ROJEK, J. K. - Běličová, Milena: P. Jan Karel Rojek. Úvod v inventáři, Archiv Národního muzea, Praha 1993

A r c h i v N á r o d n í h o m u z e a
Inventář č.
P. Jan Karel ROJEK
Uspořádala Milena Běličová
Praha 1993

P. Jan Karel Rojek
Jan Karel Rojek se narodil 31. března 1804 v Litomyšli jako syn litomyšlského měšťana Františka Rojka a jeho manželky Anny1). Dětství prožil ve Věličce u Olomouce, kde vychodil C. k. hlavní školu. V letech 1815 - 1820 pokračoval ve studiu na gymnasiu v Litomyšli a 1820 - 1822 na C. k. filosofickém institutu v Litomyšli. V letech 1823 - 1825 pak absolvoval Bohomluvecký ústav v Hradci Králové, roku 1827 byl vysvěcen na kněze a dostal povolení biskupské konsistoře působit jako kněz v králohradecké diecési.2)
Nejprve byl 18. 6. 1827 jmenován kaplanem - pomocníkem Josefa Martince, děkana v Polné; od 1. 10. 1827 působil jako kaplan - pomocník kuráta Fr. Schuberta v Krucemburku.3)
22. června 1829 byl pak ustanoven kaplanem v Novém Městě nad Metují, kam 15. července t. r. nastoupil jako pomocník děkana Fr. Sokola a kde začal naplno rozvíjet svou vlasteneckou a osvětovou činnost.4) Zasloužil si tím velkou oblibu a přízeň novoměstských měšťanů, kteří ho pro jeho zásluhy přijali za čestného měšťana a jeho činnost ocenili v otevřeném dopise z 28. 10. 1838, uveřejněném v časopise Květy. Při městské škole zřídil knihovnu a vybavil ji knihami na vlastní náklady - "...nešetří, každou knihu české literatury objednává ne pro sebe, ale aby se do rukou čtení milovných dostala." Pro děkanský kůr uspořádal archiv kostelních muzikálií, z písemností městského archivu sestavoval měšťanům rodokmeny.5) Velké uznání získal za všestrannou aktivní činnost v roce 1832, kdy město postihla epidemie cholery. V roce 1832 pak také koupil místní ochotnické divadlo, založené roku 1819 bohatým novoměstským měšťanem, kupcem Ferdinandem Venclíkem, přetvořil jej v "Domácí hereckou společnost v Novém Městě nad Metují" a sám se stal jejím prvním ředitelem. Roku 1839 úspěšně sehráli i operu C. M. von Webera "Střelec kouzelník", kde roli Aninky zpívala sl. Aloisie Smetanová, dcera zámeckého sládka Václava Smetany - "Louisa" Bedřicha Smetany. Výtěžky divadla připadaly na účet chudinského fondu.6)
Po deseti letech kaplanování J. K. Rojek Nové Město opustil, když byl 7. listopadu 1839 jmenován lokalistou v Bohuslavicích. Nechal tam opravit zchátralý farní kostel, založil knihovnu a roku 1845 i dívčí přádelní školu. Rojkův nejlepší přítel Josef M. Roštlapil, farář v Opočně, vzpomíná na schůzky na bohuslavické faře, která se stala centrem vlastenecké činnosti kraje: "Když byl duchovním správcem v Bohuslavicích, shromažďovali se u něho zblízka i zdaleka přicházející vlastenci na besedy srdečné, jeden druhého poznávajíce, povzbuzujíce, rozněcujíce k obětovnému milování národa a vlasti. Byla to symposia, jichž nynější čas už nezná a také nepozná více; bylať to poezie probouzejícího se jinocha národa po ideálech roztouženého, se vší silou o to pracujícího, by se vtělilo a skutkem stalo, co by k prospěchu, zdaru a blahu vlasti sloužilo...".7) Na jaře 1848 se J. K. Rojek nadšeně účastnil Slovanského sjezdu v Praze.
23. srpna 1850 se vrátil do Nového Města nad Metují jako děkan, radostně vítán svými farníky, a domníval se, že už navždy - "Jáť se opět na Nové Město dostal a zde působení své na zemi ukončím", píše 17. 4. 1852 historiku V. V. Tomkovi.8) Pokračoval ve své kulturní a osvětové činnosti, pro novoměstský děkanský kostel nechal namalovat tři obrazy od malíře Josefa Vojtěcha Hellicha, finančně podporoval syna Boženy Němcové Jaroslava na studiích v Mnichově9). Zastával i funkce v církevní správě, 30.9.1852 byl jmenován sekretářem opočenského vikariátu, roku 1857 biskupským vikářem a okresním školdozorcem, 28.1.1858 konsistorním radou.10)
Rojkovo vlastenecké smýšlení však v nových politických poměrech bachovského absolutismu narazilo na nepřízeň c. k. úředníků, kteří říkali "Pod Rojkem se všechno rojí".11) Otevřený konflikt vyvolal obraz sv. Václava, namalovaný v letech 1851 - 1853 J. V. Hellichem na objednávku J. K. Rojka pro kostel v Dobeníně. 16. srpna 1853 přišlo na četnické velitelství v Polici nad Metují anonymní udání, že obraz představuje vzpouru rytířů proti knížeti, kterou je možno vyložit jako alegorii namířenou proti současnému císaři - "páter Rojek za politicky podezřelé individuum označen býti může, neboť již vícekráte projevil svým smýšlením, že není žádným přívržencem vlády." Další udání poslal 13. září hejtman Jan Nepomuk Lhota, že Rojek ukazuje obraz návštěvám, a že na učitelské konferenci v Dobrušce v březnu 1852 veřejně předčítal stati z buřičské brožury "Jen s pravdou ven"12), "velmi nelojálně bez úcty k panovnickému domu habsburskému"13). Pražské místodržitelství zakázalo obraz pověsit a stěžovalo si na Rojkovu činnost hradeckému biskupovi, který Rojka omlouvá a slibuje odstranění závadné scény. Upravený obraz byl v tichosti vysvěcen a vyvěšen až v roce 1859 a i jeho další osud je pohnutý.14)
K ztrpčení Rojkova pobytu v Novém Městě nad Metují přispíval i havarijní stav budovy děkanství: "...a když již dešť našel si průchody, že musel jsem psáti vedle škopku a vany zachycující stropem prosáklou vodu, k tomu v druhém pokoji pod žlabem z celé zdi opadala a smrdutými houbami zarostla byla - pomyslil jsem na exodus či útěk"15). Roku 1861 píše v pamětním spise vloženém do báně krčínského kostela: " Děkanství je holou zbořeninou, duchovenstvo se muselo v říjnu 1859 do zámku utéci, odkudž ale pro zimu nuceno bude někam do města v nájem se dáti. Děkan od přestuzení v trapných bolestech přeležel celé čtyři měsíce bytně. Stavba nového děkanství se odkládá z příčin špinavých".16)
Roku 1861 kandidoval Jan Karel Rojek na poslance do zemského sněmu za venkovské obce za okresy Náchod, Nové Město a Opočno a byl také skutečně zvolen. V jeho provolání k voličům z 11. března 1861 čteme: "Jakého tedy hesla se nyní držím? Pořád starého: 'Dávejte císaři co jest císařovo a Bohu co jest Božího' - s dokladem 'proto vraťte i národům co národům dáno Bohem samým!' To jest prápor můj, pod nímž setrval jsem věrně překonav nejeden krutý boj s libovůlí protinárodní, pod ním trvám neochvějně, pod ním chci i umříti co věrný vlasti syn". Pro své zásluhy jako poslanec byl jmenován čestným občanem v Dobrušce, Opočně, Červeném Kostelci a dalších městech.17) Roku 1863 se však ze zdravotních důvodů mandátu vzdal.18)
Ani tento úspěch už J. K. Rojka neodradil od toho, aby po smrti budyňského děkana Fiedlera nepožádal o uvolněné místo - dokonce vynaložil úsilí, aby je skutečně dostal. 25. května 1862 byl tedy uveden do úřadu děkana v Budyni nad Ohří, která leží sice mimo králohradecké biskupství, ale stejně jako předchozí Rojkova působiště patřila pod patronátní právo bývalého dietrichsteinského dominia. Po smrti Josefa knížete z Dietrichsteinu 10. 7. 1858, posledního z rodu, se dietrichsteinský fideikomis, čítající 82 patronátních far, rozpadl a byl rozdělen mezi jeho čtyři dcery.19) Panství Budyně nad Ohří připadlo nejstarší Terezii, provdané hr. z Herbersteinu.
Přestože budyňská fara byla považována za nejlepší faru v patronátu (r. 1563 ji pražská konsistoř řadila mezi tři nejlepší beneficia v Čechách), zanechal Rojkův předchůdce především dluhy, neúrodná nehnojená pole a zchátralý kostel i budovu děkanství. První desetiletí pobytu J. K. Rojka na novém působišti bylo tedy zase vyplněno stavební činností a starostmi o zefektivnění pronájmů děkanských pozemků a celkové zvýšení příjmů - "Divné city mne probíhaly z té ironie osudu, že co děkan na oslavovaném tak velice děkanství správu duchovní počíti jsem musel v chlívě dobytčím..." Stavební náklady na výstavbu nových chlévů, koníren a dalších hospodářských objektů ve výši 350 zl. nakonec financoval z vlastních prostředků, protože konsistorní úředník ho odbyl, že stavěl bez povolení. Při přestavbě budovy děkanství narážel zase na problémy s hraběnkou: "Jest a býval to pravý svízel s naší patronátní šlechtou - vychováni a vyučováni bývají všeličemus - ale pro život, pro poměry své k lidu a povinnostem svým zůstávají poloblbci odsouzení pod poručenství svých inšpektorů, direktorů, aneb jakého druhu ducha nesvatého si zjednají".20)
I v Budyni pokračoval ve své veřejné a osvětové činnosti, pozoruhodný je počet spolků a institucí, s nimiž aktivně spolupracoval. Podle vlastní evidence byl členem Společnosti Českého musea, Matice illirské v Záhřebě, zakládajícím členem Matice české, členem nadačních vydavatelství Dědictví sv. Jana Nepomuckého, Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, Dědictví sv. Prokopa, Dědictví sv. Vojtěcha a Dědictví Maličkých. Dále byl zakládajícím členem Zlaté knihy dívek českých v Písku, členem Svatoboru, Průmyslového musea, Umělecké besedy, Jednoty k dostavení chrámu sv. Víta, Ústavu hluchoněmých, Jednoty přátel hudby kostelní a zpěváckého spolku v Budyni "Bivoj".21)
Zemřel v Budyni nad Ohří uprostřed rozdělané práce 11. srpna 1877.
Celoživotní osobní zálibou Jana Karla Rojka bylo bádání v oboru historické topografie. Pátral v městských, zámeckých i církevních archívech a pečlivě přepisoval nebo excerpoval prameny k dějinám jednotlivých lokalit, ve kterých působil, i k celkovým dějinám církevní správy.
Jeho velkou zásluhou bylo r. 1857 vydání 1. části knihy "Památky hradu a města Náchoda i vlastníkův jeho", jejíž autor, Rojkův přítel P. Josef Myslimír Ludvík, náchodský kaplan, zemřel těsně před dokončením. Pozůstalí bratři byli ochotni uhradit náklady na tisk, J. K. Rojek byl pověřen revizí rukopisu. 27. února 1856 popisuje V. V. Tomkovi svou práci na konečné úpravě textu s obtížným dohledáváním, protože J. M. Ludvík vypisoval údaje bez citace pramenů.22) Úmyslu vydat i 2. část díla se vzdal z časových důvodů, když zjistil, že by musel sám sbírat většinu pramenů, což nebylo bez obtíží: "...takřka s násilím dostali jsme se do archivu městského, t. j. do vlhkého sklepení, kdež na dlaždičkách tlela hromada spisů, v níž myši průchody své měli. Musel jsem prve listy vysušovati v pokojíku svém, odkudž dnem nocí stálý zápach mne mořil, při čemž mnoho listů zetlelých se rozpadalo, že sotva jsem mohl z obsahu čeho vyrozuměti".23)
Za svého působení v Novém Městě sepsal "Přehled dějin Nového Města nad Metují" do r. 1797, podle něhož učil žáky ve škole24). Vznikl zcela nezávisle na německy psané kronice kaplana Jana Nepomuka Padiaura25) na základě původních pramenů - je stručnější, ale v mnohém Padiaura opravuje nebo doplňuje26).
O svých dalších badatelských záměrech napsal Rojek 10. 7. 1872 Antonínu Rybičkovi: "Když věci takto se mají, připomenul mi den 68. narozenin mých, že nejvyšší čas, abych aspoň materiál po dlouhá léta sbíraný aspoň seřadil a pokud látka stačí zpracoval. Vypsal jsem leccos ze spisů poloshnilých aneb později od písařů na kornout prodaných a zašantročených, mámť tedy vpravdě leckterá unica a to ovšem nesmím nechat propadnouti zapomenutí. Monografie chci sestavovati dle kostelů s obcemi k nim přifařenými a síce způsobem, jaký farníkům přístupný by byl a přiměřený... Rád bych ovšem ty monografie již před sebou viděl a jen dopilovával; ale hlava mi brní pomyslím-li, jak ty haldy sestaviti a spracovati, když již tělo brání většímu namáhání a mnoho času jinak ujde rozličnými prácemi nezbytnými..."27) O dva roky později už si uvědomuje, že množství pramenů, které nashromáždil, svým rozsahem přesahuje jeho možnosti: "lituji a bolestí mne to naplňuje, že všecky ty krásné obrazy v minulosti vykouzlené postupně v mlze se rozplývají a sotva který z úmyslů mých ve skutek proveden bude na svědectví mého zde pobytí"28), ale až do konce života si uchoval optimismus a pracovní elán. "Minulé dvě zimy ztrávil jsem v nemocech; čas dlouhý zkrácen, kdež nemohl jsem ruku k dílu přiložiti. Však moha se šetřiti doufám v Boha, že mně dni života mého prodlouží" - napsal dva měsíce před svou smrtí, 11. června 1877 v dopise Fr. J. Zoubkovi29). Celou řadu drobných článků k místní historii či památkám publikoval J. K. Rojek v Časopise českého muzea, Památkách archeologických i jinde, většina však zůstala v rukopisech nebo, bohužel, pouze v podobě přípravného materiálu, který pečlivě sebral a pak již nestačil zpracovat a využít.
Ve Zprávě o Museu království Českého od počátku měsíce června do konce října 189130) se dočteme, že P. Josef Průša, farář ve Vrbně, předal prostřednictvím prof. Dr. Josefa Emlera písemnosti z pozůstalosti J. K. Rojka, děkana v Budyni nad Ohří, do muzejního archivu. Následuje podrobný soupis.
Pozůstalost přešla do archivu v době, kdy, bohužel, ještě nebyly zavedeny moderní archivní pořádací principy a nebyl respektován současný požadavek zachování původních celků podle jejich provenience. Při reorganizaci archivu počátkem 20. století byla proto na základě formálních a obsahových hledisek roztříštěna do celé řady tematických sbírek.
Obě ve Zprávě citované pergamenové listiny jsou zařazeny do sbírky pergamenů A,31) další originální písemnosti na papíře byly podle obsahu včleněny do genealogické sbírky H nebo topografické sbírky F bez označení původu, takže už by v řadě případů bylo obtížné je identifikovat.
Do topografické sbírky F byly zařazeny i celé složky Rojkových výpisků a drobných prací k dějinám příslušných obcí. Pro Budyni nad Ohří32) shromáždil opisy listin a majetkoprávních zápisů z desek zemských a městských knih počínaje založením litoměřické kapituly r. 1057 až do r. 1700; popisy kostelů na budyňském panství včetně interiérů, oltářů, náhrobků, nápisů na zvonech, s nákresy půdorysů a architektonických detailů; přehledné záznamy k dějinám města: opisy písemností, rodokmeny některých budyňských měšťanů od r. 1654, seznam členů výboru Záložny z r. 1875, seznamy největších držitelů pozemků ve městě, hejtmanů na zámku, primátorů, držitelů domů; nákres města s půdorysy domů, přehled držitelů domů ve městě a na předměstí "v židech". Uceleným dílem je "Dějepis Budyně nad Ohří - Co první pamětní knihu snesl z pramenův po 4 leta shledávaných, na základě listin obdarování městu daných a některých zápisek v registratuře děkanské kněz Jan Karel Rojek, děkan v lednu a únoru r. 1866 a škole Budyňské oddal pro poučení mládeže i sousedův památek milovných", shrnující na 42 stranách dějiny města v letech 1218 - 1760.
Malá složka pro Doksany33) obsahuje přehled listin týkajících se kláštera, seznam převorek, výpisy z klášterních análů a nekrologia34), rozrod Přemyslovců a přehledy církevních hodnostářů podle tohoto nekrologia, přehledné mapy okolí Doksan atd.
Stejně tak Rojkovy zápisky pro Nové Město nad Metují35) obsahují nákres panství, chronologický přehled dějin do r. 1722, plány budovy děkanství, výpisy k duchovenstvu, pohřbených v kostele Nejsvětější Trojice podle matrik, popisy kostelů a dalších památek ve městě a v jednotlivých vsích na panství, především v Bohuslavicích, Černčicích a Dobeníně.
Podobně i pro Náchod36) se dochoval "Synchronismus Náchodský" - dějiny panství v datech pro jednotlivé vesnice; seznam náchodských děkanů od r. 1402, přehled berní r. 1603, urbariální záznamy z r. 1739, výpisy z gruntovních knih z let 1442 - 1494, z libri erectionum a dalších pramenů k dějinám města a panství.
Posledním velkým Rojkovým fasciklem ve sbírce F jsou materiály k městu a panství Opočno.37) Najdeme tu zase seznamy listin, urbariální záznamy k jednotlivým vesnicím, popisy kostelů, náhrobních kamenů, nápisů na zvonech, seznamy úředníků, mapy panství, přehled vydání na švédské vojsko v letech 1639 - 1640, výpisy z pramenů k náboženské problematice panství v 17. a 18. století.
Do sbírky rukopisů byly z pozůstalosti J. K. Rojka přeřazeny čtyři svazky. Prvním, pod číslem 56, jsou "Znaky pánův, rytířův a vladyk o nichž zmínka se děje na Opočensku a Novoměstsku" - tenký svazeček o 8 listech s perokresbami erbů s daty a jmény nositele. Rkp. 1314 "Listy panské, nadání a privilegia v střídnictví opočenském, panství někdy novoměstského a opočenského - Z listů původních snesl kněz Jan Karel Rojek" - kniha o 157 stranách v zelené kožené vazbě zdobené zlatotiskem, obsahuje opisy písemností, někdy s překladem a s popisy nebo i s překreslením pečetí. Text je opatřen seznamem a osobním a věcným rejstříkem. Zajímavý je rkp. 1188, velká kniha v hnědé papírové vazbě s nadpisem na štítku "Příjem z nájmů a platů při děkanství v Budyni 1862". Obsahuje jmenný seznam nájemců děkanských pozemků, přehled nájmů a příjmů z prodeje trávy a ovoce. Z druhé strany knihy je pak vepsáno 8 listů pamětí J. K. Rojka z doby pobytu v Budyni do jara 1874 - "by se milým nástupcům mým dostalo několik upomínek z minulosti". Posledním rukopisem (č. 1422) jsou "Geschichte der Stadt Neustadt an der Mettau in Böhmen. Verfasst im J. 1818 von Johann Nepo. Padiaur, Kaplan in Neustadt" v rozsahu 491 stran. Přímo do textu jsou Rojkovým rukopisem vepsány různé poznámky a opravy, na závěr je na 6 foliích připsáno jeho pojednání "Nápisy sebraný na panství Novoměstském".
Vlastní pozůstalost Jana Karla Rojka tvoří v současné době zbylé dochované písemnosti v rozsahu 6 kartonů. Z osobních dokladů obsahuje domovský list pro Nové Město nad Metují z r. 1853, xerokopii úmrtního oznámení a celou řadu dokladů o studiu a úředním postupu: 2 vysvědčení z C. k. hlavní školy ve Věličce u Olomouce 1814 - 1815, seznamy a hodnocení žáků gymnázia v Litomyšli z let 1816 - 1820, vysvědčení o absolvování C. k. filosofického institutu v Litomyšli 1821 - 1822, vysvědčení o zkouškách na Bohomluveckém ústavu v Hradci Králové, opis absolventského vysvědčení z tohoto ústavu r. 1826, potvrzení biskupské konsistoře o zkoušce z teologie a kanonického práva r. 1836. Následují jmenovací dekrety pro jednotlivá místa působení a úřady v církevní správě: jmenování duchovním správcem 1825, povolení biskupské konsistoře v Hradci Králové působit jako kněz v královéhradecké diecési 1827, jmenování kaplanem v Krucemburku, Bohuslavicích, Novém Městě, děkanem v Novém Městě 1850, ustavení sekretářem opočenského vikariátu 1852 s příslušnou korespondencí, jmenování konsistorním radou 1858, ustavení děkanem v Budyni 1862 s korespondencí související se získáním místa. Mezi účetními doklady najdeme "Církvi a Vlasti kněžský groš" - účetní knihu s přehledem vydání a příspěvků různým spolkům a organizacím z let 1835 - 1877, přehled nákupu novin a časopisů 1874, účet za boty, za lékařské ošetření aj. Osobní korespondence se zachovala ve velmi malém rozsahu, jde o jednotliviny od jiných duchovních nebo dopisy týkající se vlastivědného bádání. Výjimkou je soubor 37 dopisů od Augusta Sedláčka z let 1872 - 1877. Připojeno je několik konceptů Rojkových dopisů vztahujících se většinou k vrchnosti a vrchnostenským úředníkům. Ani oficiální korespondence není velká, kromě 13 dopisů z biskupské konsistoře v Hradci Králové, 3 dopisů z krajského úřadu v Novém Městě nad Metují a 4 dopisů od purkmistra a rady Nového Města jde opět o jednotliviny. Veřejnou činnost J. K. Rojka dokumentuje především soubor 10 písemností k jeho volbě za poslance zemského sněmu z let 1861 - 1862: litografovaný vyzývací dopis Františka Palackého s konceptem odpovědi, Rojkovo provolání k voličům se známým výrokem "jsa knězem, nepřestal jsem býti Čechem", blahopřejné a pozdravné dopisy voličů, text článku do Národních listů aj. Dále je tu průvodní dopis k udělení čestného měšťanství v Opočně 1861, přehled členství v ústavech a spolcích v letech 1862 - 1865 a jmenování dopisujícím členem Sboru musejního pro vědecké vzdělávání řeči a literatury české r. 1863. Ilustrační materiál obsahuje přepis náhrobního nápisu Rojkova otce, album fotografií významných osobností 19. století včetně fotografie J. K. Rojka, rukopisný opis Zpěvníku slovanského a opisy různých básní. V písemnostech cizích osob je sešit rukopisných poznámek novoměstského děkana P. Pelhříma Nováka a kázání cerekvického kaplana Jana Egermanna před první Rojkovou mší r. 1827.
Většinu pozůstalosti pak tvoří Rojkovy vlastní práce z církevních dějin a historické topografie a přípravný materiál k nim. Jsou tu výpisy z konfirmačních a erekčních knih sestavené z různých hledisek, poznámky k různým místním pověstem, výpisy z register papežských desátků 1384, ze soudních akt, vizitačního protokolu, relačních knih, městských knih a z desek zemských i z pramenných edic. Část výpisků se vztahuje k jednotlivým lokalitám (abecedně řazeno) a k rodopisu - např. rozrod rodiny Bonaparte, rozrod rodu habsburského a habsbursko-lotrinského včetně vedlejších větví, výpisy k pozemkové držbě Albrechta z Valdštejna. Obsah dvou kartonů tvoří lístkové kartotéky: rejstříky farářů a patronů podle konfirmačních knih, rejstřík farářů s titulem Magistra, bakaláře nebo licenciáta, přehled patronátních práv některých klášterů aj. korporací, rejstřík far pražského arcibiskupství a rejstřík far kladského děkanátu. V posledním kartonu je uložena rukopisná kniha "Budyně a její panství" z r. 1863, do které je z opačné strany vepsána evidence členů a členských příspěvků Lípy slovanské za rok 1849; a 10 svazkový "Soupis předhusitských far v Čechách" s odkazy na použitou literaturu a prameny.
Pozůstalost byla uspořádána v roce 1993, inventář k ní je k dispozici ve studovně Archivu Národního muzea v Praze.

Poznámky:
1)Otec 16. 8. 1824, ANM, J. K. Rojek, inv. č. 55 ; matka 24.11.1853 v Novém Městě n. Met., Tomek, Jóža: Jan Karel Rojek, in: Vlastivědný sborník Od Kladského pomezí XII, 1934 - 35, č. 5 - 6, s.44
2)ANM, J. K. Rojek, inv. č. 3 - 8, 10
3)ANM, J.K.Rojek, inv. č. 11 - 12
4)ANM, J.K.Rojek, inv. č. 13; Voborník, Jan: Z galerie našich významných krajanů a rodáků in: Nové Město nad Metují a jeho kraj, Nové Město n. Met. 1940, s. 172
5)Květy 5, 1838, s. 359 - 360
6)Moravec, Jar.: Z kulturního života našeho města v minulém století, in: Nové Město nad Metují a jeho kraj, s. 191 - 195; Juránek, Jan - Braný, Karel: Nové Město nad Metují, Praha 1976, s. 85
7)Voborník, Jan: Z galerie našich významných krajanů a rodáků, in: c. d., s. 173
8)ANM, V.V.Tomek, kart. 12, inv. č. 587 (13 dopisů od J.K.Rojka z let 1852 - 1858)
9)Gebauerová, Marie: Dopisy Boženy Němcové Janu Karlu Rojkovi, in: Český lid XII, 1902 - 1903, s. 220 - 224
10)ANM, J.K.Rojek, inv. č. 17 - 18; Tomek, Jóža: c. d., s. 44
11)Kulíř, Bohuslav: Jiráskův kraj v II. polovici 19. století, in: Od kladského pomezí. Vlastivědný sborník VIII, 1930 - 1931, s. 140
12)Voborník, Jan: Děkan J. K. Rojek a obraz sv. Václava na Dobeníně, in: Nové Město nad Metují a jeho kraj, s. 92 - 93
13)Bouza, Erik - Moravcová, Miroslava - Vaňková, Věra: Okresní archív v Náchodě. Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Hradec Králové 1973, s. 90
14)Voborník, Jan: Děkan J. K. Rojek a obraz sv. Václava na Dobeníně, in: c. d., s. 93 - 96; dále viz Jan Karel Rojek, děkan v Městě Novém Hradišti nad Metují a v Budyni nad Ohří, donátor obrazů Josefa Vojtěcha Hellicha. Dopisy přeložil a upravil Alois Dyk. Strojopis, 1961, 33 ll. - ANM, V. Ryneš.
15)ANM, rkp č. 1188, zezadu s. 5
16)Voborník, Jan: Děkan J. K. Rojek a obraz sv. Václava na Dobeníně, in: c. d., s. 95
17)ANM, J.K.Rojek, inv. č. 51 - 52
18)Tomek, Jóža, c. d., s. 44
19)ANM, J. K. Rojek, inv. č. 19; ANM, rkp. 1188, zezadu s. 1 - 3
20)ANM, rkp. 1188, zezadu s. 4 - 11
21)ANM, J. K. Rojek, inv. č. 53
22)ANM, V. V. Tomek, kart. 12, inv. č. 587, dopisy z 27.2.1856 a 20.5.1857
23)Dopis Ant. Rybičkovi z 24.11.1873 - Nedoma, Mil.: Z dopisů Jana Karla Rojka, bývalého kaplana a děkana novoměstského, později děkana v Budyni n. Ohří, in: Nové Město nad Metují, s. 99
24)Rukopis v SOKA Náchod; Juránek, Jan - Braný, Karel: c. d., s. 86, 107
25)Geschichte der Stadt Neustadt an der Mettau in Böhmen, ANM, rkp. 1422
26)Voborník, Jan: Z galerie našich významných krajanů a rodáků, in: c. d., s. 171
27)Nedoma, Mil.: c. d., s. 99
28)ANM, rkp. 1188, zezadu s. 6
29)Nedoma, Mil.: c. d., s.102
30)Časopis Českého musea LVX, 1891, s. 549
31)ANM, sbírka pergamenů A 178 - 1603, fragment vysvědčení o manželském původu Melchiora Hofmana; A 1134 - 16.6.1747, odpustková listina pro Újezd v králohradecké diecési.
32)ANM, sbírka F - Budyně nad Ohří, kart. 21 - 22
33)ANM, sbírka F - Doksany, kart. 29
34)Liber I. Annalium Doxanae 1144 - 1600 a Necrologium Doxanense ab a. 1373
35)ANM, sbírka F - Město Nové nad Metují, kart. 101 - 102
36)ANM, sbírka F - Náchod, kart. 107 - 108
37)ANM, sbírka F - Opočno, kart. 115

Karton č. 1
Osobní doklady
1 Domovský list pro Nové Město n. Metují 1853 1 ks
2 Úmrtní oznámení, xerokopie 1877 1 ks
Doklady o studiu
3 Vysvědčení z C. k. hlavní školy 1814-1815 2 ks
4 Juventus gymnasii regii Litomisssliensis
e moribus et progressu in litteris censa
(Seznamy a hodnocení žáků gymnázia v
Litomyšli) 1816-1820 5 ks
5 Vysvědčení o absolvování C. k. filosofického
institutu v Litomyšli 1821-1822 1 ks
6 Vysvědčení o zkouškách na Bohomluveckém
ústavu v Hradci Králové 1823-1825 9 ks
7 Opis absolventského vysvědčení na Boho-
mluveckém ústavu v Hradci Králové 1826 1841 2 ks
8 Biskupská konsistoř v Hradci Králové -
potvrzení o zkoušce z teologie a kano-
nického práva, složené 3.5.1836 1836 1 ks
Úřední postup
9 Dekret - jmenování správcem od 13.11.1825 1825 1 ks
10 Povolení biskupské konsistoře v Hradci
Králové působit jako kněz v královéhradecké diecési 1827 1 ks
11 Jmenování kaplanem - pomocníkem Josefa
Martince, děkana v Polné (německobrodský vikariát) 1827 1 ks
12 Ustanovení kaplanem v Krucemburku 1.října 1827 2 ks
13 Jmenování kaplanem v Novém Městě nad Metují,
pomocníkem děkana Fr. Sokola), 22.června 1829 2 ks
14 Ustanovení kaplanem - expositou v Bohuslavicích,
7.listopadu 1839 1 ks
15 Přehled působišť 1839-1850 1 ks
16 Karel, biskup královéhradecký, jmenování
řádným duchovním správcem a děkanem v Novém
Městě n.Metují, 23.srpna 1850 2 ks
17 Ustavení sekretářem opočenského vikariátu,
30.9.1852 (jmenovací dekret opisy jmenova-
cího dekretu a dalších písemností, koncepty
Rojkových odpovědí, dopis Josefa Nutr.
Palase s Opočna Josefu Roštlapilovi, kaplanu
v Dobrušce z 24.10.1852) 1852 3 ks
18 Karel, biskup královéhradecký, jmenování
konsistorním radou, 28.ledna 1858 1 ks
19 Ustanovení děkanem v Budyni n. Ohří 1862 1 ks
( korespondence související se získáním místa 1862 3 ks
koncepty dopisů týkající se získání
místa děkana v Budyni - pro Terezii hr.
z Herbersteinu roz. z Dietrichsteinu,
královéhradeckou konsistoř, pražskou
konsistoř, hradeckého biskupa, pražského arcibiskupa aj. 1862 4 ll
Účetní doklady
20 "Církvi a Vlasti kněžský groš" - účetní kniha,
přehled vydání, příspěvky různým spolkům a organizacím 1835-1877 1 sv.
21 Franz Svoboda, účet za boty 1850 1 ks
22 Josef Mikula, lékař - účet za lékařské ošetření 1865 1 ks
23 Přehled nákupu novin a časopisů 1874 1 ks
24 "Brnan Bauschowitzer Zuckerfabrik in
Bauschovitz - výpis z běžného účtu 1875 1 ks
Osobní korespondence
25 Brandejs Václav 1862 1 ks
26 Egermann Jan, kaplan cerekvický 1831 1 ks
27 Frida F. V. 1875 1 ks
28 Hanka Václav 1838-1843 2 ks
29 Janků Karel, učitel v Provodově 1873 1 ks
30 Jettel Josef, Nové Město n.Metují 1865 1 ks
31 Karel, královéhradecký biskup 1852 1 ks
32 Kodym F. S. 1844 1 ks
33 Kolář Martin, prof. reál. gymnázia v Táboře 1875 1 ks
34 Martinetz Josef, děkan v Polné 1827 1 ks
35 Obst Josef b.d. 1 ks
36 Petřímovský P. Eduard 1857 1 ks
37 Sedláček August 1872-1877 37 ks
38 Vrťátko Antonín Jaroslav, knihovník NM 1875 1 ks
39 Blahopřání od spolužáků filosofického ústavu v Litomyšli 1821-1822 6 ks
Koncepty dopisů:
40 Gabriela z Dietrichsteinu, roz. Vratislavová
z Mitrovic ( opis kupní smlouvy
z r. 1858, kníže Josef Dietrichstein
kupuje dům v Novém Městě n.Met.) 1859-1861 2 ks
41 Alfred hr. Hatzfeld, správce dietrichsteinské pozůstalosti 1860 1 ks
42 Kolář, dietrichsteinský lesní ve
Studénkách (neodeslaný originál) 1849 1 ks
43 Johannes Rais, kapitulní děkan v Hradci
Králové, koncept telegramu 1877 1 ks
Oficiální korespondence
44 Biskupská konsistoř v Hradci Králové 1832-1862 13 ks
( 3 ks kopie dopisů konsistoře pro
vikářský úřad v Opočně)
45 Krajský úřad Hradec Králové 1832-1862 3 ks
46 Okresní úřad Nové Město nad Metují 1859 1 ks
( Rojkovy koncepty) 1860 1 ks
47 Nové Město nad Metují, purkmistr a rada 1833-1839 4 ks
48 Sbor vojenských vysloužilců v Novém
Městě nad Metují (nabídka čestného členství) 1876 1 ks
49 Spolek historický v Praze (jednatel Josef Emler) 1868 1 ks
50 Vikářský úřad v Přibyslavi 1829 1 ks
Veřejná činnost
51 Poslanec zemského sněmu za okres Opočno,
Náchod, Nové Město n.Met. (zvolen 18.3.
1861) - litografovaný vyzývací dopis
Fr. Palackého s konceptem odpovědi, provolání
k voličům, blahopřejné a pozdravné
dopisy voličů, text článku do Národních listů aj. 1861-1862 10 ks
52 Udělení čestného měšťanství v Opočně
22.4.1861 - průvodní dopis (bez diplomu) 1861 1 ks
53 Přehled členství v ústavech a národních spolcích, příspěvky 1862-1865 1 ks
54 Jmenování dopisujícím členem Sboru
musejního pro vědecké vzdělávání řeči
a literatury české 20.5.1863
(připsán koncept odpovědi 28.5.1863) 1863 1 ks
Ilustrační materiál
55 Přepis náhrobního nápisu Františka Rojka,
litomyšlského měšťana ( 16.8.1824 50letý) b.d. 1 ks
56 Album fotografií významných osob 19. století
(včetně J.K.Rojka) b.d. 1 sv.
57 Zpěvník slovanský I a II sešitek, vydal
Vojtěch ve Vídni 1848 - rukopisný opis b.d. 1 sv.
58 Sešit s opisy básní ( 2 ll s popisem obsahu) b.d. 1 sv.
59 Opisy básní b.d. 42 ll
Cizí materiály
60 P. Pelhřím Novák, novoměstský děkan:
sešit rukopisných poznámek (úvahy a
pojednání na různá témata, přepisy
básní aj.) 6 ll. s popisem obsahu b.d. 1 sv.
61 Kázání Jana Egermanna, kaplana
cerekvického, před první mší J. Rojka 1827 6 ll
Karton č. 2
Vlastní práce z historie a historické topografie (s přípravným materiálem)
62 Synchronistisch-Chronologische Regenten-
Tabellen zur Erleichterung des Geschichts-
studiums - přehled papežů a panovníků 1828 1 sv.
63 Chronologické tabulky (kalendáře podle data velikonoc) 1855 1 sv.
64 Výpisy z libri confirmationum podle jednotlivých dílů 5 sv.
65 Výpisy z libri erectionum podle jednotlivých dílů, I - X, XIII 1 sv.
66 Popis diecése Pražské a Litomyšlské
roku 1340 - 1350 (podle LC a LE) 1 sv.
67 Přehled děkanátů a farností v Budějovickém,
Hradeckém, Pražském a Litoměřickém kraji
s poznámkami o církevním desátku 1384, LC a LE 4 sv.
68 Východní Hradecko (výpisy z LC a LE podle jednotlivých kostelů) 1 sv.
69 Mapy českých děkanátů ve 14. století (rukopisné nákresy) 45 ll
70 Abecední seznam kostelů 14. - 15. století
(kromě Prahy) s údaji z LC a LE, s citací
a odkazy na Palackého Popis Čech 81 ll
71 Pražské kostely s údaji o farářích 47 ll
72 Abecední seznam farností s odkazy na Palackého Popis a LE 2 sv.
73 "Tituli Ecclesiarum et Capellarum Dioecoesis
Reginaehradecensis" - přehled patrocinií 1859 1 sv.
74 Presentační právo různých osob (podle hodností) a korporací 42 ll
75 Mapa historická Čech - Opravy a dodatky
dle LC, LE a vizitačního protokolu 2 ll
76 Dubia a opravy v LC a LE 10 ll
77 "Místa v Čechách - Pověsti" - poznámky k pověstem
vážícím se k různým hradům, městům aj. místům 39 ll
78 Notata historica - Bydžover und Koeniggrazer
Kreis aus Schallers und Sommers Topographie
samt Index der Ortnamen (držitelé panství a statků) 1 sv.
79 Držitelé statků strany Náchodské 1100 - 1 sv.
80 Seznam farností v Čechách ve 14. století
(podle registru desátků 1384) 1 sv. 2 ll
81 Acta iudiciaria 1377 - 1379 - výpisy
z rukopisu archivu pražské kapituly
psaného veřejným notářem Janem z Pomuku 1 sv.
82 Výpisy z vizitačního protokolu 1379 - 1382 1 sv.
83 Výpis z Registrum invencionum a Pragens. Iudicium 1518 1 l
84 Excerpta z trhové knihy Nového Města pražského 1548 1 l
85 Excerpta z register papežských desátků 2 ll
86 Výpisy z Libri relationum 1638 - 1677 73 ll
87 Seznam far chrudimského, kouřimského
a slánského děkanátu (podle Libri relationum 1677) 4 sv.
88 Památky starobylé při chrámech Páně
(pro vikariát Opočenský, Náchodský,
Broumovský, Rychnovský, Kostelecký a Jaroměřský) 1 sv.
89 Mapa hradeckého kraje, rkp. 1 ks
90 Diecése Královéhradecká. Kostely, farní,
filiální; kaple atd. Místa přifařená (s údaji o typu škol) 1 sv.
Karton č. 3
91 Děkanát Dobruška - údaje k jednotlivým farám 1 sv.
92 Výška některých míst dle triangulace
c. k. měřičů v letech 1835 - 1842 2 ll
93 Colegia a residence Societatis Iesu 2 ll
94 Nejvyšší důstojníci a úředníci zemští dle Palackého 1 sv.
95 Krajští hejtmané - Hradecko, 17. - 18. stol. 2 ll
96 Přehled pražských arcibiskupů, hradeckých,
budějovických a litoměřických biskupů 17. - 19. století 2 ll
97 Výpisy z K. Borového: Jednání konsistoře
utraquistické, díl I. (seznam farářů) 1 sv.
98 Excerpta z G. Dobnera: Monumenta historica... 2 ll
99 Abecední seznam mužských jmen (s ročním
datem) - excerpta z RBM I, ed. K. J. Erben 1 sv.
100 Poznámky k českým dějinám (Vladislav
Jagellonský - Ferdinand III., citace
fol. 1014 o bitvě u Moháče) 4 ll
101 O reformaci v náboženství v kraji Hradeckém
od opata Strahovského z Questenberka r. 1628, opis 1 sv.
102 Popis náhrobku Václava Leopolda Klaudiana
z Slavibořic 1676 a dalších 1 l
103 Kamenné sloupy s nápisy (popis) 1 l
104 Překreslení různých obrazl, ilustrací,
předmětů, textů listin, zápisů v DZ, podpisů 19 ll
105 Index ke kvaternům desek demských 4 ll
106 Různé výpisy z desek zemských 313 ll
107 Různé výpisy z Archivu českého 12 ll
108 Excerpta z B. Balbína 8 ll
109 Excerpta z Jana Beckovského: Kronika česká 15 ll
110 Excerpta z Fr. M. Pelcla: Kronika česká 4 ll
Rodopisná excerpta:
111 Rozrod rodiny Bonaparte 1 ks
112 Rozrod rodu habsburského a habsbursko-
-lotrinského (včetně vedlejších větví
Toskána, Modena, Laufenburg, Kyburg a Jahringen) 4 ks
113 Rodopisná excerpta s Palackého Popisu (abecedně podle rodů) 91 ll
114 Rozrod Lipovských z Lipovic 1 ks
115 Albrecht z Valdštejna (výpisy k jeho pozemkové držbě) 4 ll
116 Různé rodopisné výpisky 54 ll
Excerpta k jednotlivým lokalitám:
117 Poznámky k dějinám obcí Velichovky, Choteč,
Ostružno, Jičín, Miletín, Lanžov, Dubenec,
Police, Kladsko, Starkov a Louny 1 sv.
118 Bohdaneč, tvrz 1 l
119 Bohuslavice 14 ll
120 Častolovice 1 l
121 Český Brod 1 l
122 Čéčovice (Malé) 1 l
123 Doksany (seznam proboštů) 2 ll
124 Dušníky 1 l
125 Hostimice 2 ll
126 Hradec Králové 1 l
127 Hradiště, panství (a statek Heřmanice) 2 ll
128 Jaroměř 6 ll
129 Jesenice (u Opočna) 14 ll
130 Jizerní Vtelno 1 l
131 Kamenice 1 l
132 Kamýk 2 ll
133 Kašperk 2 ll
134 Klášter Hradiště 1 l
135 Klášterec nad Ohří 1 l
136 Klecany 1 l
137 Kněževes 7 ll
138 Kosoř 10 ll
139 Kostelec nad Ohří 2 ll
140 Kozinec (u Smíchova) 6 ll
141 Letky, statek 15 ll
142 Levý Hradec 2 ll
143 Liběšice 1 l
144 Libodřice 10 ll
145 Lichoceves 1 l
146 Míkovice 5 ll
147 Náchod 1 l
148 Německý Brod 1 l
149 Nové Město nad Metují 29 ll
150 Okoř (půdorysný náčrtek hradu) 1 l
151 Poličany (Bílé) 5 ll
Praha
152 Nákres půdorysu a průčelí kostela v Karlíně 1 l
153 Petřín 2 ll
154 Pražská kapitula 1 l
155 Smíchov 1 l
156 Vyšehrad, kapitula 54 ll
157 Provodov 8 ll
158 Přelouč 1 l
159 Račíněves 1 l
160 Radlice 1 l
161 Rokytník 1 l
162 Rosice 1 l
163 Roztoky 1 l
164 Skalice, klášter 6 ll
165 Slavoňov 1 l
166 Středokluky 34 ll
167 Stvolínky (Drum) 2 ll
168 Suchdol 4 ll
169 Svitavy 2 ll
170 Svojšice 21 ll
171 Šonov 5 ll
172 Tachlovice, nákres katastrální mapy 2 ll
173 Trutnov 2 ll
174 Třeboutice 4 ll
175 Tuchoměřice, panství 13 ll
176 Vysoký Újezd 6 ll
177 Wittingreith 1 l
178 Záboří 2 ll
179 Zálezly 1 l
180 Zvole 5 ll
181 Zvoleněves 5 ll
182 Různá excerpta z pramenů a literatury 91 ll
Karton č. 4
183 Rejstřík patronů z LC I, 1354 - 1362, kartotéka
184 Rejstřík patronů z LC II, 1368 - 1373, kartotéka
185 Rejstřík patronů z LC V, 1390 - 1399, kartotéka
186 Rejstřík patronů, kartotéka
187 Rejstřík farářů s titulem Magistra, bakalář nebo licenciáta 6 ll
188 Patronátní právo některých klášterů aj. korporací, kartotéka 12 ll
189 Rejstřík far pražského arcibiskupství A - L, kartotéka
Karton č. 5
189 Rejstřík far pražského arcibiskupství M - Ž, kartotéka
190 Rejstřík far kladského děkanátu, kartotéka 47 ll
191 Rejstřík farářů z LC I, 1354 - 1362, kartotéka
192 Rejstřík farářů z LC II, 1369 - 1373, kartotéka
193 Rejstřík farářů z LC V, 1390 - 1399, kartotéka
Karton č. 6
194 Budyně a její panství, rukopisná kniha
(z opačné strany evidence členů a
členských příspěvků Lípy slovanské za r. 1849) 1863 129 ll
195 Soupis předhusitských far v Čechách
(s odkazy na Palackého Popis..., Sommerovu
Topographie..., LC, LE aj.) 10 sv.