CISOVSKÁ, Hana a CAUNEROVÁ, Anna: Dětská scéna 2011, Svitavy (recenze) - O panence, která není pro každého. AS 2011, č. 2 (z Deníku Dětské scény č.5).
O PANENCE, KTERÁ NENÍ PRO KAŽDÉHO
Na motivy dvou povídek Zdeňka Šmída z knihy Strašidla a krásné panny vytvořila L. Tretiagová ve spolupráci s dětmi tanečně – divadelní inscenaci. Odehrává se ve dvou rovinách, taneční a verbální. První z nich hovoří k divákovi přes taneční obrazy a druhá, verbální. v sobě nese zárodek humoru, který vyplývá přímo z předlohy. Toto propojení klade nárok na divákovu pozornost a střídání dvojí percepce při sledování inscenace.
Klíčové momenty představení byly řešeny pohybově tanečními obrazy, u kterých jednoduchost prostorového řešení podpořila sdělnost situací (např. vyřezávání panenky, namlouvání). Zdařilým se jeví i metafora nástrah, které dřevorubce potkávají (žába, saň) . Problémem inscenace se jeví nejednoznačnost sdělovaného tématu, které oscilovalo mezi tématem vyzrálého dospělého člověka a tématem řešeného dětmi. K tomu přispěl příchod dospělé ženy představující panenku po letech. Kostýmy, které fungovaly pro stylizaci inscenace, by mohly být upraveny tak, aby lépe charakterizovaly lidské postavy (tři chlapci, dřevorubec) a odlišily je tak od prostředí (stromy v lese). Vybavenost dětí, zejména obou hlavních aktérů, stejně jako jejich soustředění a vtažení do situace, přispělo k poetice inscenace.
Hana Cisovská a Anna Caunerová
Na motivy dvou povídek Zdeňka Šmída z knihy Strašidla a krásné panny vytvořila L. Tretiagová ve spolupráci s dětmi tanečně – divadelní inscenaci. Odehrává se ve dvou rovinách, taneční a verbální. První z nich hovoří k divákovi přes taneční obrazy a druhá, verbální. v sobě nese zárodek humoru, který vyplývá přímo z předlohy. Toto propojení klade nárok na divákovu pozornost a střídání dvojí percepce při sledování inscenace.
Klíčové momenty představení byly řešeny pohybově tanečními obrazy, u kterých jednoduchost prostorového řešení podpořila sdělnost situací (např. vyřezávání panenky, namlouvání). Zdařilým se jeví i metafora nástrah, které dřevorubce potkávají (žába, saň) . Problémem inscenace se jeví nejednoznačnost sdělovaného tématu, které oscilovalo mezi tématem vyzrálého dospělého člověka a tématem řešeného dětmi. K tomu přispěl příchod dospělé ženy představující panenku po letech. Kostýmy, které fungovaly pro stylizaci inscenace, by mohly být upraveny tak, aby lépe charakterizovaly lidské postavy (tři chlapci, dřevorubec) a odlišily je tak od prostředí (stromy v lese). Vybavenost dětí, zejména obou hlavních aktérů, stejně jako jejich soustředění a vtažení do situace, přispělo k poetice inscenace.
Hana Cisovská a Anna Caunerová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.