GALETKOVÁ, Hana: Jaká je ta správná předloha?! aneb Krajská ... - O Červené Karkulce; Jak Honza léčil princeznu; O vznešené ježibabě; Jak pejsek a kočička myli podlahu. Deník Dětské scény 11. - 17. 6. 2010.

Podobnost v „kvalitě“ dramatizace (dané texty bohužel nebyly dramaticky zpracovány kvalitně) bylo možné shledat i u pohádek O Červené Karkulce souboru ze ZUŠ Letovice a Jak Honza léčil princeznu souboru Letňáčci ze ZŠ Vyškov - Letní pole, který napsala pro děti sama paní učitelka. Poslední jmenovaný soubor vznikl ve školní družině ZŠ. Vedoucí souboru potvrdila, že nemá povědomí o psaní dramatického textu a jeho kompozici. Žádné z vedoucích výše zmíněných souborů navíc dosud neměly žádné předchozí zkušenosti s tvorbou inscenace s dětmi. Při tvorbě představení se potýkaly nejen s nekvalitním textem (jehož nekvalitu nedokázaly odhalit), ale i s vlastní nezkušeností, jak situace jevištně ztvárnit. Nevedly děti k vzájemnému jevištnímu jednání, nehledaly motivace pro jednání postav, neřešily scénografi i, prostor, kostýmy. Nedostatek zkušeností, ale i invence, nápaditosti a estetického cítění vedlo k jevištním „výtvorům“, které bylo možné jen stěží hodnotit jako dětské divadlo. Doufejme, že je tato první zkušenost s dětským divadlem inspiruje a podnítí k získávání informací a povědomí o něm, aby se následně mohly vydat cestou tvořivé práce s dětmi.
Stejně tomu bylo i v případě Divadelního kroužku Kamínky z Ořechova. Z představení O vznešené ježibabě bylo zřejmé, že jde o první zkušenost vedoucí i dětských interpretů s vystupováním na jevišti. Nejistota a určitá bezradnost v jejich hereckém projevu se přenášela i na diváky. V případě ZŠ Vyškov - Letní pole nebylo možno hovořit o plnohodnotném divadle s dětskými herci. Příběh Jak pejsek a kočička myli podlahu recitovaly dvě děti v kostýmech a čepičkách s našitými oušky a nakreslenými čumáčky na tvářích ve velmi rychlém tempu, bez pohybu a náznaku vzájemného dialogu.