Publikace, Malované opony divadel českých zemí, 2010 / UHDE Milan: Obrazy domova, úvod, s. 217
OBRAZY DOMOVA Milan Uhde
Téma domova prožívali čeští obrozenci velmi silně. Po celé devatenácté století a z větší části i ve století dvacátém
chápali totiž svůj domov jako ohrožený a zároveň jako pevnou záštitu před světem, který se choval cize, nebo dokonce
nepřátelsky. Na rozdíl například od Poláků byl pro českou obrozeneckou společnost příznačný pocit nechuti k emigrantům
a k emigraci. Ve srovnání s polskou hymnou, která se ve své druhé sloce hlásí k polskému zahraničnímu veliteli a vyzývá
ho, aby vyrazil z Itálie do rodné země a obnovil její svobodu, opěvá česká hymna coby výsostnou hodnotu domov, jaký je,
totiž zemský ráj. Opustit vlast, zejména z důvodů osobních a sobeckých, rovnalo se zradě.
Není tudíž divu, že se motiv domova tak často ocital na malířsky provedených oponách pro česká divadla. Zatímco
však národní hymna v Tylově textu ze hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka oslavovala domácí krajinu obecně,
autoři opon byli zcela konkrétní. Domov byl znázorněn spolu s nejbližším okolím a poznal jej na první pohled nejen jeho
obyvatel, ale každý host. Opona pateticky připomínala divákovi: V této obci jsi doma a divadelní hru, kterou ti předkládáme,
ať ji napsal dramatik český nebo cizí, naše provedení zdomácňuje a napovídá, že se hraje pro nás, ale také trochu o nás a o tobě.
Opony jako manifestace silného vztahu k domovu dojemně dokumentují podstatnou složku českého národního obrození.
Milan Uhde
Téma domova prožívali čeští obrozenci velmi silně. Po celé devatenácté století a z větší části i ve století dvacátém
chápali totiž svůj domov jako ohrožený a zároveň jako pevnou záštitu před světem, který se choval cize, nebo dokonce
nepřátelsky. Na rozdíl například od Poláků byl pro českou obrozeneckou společnost příznačný pocit nechuti k emigrantům
a k emigraci. Ve srovnání s polskou hymnou, která se ve své druhé sloce hlásí k polskému zahraničnímu veliteli a vyzývá
ho, aby vyrazil z Itálie do rodné země a obnovil její svobodu, opěvá česká hymna coby výsostnou hodnotu domov, jaký je,
totiž zemský ráj. Opustit vlast, zejména z důvodů osobních a sobeckých, rovnalo se zradě.
Není tudíž divu, že se motiv domova tak často ocital na malířsky provedených oponách pro česká divadla. Zatímco
však národní hymna v Tylově textu ze hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka oslavovala domácí krajinu obecně,
autoři opon byli zcela konkrétní. Domov byl znázorněn spolu s nejbližším okolím a poznal jej na první pohled nejen jeho
obyvatel, ale každý host. Opona pateticky připomínala divákovi: V této obci jsi doma a divadelní hru, kterou ti předkládáme,
ať ji napsal dramatik český nebo cizí, naše provedení zdomácňuje a napovídá, že se hraje pro nás, ale také trochu o nás a o tobě.
Opony jako manifestace silného vztahu k domovu dojemně dokumentují podstatnou složku českého národního obrození.
Milan Uhde
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.