovala rozvoj barokního umění u nás.
Z Itálie k nám vedle barokní opery, komedie dell´arte, architektury či sochařství proudily také vlivy italské literatury – zejména poezie. Na konci 16. století se v Itálii zrodil literární styl zvaný marinismus (podle jeho zakladatele Giambattisty Mariniho, 1569-1625), který čtenáře omračoval a oslňoval ohňostrojem metafor, důvtipných kombinací a slovních hříček, mnohdy i na úkor obsahu. Marini měl řadu následovníků a napodobitelů, k nimž patří také italsky píšící, původem francouzský básník Gilles Menage (1613-1692).
Báseň La Bella Uccellatrice (Krásná ptáčnice) barvitě líčí příběh krásné nymfy, která svým zpěvem láká a do sítí chytá ptáčky. V jedné z pastí však uvízne mladý pastýř, pasoucí nedaleko na louce ovečky…
hrají: Kristýna Matějová, Vendula Štíchová/Michaela Váňová, Kateřina Bohadlová a Martin Bohadlo
překlad a přebásnění textu: Kateřina Bohadlová
kostýmy: Geisslers Hofcomoedianten
dramaturgie: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek.
Don Juan aneb Strašlivé hodování
„juanovsky zlá folklórní hra na motivy východočeské loutkové hry z XVIII. věku“
Don Juan – postava, která rezonuje téměř ve všech evropských kulturách (španělské, italské, francouzské, německé i české). Co se však stane, když donjuanství vpadne do jedné zapadlé vesnice ve východních Čechách, kde se sjíždějí bývalé kamarádky na svatbu jedné z nich? Dámská jízda po letech má svoje kouzlo i svoje úskalí, ale rozhodně je tam potřeba všechno „prodrat“!
Divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten, která se ve své dramaturgii orientuje na baroko a prosazuje nový barokně-divadelní styl, tentokrát sáhla po málo známém, velmi svérázném, neúplném a vůbec prvním dochovaném rukopisu východočeské loutkové hry z roku 1770 s původním názvem Strassliwi Hodowani nebo Don Jean, mordirz sweho pana bratra Dona Carlose v 3 dílích, nalezeném v archivu velkostatku Svobodných Hamrů. Výsledkem je donjuanovská stolní loutková hra s lidovými zpěvy, tanci, zvyklostmi a rčeními pro mladé, staré, citlivé i otrlé, slyšící i neslyšící, ale hlavně pro ženy!
Český folklór v evropském měřítku!
hrají:
Vendula Štíchová, Blanka Vávrová, Václav Chalupa, Ivana Machalová/Marie Štípková, Kristýna Matějová a Martin Bohadlo
dle české loutkové hry z XVIII. věku sepsali Geisslers Hofcomoedianten
dramaturgická spolupráce: Otakar Faifr
produkce: Marie Kolářová, Tomáš Michálek, Otakar Faifr
scéna: Geisslers Hofcomoedianten
kostýmy: Kristýna Šrolová, Hana Stehlíková
světla: Lukáš Brinda
hudební aranžmá východočeských lidových písní a korepetice: Matija Solce
režie: Petr Hašek.
Andromaché
“Geisslers matkám činoherně-komickou operní tragédii!”
Příběh bájné Andromaché se stal předlohou a námětem pro mnohá umělecká díla. Možná i proto se rozhodli Geisslers tento antický příběh matky, která je ochotna svému “výtvoru” obětovat vše, připomenout, vzít libreto barokní operní tragédie s fragmenty hudební partitury do své “řezbářské dílny” a “vyřezat” z něj činoherně-komickou operní tragédii.
V nedávné době se našlo kompletní operní libreto Apostola Zena s dochovanými devíti áriemi a předehrou k Bioniho opeře Andromaché z roku 1730. Děj opery se odehrává v mytických dobách po dobytí Tróje.
Andromaché, dcera thébského krále, je vdovou po trojském vládci Hektorovi, kterého zabil Achilles. Syn Achillův Pyrrhos, nový vládce Tróje, se však do své otrokyně Andromaché osudově zamiluje. Hnací silou dramatického příběhu je láska… nejtrvalejší je však láska mateřská!
Andromaché získala cenu za inscenaci na festivalu amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2009 a ve stejném roce na festivalu Divadelní Děčín obdržela cenu za inscenaci a za objevnou dramaturgii. Inscenace se dále stala zahajovacím inspirativním představením festivalu Loutkářská Chrudim 2009.
hrají:
Pyrrhos: Václav Chalupa, Andromaché: Kateřina Bohadlová, Odysseus: Martin Bohadlo , Hermione: Vendula Štíchová/Blanka Vávrová, Orestes: Aleš Pospíšil, Helenos: Kristýna Matějová, Zpívající model: Jana Klugarová
Odehrává se v Tróji.
překlad a přebásnění textů: Kateřina Bohadlová
dramaturgie a transkripce: Stanislav Bohadlo
úprava libreta : Geisslers Hofcomoedianten
hudební aranžmá: Stanislav Bohadlo
scéna: Geisslers Hofcomoedianten
kostýmy: Kristýna Šrolová
režie: Petr Hašek.
Fitzli Putzli
„divadelní road-movie o cestě ze života do smrti“
Tři společensky úspěšní muži (František Š., Antonín Š. a Josef Š.) se vydávají na svoji vysněnou dovolenou do pozemského ráje. „Výlet“ organizuje cestovní kancelář Fitzli Putzli, která své klienty veze na zasloužený odpočinek.
Tentokrát se Geisslers inspirovali barokní rytinou z počátku 18. století, kterou si ve svém boji za pravdu a spravedlnost objednal majitel kukského panství, mecenáš umění a zakladatel loveckého řádu sv. Huberta, František Antonín Josef hrabě Špork (1662-1738).
V Kuksu ve východních Čechách doposud stojí socha Herkomanna od Matyáše Bernarda Brauna, která symbolizovala patrona všech špatných právníků. Herkomann však měl také pomocníka – ďábelského notáře jménem Fitzli Putzli. Jeho socha stávala v Bokouši nedaleko Kuksu a bohužel se nedochovala.
Nadešel čas, aby se Fitzli Putzli vrátil a s pomocí Času odhalil skutečnou Pravdu. Zajímá však pravda vůbec někoho?
„Kde nesvár, mrzutost a hádka vládne, dobře je mi. Tak zvrhlá rozkoš přinese bolestné utrpení.“ Fitzli Putzli
Cena za inscenaci a zvláštní cena za scénografii na Východočeské přehlídce amatérského činoherního a hudebního divadla v Červeném Kostelci 2010 Cena za herectví a cena za inscenaci na Divadelním Děčíně 2010
hrají: Fitzli Putzli – Ivana Machalová/Marie Štípková/Vendula Štíchová, František Š. – Martin Bohadlo, Antonín Š. – Václav Chalupa, Josef Š. – Aleš Pospíšil, Fitzli Putzli dámy: Kateřina Pomluvná – Kateřina Bohadlová/Michaela Váňová, Blanka Falešná – Blanka Vávrová, Kristýna Závistějíčková – Kristýna Matějová , Čas – Jana Klugarová/Tereza Sedláčková
sepsali: Geisslers Hofcomoedianten spolupráce na scénáři: Otakar Faifr, Michal Novák, Martin Bohadlo a Petr Hašek kostýmy: Kristýna Šrolová a Hana Stehlíková scéna: Geisslers auto hudební dramaturgie a korepetice: Stanislav Bohadlo
režie: Petr Hašek.
Ambrosia
„divadelně-interaktivní výstava“
Geisslers Hofcomoedianten zvou na netradiční inscenovanou výstavu, během níž diváci individuálně na vlastní pěst objevují a skládají jednu z nejstarších dochovaných jezuitských her na našem území. Pojednává o životě a díle sv. Ambrože a zprostředkovává autentický barokizující zážitek pokání.
Divadelně-interaktivní výstava o sv. Ambrožovi a pokání císaře Theodosia pro 9 hereckých exponátů, jezuitský zpěv a kurátora vznikla podle stejnojmenné jezuitské hry sv. Edmunda Kampiána (1540 – 1581), poprvé sehrané u příležitosti pražské korunovace císaře Rudolfa II. roku 1578.
Geisslers touto inscenací usilují o návrat dramatického umění zpět do kostelů, kde bylo evropské středověké divadlo doma.
Barvitý a různorodý herecký jarmark do každého svatostánku! Nebojme se kostelů a zpytujme svědomí! Kdo je přece bez viny?
Cena za divadelní projekt na festivalu Audimafor 2011 v Hradci Králové, vítězná inscenace 50. Šrámkova Písku 2011.
herecké exponáty v podání: informující Ivany Machalové/Marie Štípkové, stepující Blanky Vávrové, tančící Venduly Štíchové/Michaely Váňové, loutkářské Kristýny Matějové, melodramatického Václava Chalupy, dell´artovské Kateřiny Bohadlové, zpívající Terezy Sedláčkové, artistního Martina Bohadla a Aleše Pospíšila jako kurátora Ambrože
zpěv: vokální soubor Cum Ardore
s využitím překladu Petra Polehly sepsali: Geisslers Hofcomoedianten úprava textu: Petr Hašek dramaturgická spolupráce: Michal Novák a Otakar Faifr scénografie a grafický design: Michal Novák asistent režie: Štěpán Macura hudební spolupráce: Stanislav Bohadlo a Michael Pospíšil
režie: Petr Hašek.
fotografie k jednotlivým inscenacím na www.geisslers.cz
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.