RICHTER, Luděk: PODĚS 2010 - OLOMOUC - V zrcadle. Deník Dětské scény 11. - 17. 6. 2010.

ZŠ Zlaté hory: V zrcadle - režie Marie Zajícová. Soubor inscenuje verše Marka Ebena, jež známe z písňového podání, a není úplně snadné zbavit se konotací s nimi spjatých. Nicméně se to vcelku daří, především díky kompoziční práci s nimi: z jednotlivých básní jsou často prezentovány jen části, užívané jako motivy či refrény prolínané do jiných básní… Rozhodně jde o dramaturgicky zajímavý výběr, zvlášť vzhledem k věku dětí. V některých případech je však nemožné očekávat, že čtrnáctileté děti mohou pochopit, pojmout a předat problematiku zralého muže (natož v celé šíři i hloubce), a v takových okamžicích se dostavuje buď pocit nepatřičnosti nebo obsahové nedostatečnosti (naše domácnost je tichá…, hořko mi je, ptám se, co jsem to za člověka…); neakcentovány mizí i vnitřní paradoxy Ebenových básní. Naopak bych již u tohoto věku očekával jistý osobní vztah, sdělení důvodu, proč říkají právě tuto báseň, jaký k ní mají vztah… Což souvisí i s hlavním problémem: soubor si předsevzal vytvořit divadlo poezie, v němž užívá různé prostředky (nerozvíjí je, spíše vnáší nové a nové) jako švihadla, padákovitou barevnou plachtu, baterky…, s nimiž se snaží vytvářet obrazy, které jsou spíše ilustracemi toho, o čem básně hovoří, než vyjádřením toho, co daný obraz básně znamená pro ně samé. A otázkou též je, odkud kam jde celá kompozice významově - tedy jaké téma si vybrala a co o něm chce říci, řečeno s Ebenem, k jaké výslednici směřují. Je to však milé a inteligentní a není důvod nevěřit, že setkání s chytrou poezií dětem něco dalo.