Plzeň, ZUŠ Trnka, dle Sakiho – Chvilka neklidu – Dobřany, Tartas, KP DDS – hodnocení poroty 2011
TARTAS - DOBŘANY 2011 - Léčba neklidem
Kategorie: Tartas Dobřany
Léčba neklidem v provedení plzeňského souboru SZUŠ Trnka a pod vedením Michala Stona byla nominována k přímému postupu na celostátní přehlídku. Osu inscenace tvoří děj z prostředí školy, kde se setkávají žáci a učitelé se spisovatelem Sakim. Osa má svůj vývoj i závěr a zároveň odděluje jednotlivé hrané povídky. Jeden z učitelů je postavou z další Sakiho povídky a pod jeho vlivem se děj ve škole vyvíjí v souladu s literárním východiskem = dění ve škole by mělo tvořit jasnou paralelu s vyzněním divadelně zpracovaných povídek. Snaha inscenátorů o toto propojení je patrná. (Je to vlastně „Saki navlečený na Sakim“). Složitá kompozice inscenace je tematicky propojena.
Odvážný počin po stránce dramaturgické a režijní klade velké nároky i na hráče a někdy naráží na míru jejich hereckých dovedností. Souboru bylo lektorským sborem doporučeno:
- V samotném startu inscenace zdokonalit zvukové a pohybové ztvárnění pralesa – či úvod nastolit jinak.
- Odlišit žáky od učitelů znakem, aby bylo více čitelné, kdo se jak ke komu chová.
- V kratičkých výstupech žáků u piana jednáním ozřejmit jejich účel – souvislost s tématem (učitelé používají děti jako opičky a jejich chování je v řádu chování Sakiho dospělých postav k dětem – a naopak)
- Hledat další prostředky k viditelnějšímu prolnutí světa školy a světa Sakiho
- Před započetím hry Sakiho příběhů zorganizovat odchody zrovna nehrajících postav ze scény tak, aby se divákovi jevily jako mžik, aby je vnímal co nejméně a inscenace tak neztrácela na temporytmu a kouzlu.
- V jednotlivých povídkách stavět na velice úsporném hereckém projevu, dát příležitost tichu bezeslovnému jednání v něm. (Např. postavy, které se ocitají v napjaté situaci ).
- Udržet tajemství (např. neukázat Sredniho Vaštara – pouze packy).
- Hledat možnosti, jak divadelně ozřejmit příčinu nečekané touhy ředitelky po proměně v tygřici a volit takové divadelní prostředky, které usnadní představitelce ředitelky tuto proměnu ztvárnit - a sdělit.
- Posílit a v některých případech dotvořit pointy Sakiho příběhů a tečku inscenace.
Ve všech vybraných povídkách ( Haraburďárna, Chvilka klidu, Schartz –Metterkulmova metoda, Sredni Vaštar) figuruje rozpor světa dospělých a světa dětí. Povídky jsou poměrně dost kráceny. Kupodivu se dobřanském představení tato úspornost nejevila jako problém, celku naopak prospěla. Hráči totiž přesně věděli, co hrají, jaká je poetika, jaké je téma a toto vědomí z nich vyzařovalo. Inscenace byla vybrána zejména pro zajímavý a odvážný přístup k literárním předlohám a následovné poctivé hledání divadelních prostředků k vyjádření tématu. A také pro zřejmé dobré pedagogické vedení skupiny.
http://johanplzen.blogspot.com/2011/04/tartas-dobrany-2011-lecba-neklidem.html#more - 5. 6. 2011
Kategorie: Tartas Dobřany
Léčba neklidem v provedení plzeňského souboru SZUŠ Trnka a pod vedením Michala Stona byla nominována k přímému postupu na celostátní přehlídku. Osu inscenace tvoří děj z prostředí školy, kde se setkávají žáci a učitelé se spisovatelem Sakim. Osa má svůj vývoj i závěr a zároveň odděluje jednotlivé hrané povídky. Jeden z učitelů je postavou z další Sakiho povídky a pod jeho vlivem se děj ve škole vyvíjí v souladu s literárním východiskem = dění ve škole by mělo tvořit jasnou paralelu s vyzněním divadelně zpracovaných povídek. Snaha inscenátorů o toto propojení je patrná. (Je to vlastně „Saki navlečený na Sakim“). Složitá kompozice inscenace je tematicky propojena.
Odvážný počin po stránce dramaturgické a režijní klade velké nároky i na hráče a někdy naráží na míru jejich hereckých dovedností. Souboru bylo lektorským sborem doporučeno:
- V samotném startu inscenace zdokonalit zvukové a pohybové ztvárnění pralesa – či úvod nastolit jinak.
- Odlišit žáky od učitelů znakem, aby bylo více čitelné, kdo se jak ke komu chová.
- V kratičkých výstupech žáků u piana jednáním ozřejmit jejich účel – souvislost s tématem (učitelé používají děti jako opičky a jejich chování je v řádu chování Sakiho dospělých postav k dětem – a naopak)
- Hledat další prostředky k viditelnějšímu prolnutí světa školy a světa Sakiho
- Před započetím hry Sakiho příběhů zorganizovat odchody zrovna nehrajících postav ze scény tak, aby se divákovi jevily jako mžik, aby je vnímal co nejméně a inscenace tak neztrácela na temporytmu a kouzlu.
- V jednotlivých povídkách stavět na velice úsporném hereckém projevu, dát příležitost tichu bezeslovnému jednání v něm. (Např. postavy, které se ocitají v napjaté situaci ).
- Udržet tajemství (např. neukázat Sredniho Vaštara – pouze packy).
- Hledat možnosti, jak divadelně ozřejmit příčinu nečekané touhy ředitelky po proměně v tygřici a volit takové divadelní prostředky, které usnadní představitelce ředitelky tuto proměnu ztvárnit - a sdělit.
- Posílit a v některých případech dotvořit pointy Sakiho příběhů a tečku inscenace.
Ve všech vybraných povídkách ( Haraburďárna, Chvilka klidu, Schartz –Metterkulmova metoda, Sredni Vaštar) figuruje rozpor světa dospělých a světa dětí. Povídky jsou poměrně dost kráceny. Kupodivu se dobřanském představení tato úspornost nejevila jako problém, celku naopak prospěla. Hráči totiž přesně věděli, co hrají, jaká je poetika, jaké je téma a toto vědomí z nich vyzařovalo. Inscenace byla vybrána zejména pro zajímavý a odvážný přístup k literárním předlohám a následovné poctivé hledání divadelních prostředků k vyjádření tématu. A také pro zřejmé dobré pedagogické vedení skupiny.
http://johanplzen.blogspot.com/2011/04/tartas-dobrany-2011-lecba-neklidem.html#more - 5. 6. 2011
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.