Havířov, DS Sputnik - informace o historii souboru Jan Kroul, červen 2010
Amaterské divadlo Sputnik, někdy též zvané adrenalinové divadlo, bylo založeno v lednu 1998 partou, tehdy ještě mladých lidí, z ulice Gagarinova v Havířově. Konkrétně u jeho zrodu stáli: Martin Šmíd, Radin Heczko, Radek Jarzabski, Daniela Navrátilová a Eva Mohylová. V únoru se pak k divadlu připojili Honza Kroul, Míša Sajdáková, Zuzana Formánková a Tomáš Kulhánek.
Na jaře téhož roku spatřila v této sestavě světlo světa první autorská hra napsaná celým kolektivem divadla Dobytí měsíce. Po několika úspěšných uvedení této hry, se divadlo Sputnik se rozhodlo jít cestou naprosté improvizace což však bylo po neúspěšném vystoupení v divadelním klubu Lakomec odsouzeno k jepičímu životu pročeš se divadlo Sputnik vrátilo k osvědčeným metodám a na Hornických slavnostech na podzim roku 1998 proběhla premiéra a zároveň derniéra budovatelského dramatu Počítání slepiček.
V prosinci roku 1998 pak pod záštitou MKS založil Sputnik tradici hudebně divadelních přehlídek Vánočka, kde odehrál krátkou divadelní aktovku z pera Tomáše Kulhánka O slunci, koze a sedlákovi aneb vše bylo jinak.
Na začátku roku 1999 začaly přípravy k uvedení hry Poslední přání, do které bylo ovšem potřeba více lidí a proto se k divadlu připojili Stanislav Ferko a Jan Szabó. V této sestavě bylo odehráno několik představení výše uvedené hry a posléze i tehdejší novinek Palírna a Tajemství rallye tisíce jezer. Ve všech případech se jednalo o autorské hry s velkým prostorem k improvizaci. Stejný případ byla i hra Konec učitele Pecháčka, do které se zapojila i Helena Petříková. S touto hrou Sputnik poprvé vyrazil i za hranice města Havířova, konkrétně pak do Frýdlantu nad Ostravicí, Plumlova a Ostravy. To už se blížilo pětileté výročí divadla a v rámci jeho oslav proběhlo propojení her Palírna a Konec učitele Pecháčka k nímž se společně s Míšou Vašinovou připojila krátká skeč Otázky a třešně.
Druhá pětiletka pokračovala v nastaveném stylu krátkých skečů zejména kvůli festivalu Vánočka, na které vystoupili Sputnici se scénkou Domácí kino a Dovolená. V té době došlo rovněž k fůzi s divadlem Skřítek se kterým Sputnici nazkoušeli a odehráli autorský počin Čekatelé. Někdy v této době odešla z divadla Míša Vašinová, Helena Petříková a Radek Jarzabski a přidala se Veronika Jurczková. Několik členů Sputniku se rovněž zapojilo do realizace prvního havířovského muzikálu Proroctví. V této době divadlo vystoupilo na ZUŠ Vrchlického v rámci festivalu DiKNIBÁS a později byla přerušená éra autorských her a členové divadla se rozhodli jít jinou cestou. Prvním krokem této cesty byla divadelní hra Ženitba od N.V. Gogola. Při několikerém uvedení této hry se v roli Ariny vystřídalo několik ať už bývalých nebo současných členek divadla. Byly jimi: Martina Staníčková, Zuzana Staníčková, Markéta Humlíčková a Karolína Římanová tehdy ještě Waszková.
Vzhledem k tomu, že tato cesta Sputnikům seděla, pokračovali v ní i nadále uvedením hry Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství, kde se připojila ke Sputniku nová členka Eva Motyková, která si pro začátek zkusila roli zvukaře. Na jevišti se také objevily další nové herečky a to Zuzka Vinklárková a Zuzka Augustinová. Tato hra s tragikomickými prvky nutila k zamyšlení nejen diváky, ale i členy divadla.
Proto, že se blížilo desetileté výročí existence souboru, Sputníci se to rozhodli oslavit formou divadelního Kabaretu, kde divákovi předvedli formou nejrůznějších Skečů možnosti, které skýtá divadelní projev. Během této doby se také několik členů aktivně podílelo na realizaci druhého Havířovského muzikálu Srdce.
Na karvinském hudebním festivale Dokořán si v Srpnu v roce 2009 Sputnici zavzpomínali na své starší kusy a části starších her propojili s částmi novými v divadelním skeči nazvaném Mládí v trapu.
Po těchto divadelních počinech přišla na řadu situační komedie Antonína Procházky, Fatální bratři, která měla premiéru 1. května 2010. V této komedii si zahrála i dlouholetá kamarádka Sputniku, Táňa Walczysková.
Zaslal Honza Kroul, 15.6.2010
Na jaře téhož roku spatřila v této sestavě světlo světa první autorská hra napsaná celým kolektivem divadla Dobytí měsíce. Po několika úspěšných uvedení této hry, se divadlo Sputnik se rozhodlo jít cestou naprosté improvizace což však bylo po neúspěšném vystoupení v divadelním klubu Lakomec odsouzeno k jepičímu životu pročeš se divadlo Sputnik vrátilo k osvědčeným metodám a na Hornických slavnostech na podzim roku 1998 proběhla premiéra a zároveň derniéra budovatelského dramatu Počítání slepiček.
V prosinci roku 1998 pak pod záštitou MKS založil Sputnik tradici hudebně divadelních přehlídek Vánočka, kde odehrál krátkou divadelní aktovku z pera Tomáše Kulhánka O slunci, koze a sedlákovi aneb vše bylo jinak.
Na začátku roku 1999 začaly přípravy k uvedení hry Poslední přání, do které bylo ovšem potřeba více lidí a proto se k divadlu připojili Stanislav Ferko a Jan Szabó. V této sestavě bylo odehráno několik představení výše uvedené hry a posléze i tehdejší novinek Palírna a Tajemství rallye tisíce jezer. Ve všech případech se jednalo o autorské hry s velkým prostorem k improvizaci. Stejný případ byla i hra Konec učitele Pecháčka, do které se zapojila i Helena Petříková. S touto hrou Sputnik poprvé vyrazil i za hranice města Havířova, konkrétně pak do Frýdlantu nad Ostravicí, Plumlova a Ostravy. To už se blížilo pětileté výročí divadla a v rámci jeho oslav proběhlo propojení her Palírna a Konec učitele Pecháčka k nímž se společně s Míšou Vašinovou připojila krátká skeč Otázky a třešně.
Druhá pětiletka pokračovala v nastaveném stylu krátkých skečů zejména kvůli festivalu Vánočka, na které vystoupili Sputnici se scénkou Domácí kino a Dovolená. V té době došlo rovněž k fůzi s divadlem Skřítek se kterým Sputnici nazkoušeli a odehráli autorský počin Čekatelé. Někdy v této době odešla z divadla Míša Vašinová, Helena Petříková a Radek Jarzabski a přidala se Veronika Jurczková. Několik členů Sputniku se rovněž zapojilo do realizace prvního havířovského muzikálu Proroctví. V této době divadlo vystoupilo na ZUŠ Vrchlického v rámci festivalu DiKNIBÁS a později byla přerušená éra autorských her a členové divadla se rozhodli jít jinou cestou. Prvním krokem této cesty byla divadelní hra Ženitba od N.V. Gogola. Při několikerém uvedení této hry se v roli Ariny vystřídalo několik ať už bývalých nebo současných členek divadla. Byly jimi: Martina Staníčková, Zuzana Staníčková, Markéta Humlíčková a Karolína Římanová tehdy ještě Waszková.
Vzhledem k tomu, že tato cesta Sputnikům seděla, pokračovali v ní i nadále uvedením hry Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství, kde se připojila ke Sputniku nová členka Eva Motyková, která si pro začátek zkusila roli zvukaře. Na jevišti se také objevily další nové herečky a to Zuzka Vinklárková a Zuzka Augustinová. Tato hra s tragikomickými prvky nutila k zamyšlení nejen diváky, ale i členy divadla.
Proto, že se blížilo desetileté výročí existence souboru, Sputníci se to rozhodli oslavit formou divadelního Kabaretu, kde divákovi předvedli formou nejrůznějších Skečů možnosti, které skýtá divadelní projev. Během této doby se také několik členů aktivně podílelo na realizaci druhého Havířovského muzikálu Srdce.
Na karvinském hudebním festivale Dokořán si v Srpnu v roce 2009 Sputnici zavzpomínali na své starší kusy a části starších her propojili s částmi novými v divadelním skeči nazvaném Mládí v trapu.
Po těchto divadelních počinech přišla na řadu situační komedie Antonína Procházky, Fatální bratři, která měla premiéru 1. května 2010. V této komedii si zahrála i dlouholetá kamarádka Sputniku, Táňa Walczysková.
Zaslal Honza Kroul, 15.6.2010
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.