Šimkové, opony: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 366-367
VÁCLAV ŠIMEK A JEHO ROD
Faun a Múza v bájné krajině na břehu jezera. Opona neznámého autora pro loutkáře Václava Šimka.
Kam sahají kořeny loutkářské rodiny Šimků, je těžké určit, ale asi hluboko do druhé poloviny 18. století. V roce 1822 prohlašoval loutkář František Šimek (nar. asi 1790) z Proseče na Chrudimsku v žádosti o loutkářskou licenci, že „pochází již ze čtvrtého kolena malých komediantů, živících se dřevěnými figurami“. V archivních materiálech se vyskytují i další jména loutkářů Šimků, z Chrudimska i Pardubicka, kteří hráli v 19. století loutkové divadlo. Václav Šimek z Košumberka u Skutče na Rychnovsku, syn Jana Šimka a bratranec loutkáře Vavřince Šimka ze Studnice u Nasavrk na Chrudimsku, působil v naší zemi i se svou ženou Annou v polovině 19. století. V letech 1859 a 1869 dostal podle archivních materiálů povolení k provozování loutkového divadla, a také kolotoče, jak mezi loutkáři bývalo někdy zvykem. Jak dokazují loutky z jeho fundusu a krásná romanticky laděná opona, patřil k loutkářům, kteří dbali na výtvarnou působivost své scény.
• Rozměry 432 x 230 cm, opona je zachovalá, asi restaurovaná, na nepůvodních tyčích.
• Národní muzeum, divadelní oddělení, výtvarná sbírka, i. č. H6p32/70
> Dubská, Alice: Dvě století českého loutkářství. Praha, AMU 2004, s. 45
----
Neznámý autor namaloval oponu pro lidového loutkáře Rudolfa Šimka v první polovině 20. století.
RUDOLF ŠIMEK
Rudolf Šimek se narodil v roce 1885 ve Světlé nad Sázavou. Byl vnukem loutkáře Václava Šimka z Košumberka, loutkovým divadlem se živil i jeho otec František (nar. 1879). Se starším bratrem Antonem, později také loutkářem, mu pomáhal již od jedenácti let. Oženil se s vdovou po loutkáři Janečkovi a na jejím velkém loutkovém divadle hrával s loutkami od Suchardy až do doby, kdy v první světové válce bratr Anton padl. Po něm zdědil údajně dvě stě let staré loutky po předcích. Regionem Rudolfa Šimka byly celé Čechy, ale nejraději vystupoval v Podještědí a na Boleslavsku. Z tradičního loutkářského repertoáru hrával s oblibou Fausta a zejména rytířské a loupežnické hry. Za okupace, v době celonárodního oživení zájmu o historii, uváděl hlavně vlastenecké hry, aby tímto repertoárem souzněl se zjitřenými pocity diváků, cítících ohrožení národní identity. Zemřel v roce 1957.
• Olej na plátně
• Muzeum loutkářských kultur Chrudim, inv. č. SC 50
> Dubská, Alice: Dvě století českého loutkářství. Praha, AMU 2004, s. 262 a n.
Faun a Múza v bájné krajině na břehu jezera. Opona neznámého autora pro loutkáře Václava Šimka.
Kam sahají kořeny loutkářské rodiny Šimků, je těžké určit, ale asi hluboko do druhé poloviny 18. století. V roce 1822 prohlašoval loutkář František Šimek (nar. asi 1790) z Proseče na Chrudimsku v žádosti o loutkářskou licenci, že „pochází již ze čtvrtého kolena malých komediantů, živících se dřevěnými figurami“. V archivních materiálech se vyskytují i další jména loutkářů Šimků, z Chrudimska i Pardubicka, kteří hráli v 19. století loutkové divadlo. Václav Šimek z Košumberka u Skutče na Rychnovsku, syn Jana Šimka a bratranec loutkáře Vavřince Šimka ze Studnice u Nasavrk na Chrudimsku, působil v naší zemi i se svou ženou Annou v polovině 19. století. V letech 1859 a 1869 dostal podle archivních materiálů povolení k provozování loutkového divadla, a také kolotoče, jak mezi loutkáři bývalo někdy zvykem. Jak dokazují loutky z jeho fundusu a krásná romanticky laděná opona, patřil k loutkářům, kteří dbali na výtvarnou působivost své scény.
• Rozměry 432 x 230 cm, opona je zachovalá, asi restaurovaná, na nepůvodních tyčích.
• Národní muzeum, divadelní oddělení, výtvarná sbírka, i. č. H6p32/70
> Dubská, Alice: Dvě století českého loutkářství. Praha, AMU 2004, s. 45
----
Neznámý autor namaloval oponu pro lidového loutkáře Rudolfa Šimka v první polovině 20. století.
RUDOLF ŠIMEK
Rudolf Šimek se narodil v roce 1885 ve Světlé nad Sázavou. Byl vnukem loutkáře Václava Šimka z Košumberka, loutkovým divadlem se živil i jeho otec František (nar. 1879). Se starším bratrem Antonem, později také loutkářem, mu pomáhal již od jedenácti let. Oženil se s vdovou po loutkáři Janečkovi a na jejím velkém loutkovém divadle hrával s loutkami od Suchardy až do doby, kdy v první světové válce bratr Anton padl. Po něm zdědil údajně dvě stě let staré loutky po předcích. Regionem Rudolfa Šimka byly celé Čechy, ale nejraději vystupoval v Podještědí a na Boleslavsku. Z tradičního loutkářského repertoáru hrával s oblibou Fausta a zejména rytířské a loupežnické hry. Za okupace, v době celonárodního oživení zájmu o historii, uváděl hlavně vlastenecké hry, aby tímto repertoárem souzněl se zjitřenými pocity diváků, cítících ohrožení národní identity. Zemřel v roce 1957.
• Olej na plátně
• Muzeum loutkářských kultur Chrudim, inv. č. SC 50
> Dubská, Alice: Dvě století českého loutkářství. Praha, AMU 2004, s. 262 a n.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.