CAUNEROVÁ, Anna a HULÁK, Jakub: Dětská scéna 2011, Svitavy (recenze) - Hlupáci z Chelmu. AS 2011, č. 2 (z Deníku Dětské scény č.3).
HLUPÁCI Z CHELMU
Dramatizace vychází z několika povídek Isaaka Bashevise Singera. Vypráví příbehy o obyvatelích města Chelmu, které jsou v inscenaci protkány židovskou muzikou skupiny The Klezmatics. Způsobem zpracování se jedná v zásadě o epické divadlo, které je založeno spíš na vyprávění, než na rozehrávání akcí a situací. Jako problém se mohou jevit proporce jednotlivých částí – příběhu o kaprovi a jeho potrestání je věnovaná daleko největší plocha. V pozadí celého představení můžeme tušit linii mužsko-ženské konfrontace. Ta je na začátku nastolena konfl iktem o právo vládnout ve městě z pozice moudřejších a pak se během představení objevuje v náznacích reakcí žen na pošetilá rozhodnutí a činy mužů. Tato linie však vrcholí ne zcela jasnou pointou, že v Chelmu nejsou chytré ani ženy, i když se to celý čas tak jeví. Překvapivá pointa by však potřebovala větší akcent.
I nscenace je zasazena do centrálně ori- entovaného jednacího prostoru (praktikábl), který se během inscenace nemění a podporuje tak myšlenku sebestřednosti a provinciality, neschopnosti vidět se z jiného uhlu a neustálého točení v kruhu. Tuto funkční symetričnost by stálo za to rozbít různorodostí pohybového jednání. Pohrát si s napětím v těle a pomoci hráčům nalézt specifi cké pohybové gesto, které by k pohybovému jednání pomohlo a probarvilo tak charaktery postav. Podobně by se vyplatilo domyslet stylizaci kostýmů a zvážit přítomnost a výtvarné řešení kapra. Představení je sympatické schopností vzájemné komunikace mezi členy souboru, jejich nasazením a chutí sdělovat.
Anna Caunerová, Jakub Hulák
Dramatizace vychází z několika povídek Isaaka Bashevise Singera. Vypráví příbehy o obyvatelích města Chelmu, které jsou v inscenaci protkány židovskou muzikou skupiny The Klezmatics. Způsobem zpracování se jedná v zásadě o epické divadlo, které je založeno spíš na vyprávění, než na rozehrávání akcí a situací. Jako problém se mohou jevit proporce jednotlivých částí – příběhu o kaprovi a jeho potrestání je věnovaná daleko největší plocha. V pozadí celého představení můžeme tušit linii mužsko-ženské konfrontace. Ta je na začátku nastolena konfl iktem o právo vládnout ve městě z pozice moudřejších a pak se během představení objevuje v náznacích reakcí žen na pošetilá rozhodnutí a činy mužů. Tato linie však vrcholí ne zcela jasnou pointou, že v Chelmu nejsou chytré ani ženy, i když se to celý čas tak jeví. Překvapivá pointa by však potřebovala větší akcent.
I nscenace je zasazena do centrálně ori- entovaného jednacího prostoru (praktikábl), který se během inscenace nemění a podporuje tak myšlenku sebestřednosti a provinciality, neschopnosti vidět se z jiného uhlu a neustálého točení v kruhu. Tuto funkční symetričnost by stálo za to rozbít různorodostí pohybového jednání. Pohrát si s napětím v těle a pomoci hráčům nalézt specifi cké pohybové gesto, které by k pohybovému jednání pomohlo a probarvilo tak charaktery postav. Podobně by se vyplatilo domyslet stylizaci kostýmů a zvážit přítomnost a výtvarné řešení kapra. Představení je sympatické schopností vzájemné komunikace mezi členy souboru, jejich nasazením a chutí sdělovat.
Anna Caunerová, Jakub Hulák
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.