Únětice, ochotnické divadlo - historie, Vladimír Dvořák na web. str. obce
Ochotnické divadlo v Úněticích - historie:
Tato činnost má v obci hluboko zapuštěné kořeny – již v roce 1880 byla zde založena Čtenářsko-pěvecko-ochotnická Jednota TYL, jejíž všestranná osvětová činnost byla občany příznivě přijímána i podporována. Výběr divadelních představení vyhovoval jak dospělým (hry jako: Palackého třída 27, Divotvorný klobouk, Fidlovačka, a jiné), tak dětem (Honza v zakletém zámku, Zakletý princ, a další). Nejstarší zaznamenané představení “Staří blázni” bylo sehráno 19.12.1897. V letech 1902 až 1913 sehráli ochotníci z TYLA průměrně 5 představení každým rokem. Po první světové válce v období od 25.3.1919 do 12.3.1922 sehráli celkem 9 představení, mimo jiné známou “Charleyovu tetu”. S úsměvem dnes zaznamenáme vynaložené náklady na tehdejší divadelní činnost jako např.: pojištění jeviště – 2,-K 13 h, poplatek za povolení – 4,-K, půjčovna oděvů u p.Dobrovského, Dejvice – 5,-K 40 h atd, nebo naproti tomu zisk po představení frašky Papagena ve výši 4,-K 63h. Většina představení se konala v sále hostince U Kejmarů. Poslední zmínka o činnosti Jednoty TYL je z roku 1931, kdy byly naposled půjčovány knihy.
Na ochotnickou činnost TYLA navázal divadelní kroužek Tělocvičné jednoty SOKOL, založený v roce 1919 – první představení hry “Ferdinand spí” se konalo 7.12.1919. Do doby, než byla postavena sokolovna, hráli Sokolové svá představení na sálech buď U Kejmarů nebo U Landů – podle toho, kde právě SOKOL provozoval svou činnost (viz kapitolu o Sokole).V letech 1919 až 1940 byla tímto souborem sehrána v průměru každý rok 3 představení, a to jak v již jmenovaných sálech, tak od roku 1933 i v přírodním divadle, které si sokolové vybudovali svépomocí na pozemku v háji, který jim poskytl pan Dědič. Značnou pozornost věnovali divadelníci představením pro děti, a to jak v podání dospělých, tak představením hraným dětmi. Pro děti též bylo v přísálí sokolovny v zimním období v letech 1936 až 1940 provozováno loutkové divadlo. Z mnoha provedených her chci připomenout alespoň některé, jako: Poslední muž, Žně, Lešetínský kovář, Václav Hrobčický z Hrobčic, Příklady táhnou, Kvapilova Oblaka, Jiráskova Vojnarka, Naši furianti a další. Velký úspěch sklidily též operety, jako: Tulák, Na tý louce zelený, U svatého Vavřinečka, Maryna ze mlýna, a další. V roli režisérů působili řídící učitel V. Březina, Karel Kmoch, učitel František Zpěvák, Václav Špiryt, který s Antonínem Kostlánem často spolupracoval na výrobě kulis. Představení pro děti, hlavně představení hraná dětmi, ve většině případů výborně režírovala Olga Svobodová-Jenčová. Po druhé světové válce bylo v sokolovně sehráno již jen 5 představení, jako poslední byla hrána 22.2.1948 Její pastorkyňa – představení pozoruhodné výborným výkonem Marie Lasíkové-Tiché, která těžkou roli Kostelničky nastudovala během několika dnů za onemocnělou Růženu Dědičovou. V roce 1958 ještě byla divadelníky nového Sokola sehrána komedie Člověk z Marsu.
V “domovském” sále hostince u Kejmarů zahájil svou ochotnickou činnost též Sbor dobrovolných hasičů pásmem k oslavě 10.výročí osvobození dne 28.10.1928. V následujících letech až do roku 1941 sehráli hasiči na jevišti U Kejmarů celkem 11 představení, z nichž nejzdařilejší bylo nastudování operety Rudolfa Piskáčka Perly panny Serafínky v režii paní Zemanové. Po válce sehrál tento soubor již jen jedno představení 31.8.1947, a to operetu Madlenka z kovárny.
Tato činnost má v obci hluboko zapuštěné kořeny – již v roce 1880 byla zde založena Čtenářsko-pěvecko-ochotnická Jednota TYL, jejíž všestranná osvětová činnost byla občany příznivě přijímána i podporována. Výběr divadelních představení vyhovoval jak dospělým (hry jako: Palackého třída 27, Divotvorný klobouk, Fidlovačka, a jiné), tak dětem (Honza v zakletém zámku, Zakletý princ, a další). Nejstarší zaznamenané představení “Staří blázni” bylo sehráno 19.12.1897. V letech 1902 až 1913 sehráli ochotníci z TYLA průměrně 5 představení každým rokem. Po první světové válce v období od 25.3.1919 do 12.3.1922 sehráli celkem 9 představení, mimo jiné známou “Charleyovu tetu”. S úsměvem dnes zaznamenáme vynaložené náklady na tehdejší divadelní činnost jako např.: pojištění jeviště – 2,-K 13 h, poplatek za povolení – 4,-K, půjčovna oděvů u p.Dobrovského, Dejvice – 5,-K 40 h atd, nebo naproti tomu zisk po představení frašky Papagena ve výši 4,-K 63h. Většina představení se konala v sále hostince U Kejmarů. Poslední zmínka o činnosti Jednoty TYL je z roku 1931, kdy byly naposled půjčovány knihy.
Na ochotnickou činnost TYLA navázal divadelní kroužek Tělocvičné jednoty SOKOL, založený v roce 1919 – první představení hry “Ferdinand spí” se konalo 7.12.1919. Do doby, než byla postavena sokolovna, hráli Sokolové svá představení na sálech buď U Kejmarů nebo U Landů – podle toho, kde právě SOKOL provozoval svou činnost (viz kapitolu o Sokole).V letech 1919 až 1940 byla tímto souborem sehrána v průměru každý rok 3 představení, a to jak v již jmenovaných sálech, tak od roku 1933 i v přírodním divadle, které si sokolové vybudovali svépomocí na pozemku v háji, který jim poskytl pan Dědič. Značnou pozornost věnovali divadelníci představením pro děti, a to jak v podání dospělých, tak představením hraným dětmi. Pro děti též bylo v přísálí sokolovny v zimním období v letech 1936 až 1940 provozováno loutkové divadlo. Z mnoha provedených her chci připomenout alespoň některé, jako: Poslední muž, Žně, Lešetínský kovář, Václav Hrobčický z Hrobčic, Příklady táhnou, Kvapilova Oblaka, Jiráskova Vojnarka, Naši furianti a další. Velký úspěch sklidily též operety, jako: Tulák, Na tý louce zelený, U svatého Vavřinečka, Maryna ze mlýna, a další. V roli režisérů působili řídící učitel V. Březina, Karel Kmoch, učitel František Zpěvák, Václav Špiryt, který s Antonínem Kostlánem často spolupracoval na výrobě kulis. Představení pro děti, hlavně představení hraná dětmi, ve většině případů výborně režírovala Olga Svobodová-Jenčová. Po druhé světové válce bylo v sokolovně sehráno již jen 5 představení, jako poslední byla hrána 22.2.1948 Její pastorkyňa – představení pozoruhodné výborným výkonem Marie Lasíkové-Tiché, která těžkou roli Kostelničky nastudovala během několika dnů za onemocnělou Růženu Dědičovou. V roce 1958 ještě byla divadelníky nového Sokola sehrána komedie Člověk z Marsu.
V “domovském” sále hostince u Kejmarů zahájil svou ochotnickou činnost též Sbor dobrovolných hasičů pásmem k oslavě 10.výročí osvobození dne 28.10.1928. V následujících letech až do roku 1941 sehráli hasiči na jevišti U Kejmarů celkem 11 představení, z nichž nejzdařilejší bylo nastudování operety Rudolfa Piskáčka Perly panny Serafínky v režii paní Zemanové. Po válce sehrál tento soubor již jen jedno představení 31.8.1947, a to operetu Madlenka z kovárny.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.