Rychnov nad Kněžnou, Pelclovo divadlo, opona Mírohorského, doplněk PhDr. Josefa Kráma Rychnov nad Kněžnou 101226

na str. 106 a 107 se píše o oponě v tamním Pelclově divadle, díle Emanuela Salomona svobodného pána Friedbergera Mírohorského z roku 1897. V komentáři píše Jan Císař, že tato opona svým duchem jako byl vyrůstala z Poláčkova vidění okresního města (ostatně ve stejnojmenném díle své tetralogie věnované provinčnímu městečku si jí Poláček povšiml a zařadil ji do svého skvělého díla o českém klidném, nevzrušivém prostředí středostavovských měšťáků, obchodníků, na něž se přivalí katastrofa dějinného rozměru). Raději citujme Poláčka: Na oponě byly velmi pestrými a určitými barvami vymalovány výjevy ze života starých Slovanů. Jeden Slovan v úboru havíře právě vylézal z jámy s rozsvíceným kahanem. Na okraji opony ořezával vinař révový keř. Baculaté děcko se snažilo dosáhnouti hroznu. Malíř s velkou rozhodností vymaloval pahorek, na němž tančily dívky, oděné v jemné řízy, kolem hliněné modly. Stařec s načechraným vousem hrál jim k tomu na varyto. Byly to důkladné obrazy, malíř nevynechal žádnou podrobnost. Buďme objektivní a citujme o stejné oponě z Památníku divadelní jednoty Tyl v Rychnově nad Kněžnou, 1902: V popředí opony zastoupeny dobře volenými karakteristickými figurami rolnictví i rybářství, lesnictví i hornictví, řemesla i domácnost, v pozadí pak na návrší v ladné skupině zříš musy českých uměn.
doplněk PhDr. Josefa Kráma Rychnov nad Kněžnou 101226