KEROUŠOVÁ, Eva: Dětská scéna 2011, Svitavy (recenze) - Vlčí bouda. AS 2011, č. 2 (z Deníku Dětské scény č.5).
VLČÍ BOUDA
S modely je vždycky potíž, mají-li se obalit masem. S životem jdou totiž těžko dohromady. Už v pečlivě vystavěné předloze k fi lmu je na problémy zaděláno. A když se přene- se kostra na divadlo a ještě k tomu dětské, kynou a kynou. Režisérce se vymstilo, že včas neudělala základní dramaturgická rozhodnutí, která jí práci mohla usnadnit. Kdyby si třeba vybrala sci-fi , horor nebo parodii na scestné televizní podívané, nepostrádala by opěrné body. Z lákavého východiska nešla ani cestou k osobním zkušenostem dětí z rodiny a školy. Téma manipulace (jistě stále aktuální) každý pochopí, nejedná-li se ovšem o mimozemšťany, ale („spíš“) o psychopaty, např. závěr by musel vypadat trochu jinak. Povšechnost podpořila i hudba.
Kdyby se semknutí se manipulovaných budovalo v situacích postupně, mohly by se gradovat. Děti se s manipulátory potýkaly statečně, dobře, že v krátkých sekvencích. Našly se v nich přirozené i pravdivé okamžiky. Brzdila je však trvalá stísněnost, alespoň vzepření se by prospěla větší ráznost. Hrající vedoucí bývá často kontraproduktivní, v takové roli se dá brát i jako varování. Neurčitost je poměrně častým nešvarem dětského divadla. Inscenace se tak stala modelovou poněkud jinak, než chtěla.
Eva Keroušová
S modely je vždycky potíž, mají-li se obalit masem. S životem jdou totiž těžko dohromady. Už v pečlivě vystavěné předloze k fi lmu je na problémy zaděláno. A když se přene- se kostra na divadlo a ještě k tomu dětské, kynou a kynou. Režisérce se vymstilo, že včas neudělala základní dramaturgická rozhodnutí, která jí práci mohla usnadnit. Kdyby si třeba vybrala sci-fi , horor nebo parodii na scestné televizní podívané, nepostrádala by opěrné body. Z lákavého východiska nešla ani cestou k osobním zkušenostem dětí z rodiny a školy. Téma manipulace (jistě stále aktuální) každý pochopí, nejedná-li se ovšem o mimozemšťany, ale („spíš“) o psychopaty, např. závěr by musel vypadat trochu jinak. Povšechnost podpořila i hudba.
Kdyby se semknutí se manipulovaných budovalo v situacích postupně, mohly by se gradovat. Děti se s manipulátory potýkaly statečně, dobře, že v krátkých sekvencích. Našly se v nich přirozené i pravdivé okamžiky. Brzdila je však trvalá stísněnost, alespoň vzepření se by prospěla větší ráznost. Hrající vedoucí bývá často kontraproduktivní, v takové roli se dá brát i jako varování. Neurčitost je poměrně častým nešvarem dětského divadla. Inscenace se tak stala modelovou poněkud jinak, než chtěla.
Eva Keroušová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.