MAXA, Miloš: Krajská přehlídka dětských divadelních souborů Třebíč, 13.dubna 2010 - O krtečkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Deník Dětské scény 11. - 17. 6. 2010.

Pedro ve vedru (ZUŠ Nové Město na M., ved. Tomáš Machek) – O krtečkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu: Soubor se pokusil zdramatizovat předlohu Wernera Holzwarta. K jevištnímu zpracování zvolil vedoucí souboru Tomáš Machek různorodé divadelní prostředky. Naivně iluzivně malovaná scéna, kudy vylézá krtek, slouží jako paraván. Zpoza něho se objevují plošné loutky – jednotlivá zvířátka, která kakají na krtečka. Zvířecí exkrementy jsou naopak ztvárněny naturalisticky a narozdíl od plošných loutek je animuje holá ruka loutkovodiče. Krtečka hraje herec, který má na sobě kostým –„krtečkovské“ kalhotky doplňuje vojenská helma. Krteček má s sebou ještě jakousi zásobu rekvizit, která mu pak slouží na obranu před zvířecími výkaly. Cesta od jednoho zvířátka k dalšímu je udělaná prostřednictvím písně a doprovodu živé kytary. První část představení funguje dobře. Divák je stržen různorodostí divadelních prostředků a některý je fascinován samotným tématem. V druhé části se však princip začne opakovat a inscenace ztrácí poutavost. Problém je zejména v samotné předloze, která není příliš vhodná na dramatizaci, soubor se skrze tuto předlohu snaží vypovídat o jakési zbytečné pouti – pomstě, která nemá smysl a nakonec se stejně vymstí. O tomto však samotná předloha není, proto toto téma z inscenace nejde příliš vystopovat. Nejproblematičtěji pak vyznívá závěr, kdy hlavu krtečka počurá malá holčička. Svět zvířátek se tak přenáší do světa lidí a vše působí vulgárně až nepatřičně. K tomuto pocitu přispívá právě i holá „lidská“ ruka loutkovodiče, která na začátku pleskne exkrement krtkovi na jeho helmu. Dalším problémem je samotná „práce“ s výkaly zvířátek. Krtek je posléze odpaluje pálkou a vše zvládá, není překvapován on, takže není překvapován ani divák. Není také jasné, kde krtek získá ony rekvizity, které mu pomáhají v jeho pomstě. Představení na nás přesto působilo jako nejvíc kompaktní inscenace, která využívá různorodost divadelních prostředku a ve které vznikají situace. V kontextu přehlídky jsme ji proto doporučili do širšího výběru.