AS 2001, č. 3, s. 35 - 36, Jan Krulikovský.
Přehlídka Dospělí dětem na severní Moravě
Ve dnech 25. a 26. května 2001 se konala v Hovězí na Vsetínsku 4. krajová přehlídka činoherních souborů dospělých hrajících dětem o postup na národní přehlídku Popelka v Rakovníku. Vystoupily na ní soubory ze severní Moravy. Vzato z pohledu nových krajů - jeden soubor ze Zlínského a čtyři soubory z Moravskoslezského. Samotná obec Hovězí patří nyní do Zlínského kraje, takže se tato přehlídka pro Moravskoslezský kraj přesune v příštím roce jinam. Letošní ročník byl ještě organizován Divadelním centrem Podbeskydí. Soubory v něm sdružené se ale s tímto krásným koutem Horního Vsacka nerady loučí. Snad DCP naváže spolupráci se soubory Zlínského kraje tak, aby se v něm příští roky konala jiná, společná přehlídka. Pro školy v pátek dopoledne sehrálo Divadélko na dlani Opava hru Sněhová královna, tentokráte v činoherní podobě. Čtyři lidé hrají dětem příběh o veliké lásce Gerdy a Kaie. Celé představení provází hudba Josefa Vilimce, režiséra této inscenace, hraná samotným autorem živě. Je opravdu výraznou složkou inscenace, i když celkově příliš vážná, ne-li smutná. Představitelé Gerdy (Pavlína Jarošová) a Kaie (Jan Spivala) jsou v opavské inscenaci dospělí lidé, kteří na jevišti vytvářejí silný, přesvědčivý vztah. Taky nejvíce zaujali dětskou porotu v hodnocení jednotlivých postav. Vzhledem k věku obou interpretů však nebylo zřetelné, o jaký vztah jde. Zda o kamarádský, sourozenecký či milenecký. Ani textová předloha neznámého autora toto nenaznačila. Jednoduchá scéna z jakýchsi „ostrví" se snadno proměňovala, přesto tyto proměny poněkud narušovaly rytmus představení. Nebyly hrány, tudíž jako by nebyly součástí hry. Jinak zdařilé představení zaujalo i děti.
Páteční odpoledne patřilo Lidovému divadlu Krnov. Tomáš Marek si nejen velmi zdařile zahrál roli havrana Arnošta, ale byl i autorem působivé hudby a režisérem představení. Soubor předvedl čisté a vtipné představení hry Vlastimila Pešky Šípková Růženka v jednoduché scéně sestavené z geometrických těles. Lze jí vytknout snad jen absenci šípkových růží a přílišnou barevnost. Všeobecně známý pohádkový příběh se nezabývá ani tak naplněním sudby a vysvobozením princezny ze spánku, jako hlavně problémem najít pro princeznu toho nejlepšího zachránce a vlastně i ženicha. Obě dobré sudičky v podání Zuzany Bezručové a Ivany Ondrušové stále vedou o tom boj s třetí sudičkou (Jaroslava Kadlíčková), a to s pomocí tří turistů ve funkci vyprávěčů. Všechny herecké výkony byly na solidní úrovni, čímž vzniklo dobré, vtipné představení.
V páteční podvečer diváky překvapil domácí soubor mladých lidí z Hovězí, hlavně nadšením a vervou, s jakou hrál hru Vodník Mařenka St. Oubrama a V. Nováka. Soubory často sahají po tomto textu, který dává hercům příležitost vytvořit zajímavé typy chamtivých lidiček (mlynář a mlynářka) či nadpřirozených bytostí (vodník, čert). Ti první bojují o majetek, ti druzí o pravou majitelku mlýna Bětku, ovšem každý z jiného důvodu. Samotná textová předloha je ale snůškou mnoha pohádkových motivů a témat. Hověžané pod vedením hostujícího režiséra Libora Křenka z Karolinky ji však hrají s takovým zápalem a nadšením, že to až vzbuzuje úžas. Všem vévodí Michaela Škarpová v roli mlynářky, která zaujala i dětskou porotu. Přitom hraje divadlo vůbec poprvé. Potřebovala by však víc svůj projev rytmizovat. Robert Slováček v roli čerta by naopak potřeboval dotáhnout charakteristiku své postavy. Škoda, že tak velké množství energie vloží soubor do inscenování tak diskutabilní textové předlohy. Byla to ale volba souboru, ne režiséra.
V sobotu dopoledne hrál Divadelní spolek DUO Frýdek-Místek klasickou pohádku Marie Holkové Královnin prsten. Režisérka Radmila Filipová s kolektivem předvedla pečlivou práci s herci, promyšlené a vesměs dotažené herecké akce a situace v perfektní výpravě (scéna i kostýmy), podložené funkční hudbou. Inscenace získala nejvíce individuálních cen. Měla však nevyrovnané herecké výkony u mladých představitelů Kuby (Michal Šlapka) a šaška Vaška (Petra Bortlíčková), silně kontrastující s výbornými výkony Jana Kostky (král), Lenky Kovalové (Kalina), Emila Kopčáka (Hofmistr) a Jany Šebestové (princezna). Přes většinou velmi zdařilé inscenační prvky představení děti příliš nezaujalo. Ne proto, že šlo o klasickou pohádku na téma lhaní a neupřímnost jako strůjce neštěstí. Problém je nejspíš v dramatické předloze, která má dvě hlavní slabiny. Tou první je přílišné verbální zdůvodňování všeho. Akcí, motivů jednání a situací. Tou druhou je naopak ničím nezdůvodněná změna motivu jednání komorné Kaliny. Její nesmírná touha po moci a bohatství se náhle změní v ještě silnější touhu po pomstě všem i za cenu sebezničení. Tento motiv tím, že nevyplývá z předchozího děje, působí cize až nepochopitelně. Je to tak v předloze. Zřejmě autorka nevěděla v závěru hry kudy kam.
Sobotní odpoledne patřilo dvakrát divadelní společnosti Jitřenka Ostrava-Poruba. Nutno říct, že jejich vystoupeníni přehlídka vyvrcholila. Nejdřív se soubor představil s hrou V.T. Gottwalda Pohádka o třech princích. Poměrně jednoduchá fabule ne příliš dramatické hry hovoří o trojčatech princů z malého chudého království, kteří se jedou ucházet o ruku jediné dcery bohatého císaře Germanie. Motivem jejich konání je láska k rodičům a snaha pomoci jim zachránit vlastní království tím, že získáním princezniny ruky získají i bohatství. Každý je jiný, každý v něčem vyniká. Všichni ale vědí, že kdo neuspěje, zkamení. Všichni ale věří, že jeden z nich uspět musí. První dva pochopitelně svými kousky princeznu nezaujmou. Ani svaly, ani bojovým uměním. Třetí princ, poeta a zpěvák, si zamiluje princezninu služku a tak usilovat o ruku princezny ani nestojí. Jenže princezna a služka jednoho jsou, takže svou nerozhodností všechny zachrání.
Režisér Dušan Zakopal rozehrál s herci bohatou podívanou s mnoha akcemi a gagy. Využil snad všechny možnosti, které mu hra dovolila. Jen nevýrazní šašci se nezařadili svými hereckými výkony mezi ostatní. Nejvíce však zaujala princezna a služka v podání Martiny Kurášové tím, jak nenápadně a jemně odlišila svými výrazovými prostředky oba charaktery. Až téměř v závěru hry divák pochopil, že se jedná o tutéž osobu. Dětem se navíc líbil i král z chudého království v podání Františka Janečka.
Vrcholem přehlídky bylo představení téhož souboru ale s jiným režisérem a částečně i s jinými herci. Příběh nejen tygří je nejen příběh Petříka na motivy hry Tygřík Petřík v kolektivním přepracování textové předlohy, ale i příběh o partě mladých, ovládané silným, chvastounským, ale ve skutečnosti prolhaným a zbabělým jedincem. Je to i podobenství na téma parta, drogy, šikanování. Byť je to příběh z džungle. Porubští zde rozehrávají silně emotivní představení, v němž pohyb, tanec, řeč, světlo, scéna a hudba tvoří skutečnou syntézu výrazových prostředků. Osloví nejen větší děti a mládež, ale i dospělejší obecenstvo. Právem tato inscenace zvítězila a byla porotou nominována na Rakovnickou Popelku.
Jan Krulikovský
Ve dnech 25. a 26. května 2001 se konala v Hovězí na Vsetínsku 4. krajová přehlídka činoherních souborů dospělých hrajících dětem o postup na národní přehlídku Popelka v Rakovníku. Vystoupily na ní soubory ze severní Moravy. Vzato z pohledu nových krajů - jeden soubor ze Zlínského a čtyři soubory z Moravskoslezského. Samotná obec Hovězí patří nyní do Zlínského kraje, takže se tato přehlídka pro Moravskoslezský kraj přesune v příštím roce jinam. Letošní ročník byl ještě organizován Divadelním centrem Podbeskydí. Soubory v něm sdružené se ale s tímto krásným koutem Horního Vsacka nerady loučí. Snad DCP naváže spolupráci se soubory Zlínského kraje tak, aby se v něm příští roky konala jiná, společná přehlídka. Pro školy v pátek dopoledne sehrálo Divadélko na dlani Opava hru Sněhová královna, tentokráte v činoherní podobě. Čtyři lidé hrají dětem příběh o veliké lásce Gerdy a Kaie. Celé představení provází hudba Josefa Vilimce, režiséra této inscenace, hraná samotným autorem živě. Je opravdu výraznou složkou inscenace, i když celkově příliš vážná, ne-li smutná. Představitelé Gerdy (Pavlína Jarošová) a Kaie (Jan Spivala) jsou v opavské inscenaci dospělí lidé, kteří na jevišti vytvářejí silný, přesvědčivý vztah. Taky nejvíce zaujali dětskou porotu v hodnocení jednotlivých postav. Vzhledem k věku obou interpretů však nebylo zřetelné, o jaký vztah jde. Zda o kamarádský, sourozenecký či milenecký. Ani textová předloha neznámého autora toto nenaznačila. Jednoduchá scéna z jakýchsi „ostrví" se snadno proměňovala, přesto tyto proměny poněkud narušovaly rytmus představení. Nebyly hrány, tudíž jako by nebyly součástí hry. Jinak zdařilé představení zaujalo i děti.
Páteční odpoledne patřilo Lidovému divadlu Krnov. Tomáš Marek si nejen velmi zdařile zahrál roli havrana Arnošta, ale byl i autorem působivé hudby a režisérem představení. Soubor předvedl čisté a vtipné představení hry Vlastimila Pešky Šípková Růženka v jednoduché scéně sestavené z geometrických těles. Lze jí vytknout snad jen absenci šípkových růží a přílišnou barevnost. Všeobecně známý pohádkový příběh se nezabývá ani tak naplněním sudby a vysvobozením princezny ze spánku, jako hlavně problémem najít pro princeznu toho nejlepšího zachránce a vlastně i ženicha. Obě dobré sudičky v podání Zuzany Bezručové a Ivany Ondrušové stále vedou o tom boj s třetí sudičkou (Jaroslava Kadlíčková), a to s pomocí tří turistů ve funkci vyprávěčů. Všechny herecké výkony byly na solidní úrovni, čímž vzniklo dobré, vtipné představení.
V páteční podvečer diváky překvapil domácí soubor mladých lidí z Hovězí, hlavně nadšením a vervou, s jakou hrál hru Vodník Mařenka St. Oubrama a V. Nováka. Soubory často sahají po tomto textu, který dává hercům příležitost vytvořit zajímavé typy chamtivých lidiček (mlynář a mlynářka) či nadpřirozených bytostí (vodník, čert). Ti první bojují o majetek, ti druzí o pravou majitelku mlýna Bětku, ovšem každý z jiného důvodu. Samotná textová předloha je ale snůškou mnoha pohádkových motivů a témat. Hověžané pod vedením hostujícího režiséra Libora Křenka z Karolinky ji však hrají s takovým zápalem a nadšením, že to až vzbuzuje úžas. Všem vévodí Michaela Škarpová v roli mlynářky, která zaujala i dětskou porotu. Přitom hraje divadlo vůbec poprvé. Potřebovala by však víc svůj projev rytmizovat. Robert Slováček v roli čerta by naopak potřeboval dotáhnout charakteristiku své postavy. Škoda, že tak velké množství energie vloží soubor do inscenování tak diskutabilní textové předlohy. Byla to ale volba souboru, ne režiséra.
V sobotu dopoledne hrál Divadelní spolek DUO Frýdek-Místek klasickou pohádku Marie Holkové Královnin prsten. Režisérka Radmila Filipová s kolektivem předvedla pečlivou práci s herci, promyšlené a vesměs dotažené herecké akce a situace v perfektní výpravě (scéna i kostýmy), podložené funkční hudbou. Inscenace získala nejvíce individuálních cen. Měla však nevyrovnané herecké výkony u mladých představitelů Kuby (Michal Šlapka) a šaška Vaška (Petra Bortlíčková), silně kontrastující s výbornými výkony Jana Kostky (král), Lenky Kovalové (Kalina), Emila Kopčáka (Hofmistr) a Jany Šebestové (princezna). Přes většinou velmi zdařilé inscenační prvky představení děti příliš nezaujalo. Ne proto, že šlo o klasickou pohádku na téma lhaní a neupřímnost jako strůjce neštěstí. Problém je nejspíš v dramatické předloze, která má dvě hlavní slabiny. Tou první je přílišné verbální zdůvodňování všeho. Akcí, motivů jednání a situací. Tou druhou je naopak ničím nezdůvodněná změna motivu jednání komorné Kaliny. Její nesmírná touha po moci a bohatství se náhle změní v ještě silnější touhu po pomstě všem i za cenu sebezničení. Tento motiv tím, že nevyplývá z předchozího děje, působí cize až nepochopitelně. Je to tak v předloze. Zřejmě autorka nevěděla v závěru hry kudy kam.
Sobotní odpoledne patřilo dvakrát divadelní společnosti Jitřenka Ostrava-Poruba. Nutno říct, že jejich vystoupeníni přehlídka vyvrcholila. Nejdřív se soubor představil s hrou V.T. Gottwalda Pohádka o třech princích. Poměrně jednoduchá fabule ne příliš dramatické hry hovoří o trojčatech princů z malého chudého království, kteří se jedou ucházet o ruku jediné dcery bohatého císaře Germanie. Motivem jejich konání je láska k rodičům a snaha pomoci jim zachránit vlastní království tím, že získáním princezniny ruky získají i bohatství. Každý je jiný, každý v něčem vyniká. Všichni ale vědí, že kdo neuspěje, zkamení. Všichni ale věří, že jeden z nich uspět musí. První dva pochopitelně svými kousky princeznu nezaujmou. Ani svaly, ani bojovým uměním. Třetí princ, poeta a zpěvák, si zamiluje princezninu služku a tak usilovat o ruku princezny ani nestojí. Jenže princezna a služka jednoho jsou, takže svou nerozhodností všechny zachrání.
Režisér Dušan Zakopal rozehrál s herci bohatou podívanou s mnoha akcemi a gagy. Využil snad všechny možnosti, které mu hra dovolila. Jen nevýrazní šašci se nezařadili svými hereckými výkony mezi ostatní. Nejvíce však zaujala princezna a služka v podání Martiny Kurášové tím, jak nenápadně a jemně odlišila svými výrazovými prostředky oba charaktery. Až téměř v závěru hry divák pochopil, že se jedná o tutéž osobu. Dětem se navíc líbil i král z chudého království v podání Františka Janečka.
Vrcholem přehlídky bylo představení téhož souboru ale s jiným režisérem a částečně i s jinými herci. Příběh nejen tygří je nejen příběh Petříka na motivy hry Tygřík Petřík v kolektivním přepracování textové předlohy, ale i příběh o partě mladých, ovládané silným, chvastounským, ale ve skutečnosti prolhaným a zbabělým jedincem. Je to i podobenství na téma parta, drogy, šikanování. Byť je to příběh z džungle. Porubští zde rozehrávají silně emotivní představení, v němž pohyb, tanec, řeč, světlo, scéna a hudba tvoří skutečnou syntézu výrazových prostředků. Osloví nejen větší děti a mládež, ale i dospělejší obecenstvo. Právem tato inscenace zvítězila a byla porotou nominována na Rakovnickou Popelku.
Jan Krulikovský
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.